{"id":80,"date":"2020-12-10T11:31:22","date_gmt":"2020-12-10T10:31:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ptakopysk.cz\/?p=80"},"modified":"2020-12-10T11:31:22","modified_gmt":"2020-12-10T10:31:22","slug":"feuilletony-roku-2004-i-pololeti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/10\/feuilletony-roku-2004-i-pololeti\/","title":{"rendered":"Feuilletony roku 2004 I. pololet\u00ed"},"content":{"rendered":"\n
B\u011bh po te\u010dn\u011b…(14.6.2004)<\/strong> B\u011bh po te\u010dn\u011b je obl\u00edbenou ps\u00ed z\u00e1bavou. M\u00e1 celkem jednoduch\u00e1 pravidla, vlastn\u011b jenom jedno jedin\u00e9 pravidlo: „Kam se v\u00e1m vejde hlava, tam se vejdete celej.“ Nech\u00e1te p\u00e1n\u00ed\u010dka, aby \u0161el p\u0159ed v\u00e1mi. Aby v\u00e1m ub\u011bhl \u010das, ozna\u010dkujete trs tr\u00e1vy, poprd\u00edte mal\u00fd smr\u010dek od vr\u0161ku a\u017e na zem, vy\u010duch\u00e1te my\u0161. Mezit\u00edm je p\u00e1n\u00ed\u010dek dostate\u010dn\u011b daleko a nach\u00e1z\u00ed se na ide\u00e1ln\u00edm m\u00edst\u011b, tedy ve vysok\u00e9 mokr\u00e9 tr\u00e1v\u011b, mezi klacky, mezi \u0161utry. V tom okam\u017eiku se rozeb\u011bhnete plnou rychlost\u00ed a t\u011bsn\u011b minete p\u00e1novo koleno, aby v\u00e1m ucho pl\u00e1clo o p\u00e1novy kalhoty. Sice pak uc\u00edt\u00edte zanedbateln\u00fd n\u00e1raz do plec\u00ed, ale nev\u0161\u00edm\u00e1te si toho a klidn\u011b b\u011b\u017e\u00edte d\u00e1l. Dvacet metr\u016f p\u0159ed p\u00e1nem se zastav\u00edte, ohl\u00e9dnete se – a ejhle! Povedlo se! P\u00e1n\u00ed\u010dek se legra\u010dn\u011b v\u00e1l\u00ed po zemi a cosi zvesela vol\u00e1. P\u0159ib\u011bhnete k n\u011bmu, o\u010duch\u00e1te ho jestli je v po\u0159\u00e1dku a pak mu s radost\u00ed oblemt\u00e1te hlavu. P\u00e1n\u00ed\u010dek se \u0161trach\u00e1 ze zem\u011b a vesele na v\u00e1s pok\u0159ikuje slova d\u00edk\u016f za to, jak se p\u011bkn\u011b pobavil.
Tolik z pohledu psa.
J\u00e1 osobn\u011b kr\u00e1\u010d\u00edm po louce, psi se motaj\u00ed kdesi za mnou. Najednou zaslechnu cval a ne\u017e sta\u010d\u00edm zareagovat, pod koleno, ve kter\u00e9m jsem m\u011bl p\u0159ed m\u011bs\u00edcem z\u00e1n\u011bt \u0161lach, mi naraz\u00ed \u010dern\u00e1 d\u011blov\u00e1 koule a b\u011bhem zlomku vte\u0159iny m\u011b slo\u017e\u00ed na zem. Samoz\u0159ejm\u011b jsem sebou seknul do n\u011bjak\u00e9 krtiny, nebo ba\u017einy. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b je to mokr\u00e9 a \u0161pinav\u00e9. Podv\u011bdom\u00edm se mihne ot\u00e1zka „Nep\u00e1sly se tady kr\u00e1vy?“ Sna\u017e\u00edm se zvednout ze zem\u011b, ale koleno nechce d\u011blat to, co m\u00e1 v popisu pr\u00e1ce. Vtom p\u0159ib\u00edhaj\u00ed m\u00ed dva pitomci, \u010duchnou ke m\u011b a pak se na m\u011b vrhnou a za\u010dnou mi sv\u00fdma hnusn\u00fdma blemt\u00e1nama oslint\u00e1vat hlavu. \u0158vu na n\u011b: „Nechte toho vy \u010du\u0148ata! Vypadn\u011bte! Fuj!“ Co\u017e ty dva blbouny je\u0161t\u011b v\u00edc rozdov\u00e1d\u00ed a za\u010dnou hr\u00e1t hru: „P\u0159elez p\u0159es sv\u00e9ho p\u00e1na, aby smrd\u011bl jako nemytej pes“. Kone\u010dn\u011b se vy\u0161trach\u00e1m na nohy a pajdaje pokra\u010duji v proch\u00e1zce. Koleno u\u017e nebol\u00ed, proto\u017ee oteklo jako prase a j\u00e1 se duchu p\u0159ipravuji na uv\u00edtac\u00ed \u0159e\u010d d\u011bvenky moj\u00ed starostliv\u00e9 na t\u00e9ma: „M\u011bl by ses \u0161et\u0159it, dy\u0165 u\u017e nejse\u0161 nejmla\u010d\u00ed“ s podtextem „Kdo si mysl\u00ed\u0161, \u017ee tady tu pr\u00e1ci kolem bar\u00e1ku za tebe ud\u011bl\u00e1? J\u00e1 teda ur\u010dit\u011b ne.“ Pono\u0159en v nevesel\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch tak n\u011bjak instinktivn\u011b sly\u0161\u00edm zase n\u011bjak\u00fd dusot, uskakuji. Bohu\u017eel na nespr\u00e1vnou stranu. Ov\u010doun Denou\u0161 mi prob\u00edh\u00e1 mezi nohama jako buldozer…<\/td><\/tr>
Denis – milovn\u00edk medu…(12.6.2004)<\/strong> Denis miluje med. Miluje ho v ka\u017ed\u00e9 form\u011b: tekut\u00fd, krystalizovan\u00fd, v\u010del\u00ed. To posledn\u00ed p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no nen\u00ed omyl autora. Je to tak schv\u00e1ln\u011b. Proto\u017ee v dob\u00e1ch nedostatku medu koncentrovan\u00e9ho se Denda spokoj\u00ed s loven\u00edm v\u010del. Netu\u0161\u00edm, kolik takov\u00e1 v\u010dela m\u016f\u017ee obsahovat medu, ale na ov\u010d\u00e1\u010d\u00ed pom\u011bry je ho asi dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed, aby se vyplatila slo\u017eitost lovu a semo tamo n\u011bjak\u00e9 \u017eihadlo do tlamy. Zprvu, kdy\u017e na zahrad\u011b nic nekvetlo, lovil v\u010dely u slo\u017een\u00fdch porobetonov\u00fdch tv\u00e1rnic. Jsou p\u0159ikryt\u00e9 \u017elut\u00fdm igelitem, kter\u00fd v\u010dely pova\u017eovaly za ob\u0159\u00ed slune\u010dnici, proto\u017ee se kolem n\u011bj po\u0159\u00e1d motaly. Denis jenom sed\u011bl u plachty a klap\u00e1n\u00ed \u010delist\u00ed signalizovalo jeho loveck\u00e9 pokusy. Te\u010f rozkvetla anglick\u00e1 r\u016f\u017ee, kter\u00e1 roste od nepam\u011bti u rohu domu. V\u010dely se p\u0159esunuly k tomuto vo\u0148av\u00e9mu prost\u0159en\u00e9mu stolu a Denis se p\u0159esunul s nimi. Le\u017e\u00ed pod r\u016f\u017e\u00ed a kdy\u017e se n\u011bjak\u00e1 zblb\u00e1 v\u010dela p\u0159imot\u00e1 p\u0159ed jeho tlamu, tak je sly\u0161et jenom klapnut\u00ed zub\u016f. Dnes byl n\u011bjak\u00fd nedostatek v\u010del. Hrabo\u0161il jsem se v zahr\u00e1dce a najednou kouk\u00e1m – Denis podivn\u00fdm zp\u016fsobem poskakuje po dvo\u0159e. Hlavu m\u00e1 nahoru, ob\u010das stoj\u00ed na zadn\u00edch, p\u0159edn\u00edmi se odr\u00e1\u017e\u00ed do vzduchu. Pak popob\u011bhne, chv\u00edli civ\u00ed nad sebe a znovu poskakuje. \u0160el jsem se pod\u00edvat bl\u00ed\u017e – on honil n\u011bjakou stratosf\u00e9rickou v\u010delu pohybuj\u00edc\u00ed se v letov\u00e9 hladin\u011b nad jeden metr. Denis si norm\u00e1ln\u011b nev\u0161\u00edm\u00e1 d\u011bj\u016f v t\u011bchto nadobla\u010dn\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch, ale mlsn\u00e1 huba ho donutila. Posledn\u00ed v\u00fdskok, klapnut\u00ed \u010delist\u00ed… A najednou Denou\u0161ek hodil p\u0159edn\u00ed pracky podle t\u011bla, huba \u0161la do mokr\u00e9 tr\u00e1vy a Denis odr\u00e1\u017eeje se zadn\u00edma nohama br\u00e1zdil fr\u0148\u00e1kem zelen\u00fd travn\u00ed oce\u00e1n jak nap\u016fl potopen\u00fd k\u0159i\u017en\u00edk. Ta stratosf\u00e9rick\u00e1 v\u010dela byla asi i st\u00edhac\u00ed, nebo\u0165 Denda dostal \u017eihadlo jako hrom. Kdy\u017e se touhle j\u00edzdou zbavil \u017eihadla v tlam\u011b, loupnul po m\u011b okem a zmizel v boud\u011b. J\u00e1 se mu toti\u017e chechtal a to bylo asi p\u0159\u00edli\u017e poni\u017euj\u00edc\u00ed. Za p\u016fl hodinky vylezl ven a p\u0159iklackoval se ke m\u011b pro podrb\u00e1n\u00ed. Kouknul jsem mu na tu jeho oteklou dr\u017eku a pov\u00edd\u00e1m mu: „Denisi, ty jse\u0161 u\u017e dosp\u011blej pes. Pro\u010d d\u011bl\u00e1\u0161 takov\u00fdhle blbiny?“
Pes na m\u011b z\u00edral a v o\u010d\u00edch se mu dalo \u010d\u00edst: „V\u00ed\u0161 pane, jak delikatesn\u00ed chu\u0165 m\u00e1 takov\u00e1 v\u010dela? Nev\u00ed\u0161??? Tak nera\u010f!“
A \u0161el si lehnout pod r\u016f\u017eov\u00fd ke\u0159. Co kdyby p\u0159il\u00e9tla n\u011bjak\u00e1 chu\u0165ovka…<\/td><\/tr>
Jak se hraje hra „Na mokr\u00fdho psa“…(3.6.2004)<\/strong> V\u010dera byl u n\u00e1s p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd plav\u00e1k. Lilo jako z konve cel\u00fd den, dv\u016fr byl jak jezero, zima, v\u00edtr – prost\u011b ani man\u017eelku by \u010dlov\u011bk pro pivo nevyhnal. Ov\u0161em je to ide\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed pro hru na mokr\u00fdho psa. Nev\u00edte jak se to hraje? Pravidla jsou jednoduch\u00e1:
1. Mus\u00edte b\u00fdt pes, kter\u00fd se chce dostat do bar\u00e1ku.
2. Mus\u00ed b\u00fdt p\u0159im\u011b\u0159en\u011b hnusn\u011b, tak\u017ee v\u00edte, \u017ee po dobr\u00e9m to nep\u016fjde.
3. B\u011bhejte chv\u00edli po dvo\u0159e v de\u0161ti, rv\u011bte se s kamar\u00e1dem, \u0161t\u011bkejte na cokoli za plotem, \u010di si sedn\u011bte do kalu\u017ee a koukejte jako blbec. Jde o to, abyste byli v co nejkrat\u0161\u00ed dob\u011b co nejv\u00edc mok\u0159\u00ed. 4. Usilovn\u00fdm vyt\u00edm p\u0159il\u00e1kejte pozornost p\u00e1n\u00ed\u010dk\u016f 5. Pokud m\u00e1te oc\u00e1sek, st\u00e1hn\u011bte ho mezi nohy. Jinak prove\u010fte s prd\u00fdlkou cvik zvan\u00fd „Scvrkl\u00e1 \u0161vestka“.
6. Za\u010dn\u011bte se klepat. \u010c\u00edm v\u00edc p\u00e1n\u00ed\u010dk\u016f na v\u00e1s kouk\u00e1, t\u00edm v\u00edc se klepejte.
7. Za\u010dn\u011bte kv\u00edlet.
B\u011bhem chv\u00edle p\u00e1n\u00ed\u010dek vym\u011bkne a vezme v\u00e1s oh\u0159\u00e1t do kuchyn\u011b a vyhr\u00e1l jste. Pokud se v\u00e1m odporn\u00fdm zp\u016fsobem sm\u011bje, ura\u017een\u011b zalezte do boudy a klidn\u011b usn\u011bte. Jakmile se p\u00e1n\u00ed\u010dek vy\u0161trach\u00e1 na dv\u016fr, ihned vyb\u011bhn\u011bte a proto\u017ee jste u\u017e mok\u0159\u00ed, opakujte pouze body 5. a\u017e 7. V\u0161ak on u\u017e p\u00e1n\u00ed\u010dek vym\u011bkne a pust\u00ed v\u00e1s dom\u016f, nebo alespo\u0148 p\u0159inese kotel n\u011b\u010deho dobr\u00e9ho a tepl\u00e9ho. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b – tohle je hra, kterou nem\u016f\u017eete prohr\u00e1t…<\/td><\/tr>
Jeden m\u00e1 radost a ps\u016fm je to jedno…(25.5.2004)<\/strong> Mil\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, dnes v noci se dceru\u0161ce Beru\u0161ce narodil syn. Tud\u00ed\u017e je ze m\u011b d\u011bdek a m\u00e1m z toho radost. Vnuk se jmenuje Standa<\/a>, m\u011b\u0159\u00ed 56 cm a v\u00e1\u017e\u00ed t\u0159i kila \u0161edes\u00e1t. Zkusil jsem se o tuto radost pod\u011blit se sv\u00fdmi hafany: „Denou\u0161\u00e1ku, v\u00ed\u0161 o tom, \u017ee jsi strejdopes? A ty taky Budul\u00edne!“ Budul\u00edn zjistil, \u017ee nem\u00e1m v ruce \u017e\u00e1dnou m\u0148amku a drbat na b\u0159i\u0161e \u017ee ho taky nebudu, ani nevyslechl zbytek projevu a \u0161el si zase lehnout do boudy. Denis m\u011bl radost, \u017ee m\u011b tak brzo po r\u00e1nu vid\u00ed a d\u00e1val mi pac. \u017de si pl\u00e1c\u00e1m j\u00e1tra ho evidentn\u011b nezaj\u00edmalo. Mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed bude, a\u017e Beru\u0161ka s miminkem p\u0159ijedou na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Ozna\u010dkovat ko\u010d\u00e1rek a oslintat co se d\u00e1 budou zaru\u010den\u011b st\u011b\u017eejn\u00ed \u00fakoly t\u011bch dvou ni\u010ditel\u016f.<\/td><\/tr>
Ps\u00ed n\u00e1hled na ned\u011bln\u00ed sn\u011b\u017een\u00ed(24.5.2004)<\/strong> V ned\u011bli r\u00e1no m\u011b v p\u016fl sedm\u00e9 probudilo ticho. To je v tuto ohavnou dobu tak prapodivn\u00fd jev, \u017ee m\u00e9 podv\u011bdom\u00ed zareagovalo a jak\u00fdmisi du\u0161evn\u00edmi kopanci probudilo moje chr\u00e1paj\u00edc\u00ed v\u011bdom\u00ed do stavu, kdy se p\u0159ibl\u00ed\u017eilo rozumov\u00e9 \u00farovni trepky velk\u00e9. T\u00edm jsem byl schopen zaregistrovat, \u017ee venku je jak\u00e1si polotma, ve kter\u00e9 jsem z\u00e1hy se d\u00edky aktivaci m\u00fdch dal\u0161\u00edch gangli\u00ed rozpoznal v\u00e1nici. Vystartoval jsem okam\u017eit\u011b ven, abych p\u0159ikryl \u010derstv\u011b zas\u00e1zen\u00e9 sal\u00e1ty. Na dvo\u0159e bylo absolutn\u011b psopr\u00e1zdno. Ani ov\u010doun Denis nevystr\u010dil fr\u0148\u00e1k z boudy, aby zjistil, jestli n\u00e1hodou nenesu n\u011bco k \u017er\u00e1dlu. Nahl\u00e9dl jsem tedy dovnit\u0159, jestli jsou v\u016fbec na\u017eivu. Budul\u00edn pootev\u0159el jedno oko a kdy\u017e zjistil, \u017ee jsem to jenom j\u00e1 a bez n\u011bjak\u00e9 m\u0148amky, zase oko zav\u0159el a chrn\u011bl d\u00e1l. Denis na m\u011b koukal, p\u0159\u00e1telsky pl\u00e1cal ocasem, ale ani on se ani nehnul. Vyza\u0159oval z n\u011bj n\u00e1zor, \u017ee jenom \u00fachyl se m\u016f\u017ee dobrovoln\u011b pohybovat venku v mokr\u00e9m sn\u011bhu, kter\u00fd stud\u00ed do ko\u017eichu. Dopoledne kluci prospali v boud\u011b, ale odpoledne to na Bodyho bylo u\u017e moc a v nejv\u011bt\u0161\u00ed sn\u00e9hov\u00e9 metelici vyb\u011bhl na dv\u016fr, stoupl si do vrat gar\u00e1\u017ee a \u017ealostiv\u00fdm ubl\u00ed\u017een\u00fdm t\u00f3nem \u0161t\u011bkal k nebes\u016fm do t\u00e9 fujavice. B\u011bhem n\u011bkolika minut do\u0161el k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee ten, na kter\u00e9ho \u0161t\u011bkal, bu\u010f neexistuje, nebo na dobrman\u00ed \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed zvysoka ka\u0161le. Tud\u00ed\u017e zcela rozumn\u011b ukon\u010dil sv\u016fj \u017ealozp\u011bv a \u0161el si zase lehnout do boudy. Trochu m\u011b zamrazilo, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee p\u0159ed p\u00e1r des\u00edtkami tis\u00edc let podobn\u00fdm zp\u016fsobem n\u011bjak\u00fd m\u016fj prap\u0159edek kritizoval tehdy praps\u00ed prapo\u010das\u00ed a od t\u00e9 doby lidstvo nedos\u00e1hlo v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edho pokroku. Nechme pejsk\u016fm t\u011bch p\u00e1r des\u00edtek tis\u00edc let a pak se uk\u00e1\u017ee, jestli budou stran po\u010das\u00ed lep\u0161\u00ed, ne\u017e jsme my…<\/td><\/tr>
Rozum\u00ed n\u00e1m psiska, \u010di nerozum\u00ed?(10.5.2004)<\/strong> O v\u00edkendu jsme se synem doma hospoda\u0159ili sami. D\u011bvenka vyrazila za dceru\u0161kou Beru\u0161kou na n\u00e1v\u0161t\u011bvu a my jsme klasick\u00fdm mu\u017esk\u00fdm \u0161ovinistick\u00fdm zp\u016fsobem ovl\u00e1dali dom\u00e1cnost. Musel jsem tedy str\u00e1vit del\u0161\u00ed \u010das v kuchyni ne\u017e obvykle a tud\u00ed\u017e jsem m\u011bl mo\u017enost pozorovat \u010dinnost ps\u016f p\u0159i va\u0159en\u00ed. Jakmile jsem zarachotil s kastroly, pesov\u00e9 hned v\u0161eho nechali, jeden si lehl do verandy a druh\u00fd na dv\u016fr na slun\u00ed\u010dko pobl\u00ed\u017e, aby byli po ruce, a\u017e se ponesou zbytky. Za\u0159val jsem do podkrov\u00ed na syna, jestli u\u017e sn\u00eddal. Syn neodpov\u011bd\u011bl, proto\u017ee je\u0161t\u011b spal, ale psi se mi zhmotnili za z\u00e1dy s v\u00fdrazem: „Ne pane, my jsme je\u0161t\u011b nesn\u00eddali.“
Bez milosti jsem je vyhodil.
P\u0159i hled\u00e1n\u00ed r\u00fd\u017ee jsem objevil p\u0159edv\u010derej\u0161\u00ed p\u016flku chleba. Odkrojil jsem kraj\u00ed\u010dek a nesl ho i se zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed bochniku ven. Jak ty psi poznali, \u017ee jim n\u011bco nesu, nev\u00edm. Ale oba \u010dekali ve verand\u011b a z huby jim tekly provazce slin. Body dostal p\u016fl bochn\u00edku a Denis onen kraj\u00ed\u010dek. Body by za bochn\u00edk tvrd\u00e9ho chleba prodal vlastn\u00ed babi\u010dku. Denis by naopak vlastn\u00ed babi\u010dku se\u017eral a kraj\u00ed\u010dek chleba by pot\u00e9 v\u011bnoval na charitativn\u00ed \u00fa\u010dely. Synek se kone\u010dn\u011b probudil a p\u0159i\u0161trachal se mi ozn\u00e1mit, \u017ee na n\u00e1v\u0161t\u011bvu p\u0159ijede jeho kamar\u00e1d, tak abych ud\u011blal n\u011bjakou chu\u0165ovku, nebo\u0165 kamar\u00e1d je huba mlsn\u00e1 a jen tak n\u011bco nej\u00ed. Pot\u00e9 syn skromn\u011b posn\u00eddal \u0161est housek a dvacet deka sal\u00e1mu a zase se odkulil do podkrov\u00ed. P\u0159ehl\u00e9dl jsem suroviny a za\u010dal p\u00e1chat ku\u0159e na divoko. Vykostil jsem ku\u0159e a st\u00e1hnul z k\u016f\u017ee. Maso jsem rozd\u011blil na medailonky jako p\u016fl dlan\u011b. Mezit\u00edm jsem rozeh\u0159\u00e1l olej, nechal zesklovat\u011bt na kosti\u010dky nakr\u00e1jenou slaninku a medailonky jsem zprudka osmahl. Pak u\u017e jen trochu osolit, posypat divo\u010dinkou, p\u0159idat nahrubo nakr\u00e1jenou cibuli, podl\u00edt, podusit a na z\u00e1v\u011br p\u0159ihodit magikosti\u010dku zeleninov\u00e9ho buj\u00f3nu pro chu\u0165. Jako p\u0159\u00edloha b\u00edl\u00e1 r\u00fd\u017ee s hr\u00e1\u0161kem. Pokud v\u00e1m potomek nese\u017eere p\u0159ipraven\u00fd \u0161unkov\u00fd sal\u00e1m, jako se to stalo m\u011b, m\u016f\u017eete ho do r\u00fd\u017ee p\u0159idat nakr\u00e1jen\u00fd na nudli\u010dky. Bylo va\u0159eno, i zavolal jsem z kuchyn\u011b do podkrov\u00ed: „Ob\u011bd!“
V tom okam\u017eiku se venku ozval dusot, jako kdy\u017e se kolem p\u0159esouv\u00e1 st\u00e1do bizon\u016f a do kuchyn\u011b dorazili ud\u00fdchan\u00ed psi a p\u00eddili se po ob\u011bd\u011b. Op\u011bt jsem je nemilosrdn\u011b vyhodil na dv\u016fr. Abych nebyl za \u00fapln\u00e9ho Herodesa, posb\u00edral jsem od\u0159ezky z ku\u0159ete, p\u0159idal tu trochu \u0161\u0165\u00e1vy, kterou kluci nechali na tal\u00ed\u0159i a vypl\u00e1chl jsem n\u00e1dob\u00ed od va\u0159en\u00ed. Tuto nesm\u00edrn\u011b chutnou sm\u011bs jsem psisk\u016fm nalil na granule a vynesl ji na dv\u016fr. B\u011bhem deseti vte\u0159in byly kastroly pr\u00e1zdn\u00e9 a psiska spokojen\u011b zalezla do st\u00ednu. Na dvo\u0159e mi od r\u00e1na st\u00e1lo auto. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm pohledu jsem zjistil, \u017ee Body veden sv\u00fdch hypertrofovan\u00fdm ochc\u00e1vac\u00edm pudem asi \u0161etkr\u00e1t ozna\u010dnoval zadn\u00ed n\u00e1razn\u00edk. Vynadal jsem Budul\u00ednovi do bezv\u011bdom\u00ed a p\u0159idal jsem mu \u0165afku za u\u0161i, aby si to pamatoval. Body sed\u011bl, vypadal jako sedm let ne\u0161t\u011bst\u00ed, m\u011bl hlavi\u010dku na stranu a smutn\u011b koukal. Ud\u011blal jsem dva kroky k domu a cosi m\u011b pob\u00eddlo, abych se ohl\u00e9dl. Body zrovna ochc\u00e1val prav\u00e9 p\u0159edn\u00ed kolo…<\/td><\/tr>
Pes vodou chlazen\u00fd(7.5.2004)<\/strong> plavac\u00ed pes je u n\u00e1s jednozna\u010dn\u011b ov\u010doun Denis. Jeho spoluhl\u00edda\u010d dobrman je ochoten vodu akceptovat do hloubky maxim\u00e1ln\u011b 5 cm. To si do n\u00ed stoupne, zkoum\u00e1 jestli ho nezebou tlapy a pak se s mohutn\u00fdm povzdechem zhrout\u00ed na b\u0159icho. Po chvilce vstane, vyleze z vody, oklepe se a t\u00edm je jeho pl\u00e1n koup\u00e1n\u00ed spln\u011bn a p\u0159ekro\u010den. Tuhle jsem byl s klukama na proch\u00e1zce. Hnusn\u011b pr\u0161elo, foukal studen\u00fd v\u00edtr – prost\u011b nejlep\u0161\u00ed \u010das j\u00edt do lesa na proch\u00e1zku. Denis m\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zimn\u00ed ko\u017eich, tak\u017ee mu bylo za chv\u00edli horko, i kdy\u017e byl mokrej jako houba. Zato\u010dil jsem tedy k potoku, aby se kluci napili. Budul\u00edn opatrn\u011b vstoupil p\u0159edn\u00edmi tlapami do vody, dvakr\u00e1t polknul a t\u00edm byl jeho celodenn\u00ed styk s tekouc\u00ed vodou vy\u0159e\u0161en. Ov\u0161em Denis vb\u011bhl do potoka, otev\u0159el tlamajznu, vyroloval jazyk a b\u011b\u017eel potokem s hubou ve vod\u011b! Ten \u010dtverno\u017eec norm\u00e1ln\u011b p\u0159e\u0161el z b\u011b\u017en\u00e9ho psa vzduchem chlazen\u00e9ho na psa chlazen\u00e9ho vodou! Budul\u00edn \u0161el norm\u00e1ln\u011b po b\u0159ehu a ob\u010das se s nev\u011b\u0159\u00edc\u00edm v\u00fdrazem pod\u00edval do potoka jak tam Denis s otev\u0159enou hubou br\u00e1zd\u00ed veletok a ve vln\u00e1ch mu probleskuje rud\u00fd jazyk jako n\u011bjak\u00e1 divn\u00e1 chaluha. Do\u0161li jsme k m\u016fstku a Denis jako obvykle se stra\u0161liv\u00fdm c\u00e1k\u00e1n\u00edm a chrocht\u00e1n\u00edm prob\u011bhl trubkou. Na druh\u00e9 stran\u011b roury m\u011bl hroznou radost \u017ee p\u0159e\u017eil a \u017ee na n\u011bj s Budul\u00ednem \u010dek\u00e1me. Vyb\u011bhl na b\u0159eh, p\u0159eb\u011bhl zp\u00e1tky po proudu pod m\u016fstek a trubku si prob\u011bhl je\u0161t\u011b jednou. Podle n\u011bj jsou tyhle roury v potoce jednosm\u011brn\u00e9 a po proudu je prob\u00edhat nelze. Patrn\u011b to m\u00e1 cosi spole\u010dn\u00e9ho s ps\u00edm vn\u00edm\u00e1n\u00edm \u010dasoprostoru. Pak jsem Denise vyhnal z potoka a v hust\u00e9m de\u0161ti jsme vyrazili jsme k domovu. Kousek od domu je na kraji lesa smrkov\u00e1 paseka. Denis se do n\u00ed vno\u0159il jako do mo\u010d\u00e1lu a po chv\u00edli vylezl na druh\u00e9 stran\u011b. Kdy\u017e ten pes p\u0159edt\u00edm vylezl z potoka, bl\u00e1hov\u011b jsem se domn\u00edval, \u017ee mok\u0159ej\u0161\u00ed u\u017e b\u00fdt nem\u016f\u017ee. To byl hlubok\u00fd omyl. To co se vy\u0161trachalo z paseky, byla pohybliv\u00e1 koule vody. Ale n\u011bkde uprost\u0159ed t\u00e9 koule chladn\u011b kalkuloval zlo\u010dinn\u00fd mozek p\u0159iblbl\u00e9ho \u010dokla stra\u0161livou v\u011bc: Denis k n\u00e1m p\u0159ib\u011bhl a oklepal se. Tak\u017ee na lesn\u00ed cest\u011b ve zlomku vte\u0159iny m\u00edsto JEDN\u00c9 koule vody a lehce navlhl\u00e9ho p\u00e1n\u00ed\u010dka s Bodym, st\u00e1ly DV\u011a koule vody a JEDEN lehce navlhl\u00fd Denis. Pak se oklepal Body a na lesn\u00ed cest\u011b z\u016fstala JEDNA koule vody a DVA lehce navlhl\u00ed psi. Tedy statisticky vid\u011bno – v podstat\u011b prvotn\u00ed stav, jenom ta voda zm\u011bnila sou\u0159adnice. Zvl\u010dil\u00ed \u010doklov\u00e9 na sebe s \u00fadivem z\u00edrali a v o\u010d\u00edch jim tanula ot\u00e1zka: „Pro\u010d se neoklepe????“
Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvyk ps\u016f oklep\u00e1vat se uprost\u0159ed houfu. D\u00e1my prominou, ale nezaujat\u00e9mu pozorovateli to mali\u010dko p\u0159ipom\u00edn\u00e1 zvyk pan\u00ed a d\u00edvek chodit ve skupin\u00e1ch na toaletu. Je zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00ed prov\u00e1zeno puzen\u00edm prov\u00e1d\u011bt tuto \u010dinnost kolektivn\u011b? Kdo v\u00ed? Zkoumat to rad\u011bji nebudu. U\u017e takhle m\u00e1m m\u00e1lo vlas\u016f, t\u0159eba bych o zbytek p\u0159i\u0161el po pozn\u00e1n\u00ed d\u011bsiv\u00e9 skute\u010dnosti…<\/td><\/tr>
Krmen\u00ed, krmen\u00ed(30.4.2004)<\/strong> Operace krmen\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 de facto m\u00fdm vystoupen\u00edm z autobusu v \u0161est ve\u010der. Psiska vis\u00ed na plot\u011b a \u0148afaj\u00ed jak \u0161t\u011b\u0148ata u\u017e od okam\u017eiku, kdy autobus za\u010dal brzdit. Lidi v autobuse si ukazuj\u00ed na ty dva pitomce a \u0159\u00edkaj\u00ed si mezi sebou: „To jsou kr\u00e1sn\u00ed pejskov\u00e9. A jak jsou r\u00e1di, \u017ee jim p\u0159ijel p\u00e1n\u00ed\u010dek.“
J\u00e1 si ced\u00edm mezi zuby: „Pendrek jsou r\u00e1di, jde jim o \u017er\u00e1dlo, parchant\u016fm!“
Po otev\u0159en\u00ed branky psiska prob\u011bhnou zahradu, Budul\u00edn m\u00e1 snahu ochcat mal\u00fd okrasn\u00fd smr\u010dek, kter\u00fd vn\u00edm\u00e1 jako brvno v oku sv\u00e9m. Se\u0159vu Bo\u010f\u00e1ka, vy\u017eenu ho ze zahrady a mezit\u00edm se Denis prodere pivo\u0148kami a prob\u011bhne \u010derstv\u011b zas\u00e1zen\u00fdmi mace\u0161kami. Sp\u00edl\u00e1m mu. Ov\u010doun m\u00e1 hlavu p\u0159ipl\u00e1clou mezi p\u0159edn\u00ed tlapy, zadel vystr\u010denou do v\u00fd\u0161ky a vrt\u00ed ocasem – asi se styd\u00ed. Rozeb\u011bhnu se na n\u011bj, pes \u0148afne a usko\u010d\u00ed. To u\u017e mi na p\u0159edlokt\u00ed vis\u00ed dobrman, co\u017e je dobrman\u00ed pojet\u00ed hry. Set\u0159ep\u00e1v\u00e1m ho a b\u011bhem vte\u0159iny se mi zakusuje prozm\u011bnu do z\u00e1p\u011bst\u00ed. Vyhazuju oba dva ze zahrady, sundav\u00e1m oslintanou bundu a jdu dom\u016f. D\u011bvenka moje starostliv\u00e1 na m\u011b hled\u00ed opovr\u017eliv\u011b a pron\u00e1\u0161\u00ed projev na pon\u011bkud om\u0161el\u00e1 t\u00e9mata: D\u011bdek starej bl\u00e1znivej… Jsme lidem za ka\u0161pary… Psi neposlouchaj…“
P\u0159evl\u00e9k\u00e1m se a zamy\u0161len\u011b kouk\u00e1m na p\u0159edlokt\u00ed, jak mi naskakujou \u010dty\u0159i mod\u0159iny, proto\u017ee ten pitomec Body trochu stiskl, abych se mu nevysmekl. Mezit\u00edm se z venku ozve p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 vyt\u00ed psa, kter\u00e9mu nikdo nedal na\u017erat, co sv\u011bt sv\u011btem stoj\u00ed. Pak se ozve s\u00e9rie kr\u00e1tk\u00fdch ostr\u00fdch \u0161t\u011bknut\u00ed. To v\u00edm, \u017ee Body stoj\u00ed proti dve\u0159\u00edm verandy a \u0161t\u011bk\u00e1 na n\u011b. Denis mezit\u00edm \u010dum\u00ed do okna kuchyn\u011b a sleduje, zda m\u00e1 to vyt\u00ed k\u00fd\u017een\u00fd efekt. B\u011bhem dvou minut vym\u011bknu a startuju ven.
„Co tady vyjete, hovada???“ t\u00e1\u017ei se sugestivn\u011b.
Na m\u011b se up\u00edraj\u00ed dva udiven\u00e9 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dist\u00e9 pohledy a \u00fapln\u011b z nich \u010dtu: „To bude asi n\u011bjakej vomyl \u0161\u00e9fe, tady nikdo nikd\u00e1 nevyl.“
Beru kastroly a sypu do nich granule. Oba psi na m\u011b civ\u00ed a z huby jim pozvolna odkap\u00e1vaj\u00ed sliny. Samoz\u0159ejm\u011b na \u010derstv\u011b umytou podlahu ve verand\u011b. Vyn\u00e1\u0161\u00edm kastroly ven, Budul\u00edn sk\u00e1\u010de do v\u00fd\u0161ky jako retardovan\u00fd krysa\u0159\u00edk a Denis se sna\u017e\u00ed zjistit, jak\u00fdmi hnusn\u00fdmi granulemi se ho zase sna\u017e\u00edm zab\u00edt. Budul\u00edn m\u00e1 svoji porci se\u017eranou tak rychle, \u017ee se udiven\u00fd Denis jde kouknout, jestli n\u00e1hodou v tom druh\u00e9m kastrole nebyly \u0159\u00edzky. Body toho vyu\u017e\u00edv\u00e1 a vy\u017e\u00edr\u00e1 i druh\u00fd kastrol. Denisovi je to jedno. Jemu granule nechutnaj\u00ed a v\u00ed, \u017ee p\u0159es den zase vysomruje n\u011bco v kuchyni. Budul\u00edn na z\u00e1v\u011br ve\u010de\u0159e je\u0161t\u011b ozna\u010dkuje schody a roh bar\u00e1ku. J\u00e1 vezmu k\u00fdbl s vodou a promptn\u011b zna\u010dky hned spl\u00e1chnu. Pes na m\u011b z\u00edr\u00e1 jak vegetari\u00e1n na uzen\u00fd b\u016f\u010dek. Zhnusen\u011b odch\u00e1z\u00ed do boudy. Tam chrn\u00ed do dev\u00edti ve\u010der, aby na\u010derpal s\u00edly k celono\u010dn\u00edmu \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed. To ho vysiluje natolik, \u017ee je\u0161t\u011b v polosp\u00e1nku sly\u0161\u00edm, jak se posouv\u00e1 kastrol po dvo\u0159e, kdy\u017e se z n\u011bj Budul\u00edn sna\u017e\u00ed vyl\u00edzat posledn\u00ed molekuly granul\u00ed.<\/td><\/tr>
Kdy\u017e za\u0161t\u011bk\u00e1 p\u00e1n\u00ed\u010dek…(26.4.2004)<\/strong> Je prav\u00e9 poledne, slunce sv\u00edt\u00ed, jak kdyby mu platili, v rozp\u00e1len\u00e9m vzduchu je sly\u0161et jenom bzu\u010den\u00ed much a odn\u011bkud z d\u00e1lky zazn\u00edv\u00e1 baf\u00e1n\u00ed traktoru. V gar\u00e1\u017ei chr\u00e1pe dobrman Body, rozpl\u00e1cnut\u00fd na zemi jak m\u011b\u0148avka, vedle gar\u00e1\u017ee ve st\u00ednu chrn\u00ed ov\u010doun Denis. Jdu ze zahrady, kde jsem se jentak poflakoval, abych se vyhnul dom\u00e1c\u00edm pracem. Klapnou vr\u00e1tka a se psy to ani nehne. \u0160trach\u00e1m se na dvo\u0159e, ukl\u00edz\u00edm n\u00e1\u0159ad\u00ed a psiska po\u0159\u00e1d nic. Do\u0161el jsem potichu ke gar\u00e1\u017ei, proto\u017ee m\u011b p\u0159il\u00e1kal podivn\u00fd zvuk zevnit\u0159 se linouc\u00ed. Je to neskute\u010dn\u00e9, ale Body chr\u00e1pe jak starej chlap! Tohle m\u00e1 b\u00fdt dobrman – bojov\u00fd pes, kter\u00fd oka nezamhou\u0159\u00ed a jenom kouk\u00e1, kde se mihne nevinn\u00e9 d\u011bcko \u010di vetch\u00fd sta\u0159e\u010dek, aby je se\u017eral – tedy alespo\u0148 podle p\u0159edstav na\u0161ich investigativn\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f. Stoupnu si p\u0159ed gar\u00e1\u017e a norm\u00e1ln\u00edm hlasem \u0159eknu: „Haf!“ Body vyst\u0159el\u00ed na v\u0161echny \u010dty\u0159i, chv\u00edli hrabe na m\u00edst\u011b, jak mu tlapy podkluzuj\u00ed na linoleu, pak vyb\u011bhne z gar\u00e1\u017ee a za\u010dne zu\u0159iv\u011b \u0161t\u011bkat sm\u011brem ke vsi. Denis taky vysko\u010d\u00ed a zu\u0159iv\u011b \u0161t\u011bk\u00e1 opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. U\u0161i mu vis\u00ed, o\u010di m\u00e1 je\u0161t\u011b zav\u0159en\u00e9 – nap\u016fl sp\u00ed, ale blafe jako o \u017eivot. To u\u017e se neudr\u017e\u00edm a checht\u00e1m se. Kluci p\u0159est\u00e1vaj\u00ed \u0161t\u011bkat a vrt\u00edce provinile oc\u00e1sky se jdou p\u0159i\u0161majchlovat, abych je podrbal za u\u0161ima. V o\u010d\u00edch jim zcela z\u0159eteln\u011b \u010dtu: „V\u00ed\u0161 pane, my jsme v\u016f\u016f\u016fbec nespali. My jsme hl\u00eddali se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a p\u0159esn\u011b jsme v\u011bd\u011bli, kde se co \u0161ustne!“ Jak se Body rozespale \u0161trachal od gar\u00e1\u017ee, omylem \u0161l\u00e1pnul zadn\u00ed nohou na p\u00edskac\u00edho gumov\u00e9ho tu\u010d\u0148\u00e1ka. Tu\u010d\u0148\u00e1k zaje\u010del, Body leknut\u00edm stra\u0161liv\u011b prdnul, sko\u010dil snad p\u016fl metru do v\u00fd\u0161ky a po dopadu se to\u010dil dokole\u010dka, aby zjistil, co to na n\u011bj vlastn\u011b za\u0159valo. Na\u0161el tu\u010d\u0148\u00e1ka, str\u010dil do n\u011bj fr\u0148\u00e1kem a \u0161el zkrou\u0161en\u011b ke m\u011b: „N\u00e1hodou jsem se v\u016fbec nelekl toho p\u00edskac\u00edho nesmyslu. Napadlo m\u011b, \u017ee bych mohl prdnout a pak vysko\u010dit do v\u00fd\u0161ky a shodou okolnost\u00ed to vyp\u00edsklo. J\u00e1 v\u016fbec nejsem trouba, jak si mysl\u00ed\u0161, pane!“ I dostalo se Budul\u00ednovi notn\u00e9ho podrb\u00e1n\u00ed na b\u0159i\u0161e, Denisovi takt\u00e9\u017e, aby jednak nez\u00e1vid\u011bl a druhak aby mi p\u0159estal d\u00e1vat pac svoj\u00ed zahnojenou pa\u0159\u00e1tou. Kluci pak asi p\u011bt minut pe\u010dliv\u011b hl\u00eddali, pak se ujistili, \u017ee na dvo\u0159e nejsem a Budul\u00edn znovu zalezl do gar\u00e1\u017ee a Denis hl\u00eddkoval na dla\u017edic\u00edch ve verand\u011b. Kluky toti\u017e tr\u00e1p\u00ed d\u011bsiv\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee kdyby pani\u010dka n\u00e1hodou nesla ven n\u011bco k \u017er\u00e1dlu a na dvo\u0159e by nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd pes, tak by to ur\u010dit\u011b vyhodila za plot na kompost a tam by to se\u017eral ten mr\u0148avej flekatej parchant ze vsi, co jim furt ochc\u00e1v\u00e1 jejich soukrom\u00e9 mailboxy…<\/td><\/tr>
Zapomenout psa? Pche!(16.4.2004)<\/strong> Kdy\u017e byl ov\u010doun Denis mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, chod\u00edvali jsme s n\u00edm na houby. On byl malej, les byl velkej, Denou\u0161ek se v lese s\u00e1m b\u00e1l a motal se tud\u00ed\u017e kolem n\u00e1s. Jenom\u017ee pak vyrostl na pubert\u00e1ln\u00edho klacka a za\u010dal sv\u016fj okruh p\u016fsobnosti roz\u0161i\u0159ovat. Kdy\u017e v pasece okrajuju houby a zlot\u0159il\u00fd \u010dokl l\u00edt\u00e1 b\u016fhv\u00edkde, jsem pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u00ed, jestli mi nap\u0159\u00edklad nehodl\u00e1 aportovat hajn\u00e9ho, nebo si pr\u00e1v\u011b nezakop\u00e1v\u00e1 \u010derstv\u011b zakousnut\u00e9ho turistu na hor\u0161\u00ed \u010dasy. Zkusil jsem ho tedy p\u0159ipoutat na vod\u00edtko a vod\u00edtko p\u0159ikurtovat k such\u00e9 borovici. Dokud jsem byl cca 8 milimetr\u016f od n\u011bj, tak to \u0161lo. Jakmile jsem ud\u011blal dva kroky do lesa, Denou\u0161ek za\u010dal v\u00fdt jak pes basketbalistickej. Asi kdy\u017e byl malilinkat\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, tak mu maminka \u010dasto vypr\u00e1v\u011bla o pejskovi Jen\u00ed\u010dkovi a fence Ma\u0159ence. No a kdy\u017e jsem popo\u0161el deset krok\u016f – podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee to byl vysok\u00fd les a ten blbec m\u011b kr\u00e1sn\u011b vid\u011bl – jeho du\u0161evn\u00ed muka dostoupila vrcholu a pes za mnou p\u0159i\u0161el i s borovic\u00ed. Jenom trochu zabral, uschl\u00e9 ko\u0159eny povolily a Denou\u0161\u00e1k za sebou klidn\u011b p\u0159it\u00e1hl skoro t\u0159\u00edmetrov\u00fd strom. Zkusil jsem ho tedy p\u0159iv\u00e1zat k po\u0159\u00e1dn\u00e9 stolet\u00e9 borovici. Denis byl potichu, popo\u0161el jsem tedy do kousek do lesa a p\u0159i ob\u00edr\u00e1n\u00ed h\u0159\u00edbka mi najednou n\u011bco za\u010dalo olizovat ucho! Ten blbec norm\u00e1ln\u011b p\u0159etrh‘ \u0159et\u011bz! A nebyl to ledajak\u00fd \u0159et\u011bz, byl to ten nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, kter\u00fd jsem v pot\u0159eb\u00e1ch pro psy na\u0161el. I za\u0159val jsem na n\u011bj hlasem velik\u00fdm: „Denou\u0161\u00e1ku, ty hovado! V\u00ed\u0161 jak byl ten \u0159et\u011bz drahej?“ Pes se hluboce zastyd\u011bl, p\u0159ipl\u00e1cl hlavu na zem mezi p\u0159edn\u00ed tlapy, vystr\u010dil zadel do v\u00fd\u0161ky a vesele vrt\u011bl ocasem. Tak\u017ee t\u00edm skon\u010dila etapa hled\u00e1n\u00ed hub spole\u010dn\u011b se psem a do lesa na houby chod\u00edm s\u00e1m, v klidu a bez starost\u00ed. Jenom mus\u00edm chodit alespo\u0148 kilometr od bar\u00e1ku, proto\u017ee jinak po\u0159\u00e1d sly\u0161\u00edm, jak ty hovada ubl\u00ed\u017een\u011b vyjou za plotem. A pi\u0161te si, \u017ee vyjou celou dobu, dokud nep\u0159ijdu dom\u016f…<\/td><\/tr>
Pr\u00e1\u0161ky(24.3.2004)<\/strong> Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1m peson\u011b zdrav\u00e9, pr\u00e1\u0161ky nepot\u0159ebuj\u00edc\u00ed. Jenom jednou, dobrman n\u011bjak blb\u011b sko\u010dil a hejbnul si se z\u00e1dama. No vypadal h\u016f\u0159, ne\u017e j\u00e1, kdy\u017e m\u011b vezme hexn\u0161\u00fas. Polosed\u011bl, polole\u017eel na dvo\u0159e a tv\u00e1\u0159il se, \u017ee chc\u00edpne. Denis to pova\u017eoval za n\u011bjakou novou hru, sk\u00e1kal kolem n\u011bj a kousal ho. Denise jsme odehnali, Budul\u00edna jsem vzal do n\u00e1ru\u010de a odnesl do kuchyn\u011b do tepla. Vyd\u011b\u0161en\u00e1 d\u011bvenka volala doktorovi co jako s n\u00edm, s chud\u00e1kem. Pan doktor se ps\u016f tro\u0161ilinku boj\u00ed a dobrman\u016f je\u0161t\u011b o tro\u0161ilinku v\u00edc. Tak\u017ee jenom zahlaholil do telefonu: „Nojo, to se dobrman\u016fm st\u00e1v\u00e1, dejte mu brufen a nechte ho v teple. Kolik? Jako \u010dlov\u011bkovi jeho v\u00e1hy, v\u017edy\u010f jste zdravotnice, vy to zn\u00e1te.“ A zav\u011bsil s dobr\u00fdm pocitem \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se vyhnul setk\u00e1n\u00ed s potvorou, co mu chce urvat ruku u ramene. Ten pocit m\u00e1 spr\u00e1vn\u00fd, proto\u017ee se Body o to sna\u017e\u00ed rok co rok p\u0159i o\u010dkov\u00e1n\u00ed. D\u011bvenka znalecky odhadla Budul\u00edna, vyhrabala z l\u00e9k\u00e1rny ten spr\u00e1vn\u00fd brufen a te\u010f nastal probl\u00e9m, jak to do n\u011bj nacpat. Kdysi jsme krmili pr\u00e1\u0161ky ko\u010dku \u010co\u010dku a byly to bitvy na \u017eivot a na smrt a vytekly u nich hektolitry krve. D\u011bsila n\u00e1s p\u0159edstava, \u017ee se budeme podobn\u011b rv\u00e1t s dobrmanem. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsme v lednici na\u0161li jeden bu\u0159t, kter\u00fd syn zapomn\u011bl se\u017erat. Sledov\u00e1n\u00ed podez\u0159\u00edvav\u00fdm zrakem polomrtv\u00e9ho psa jsme nacpali pr\u00e1\u0161ek do bu\u0159ta a nab\u00eddli t\u011b\u017ece nemocn\u00e9mu. Ud\u011blal chlamst a b\u011bhem vte\u0159iny byl pr\u00e1\u0161ek aplikov\u00e1n. Body poleh\u00e1val asi dva dny, dva dny byl na bu\u0159tov\u00e9 diet\u011b. V\u017edycky, kdy\u017e se byl venku vyv\u011btrat, Denis ho podez\u0159\u00edvav\u011b o\u010duch\u00e1val – asi z n\u011bj n\u011bjak\u00e9 bu\u0159tov\u00e9 molekuly vyv\u011braly ven. Po dvou dnech jsme zjistili, \u017ee chlapec piln\u011b simuluje, proto\u017ee kdy\u017e si myslel, \u017ee na n\u011bj nekouk\u00e1me, rval se s Denisem a ob\u010das zapom\u00ednal pajdat. Aplikace pr\u00e1\u0161k\u016f n\u00e1s st\u00e1la asi kilo bu\u0159t\u016f, proto\u017ee Denise jsme museli bu\u0159tama krmit taky, aby mu to chudinkovi nebylo l\u00edto. Body si ty z\u00e1da asi pamatuje, proto\u017ee mi od t\u00e9 doby p\u0159ipad\u00e1, \u017ee u\u017e nel\u00edt\u00e1 jako tot\u00e1ln\u00ed debil, ale jako debil celkem pr\u016fm\u011brn\u00fd, tud\u00ed\u017e m\u00e9n\u011b havarijn\u011b n\u00e1chyln\u00fd…<\/td><\/tr>
Ope\u0159enci jsou svolo\u010d(22.3.2004)<\/strong> Tuhle jsem jel do pr\u00e1ce autem. Abych nevypadal jako \u00fapln\u00fd prase, stav\u011bl jsem se hned r\u00e1no u pumpy a nechal jsem si auto umejt od bl\u00e1ta, navoskovat, vyblejskat. Tak \u010dist\u00fd auto jsem m\u011bl naposledy, kdy\u017e jsem ho kupoval. Nic zl\u00e9ho netu\u0161e, postavil jsem ho pod sloup pouli\u010dn\u00edho osv\u011btlen\u00ed. Odpoledne jsem vyrazil ke stroji a strnul jsem! Vypadalo to, \u017ee na ve\u0159ejn\u00e9 osv\u011btlen\u00ed usedla l\u00e9taj\u00edc\u00ed kr\u00e1va trp\u00edc\u00ed pr\u016fjmem a -d\u00e1my odpust\u00ed- vysrala se z podoby. Odlevila si na lev\u00fd p\u0159edn\u00ed blatn\u00edk, zapl\u00e1cla asi p\u016fl metru \u010dtvere\u010dn\u00edho plochy, oslepila reflektor. V prvn\u00ed chv\u00edli jsem myslel, \u017ee mi ten exkrement prom\u00e1\u010dkl plech. P\u0159i odm\u00fdv\u00e1n\u00ed jsem zjistil, \u017ee to bylo vte\u0159inov\u00e9 hovno, proto\u017ee to v\u016fbec ne\u0161lo umejt. Obsluha pumpy Shell b\u00fdv\u00e1 ochotna um\u00fdt p\u0159edn\u00ed sklo, \u010di reflektory, ale p\u0159i spat\u0159en\u00ed exkrementu na blatn\u00edku a po m\u00e9m koment\u00e1\u0159i: „Posral m\u011b pt\u00e1k, no…“ zacouvala zp\u011bt mezi stojany a tv\u00e1\u0159ila se, \u017ee tam nen\u00ed. Za trest jsem jim zaprasil ten jejich k\u00fdbl vody, tak\u017ee se dal u\u017e jenom vylejt…<\/td><\/tr>
Drav\u00e9 s\u00fdkorky…(20.3.2004)<\/strong> D\u011bvenka moje starostliv\u00e1 tuto zimu b\u016fhv\u00edpro\u010d usoudila, \u017ee je nutn\u00e9 krmit zp\u011bvn\u00e9 ptactvo. P\u00e9\u010di o ope\u0159ence pova\u017euji za zhola zbyte\u010dnou, proto\u017ee p\u0159es zimu nejenom \u017ee \u017e\u00e1dn\u00ed nechc\u00edpnou, ba naopak se rozmno\u017e\u00ed d\u011blen\u00edm jako prvoci. Ka\u017ed\u00e9 jaro se mi zd\u00e1, \u017ee je t\u011bch mr\u0148avejch u\u0159vanejch parchant\u016f \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. Te\u010f t\u0159eba klofu do po\u010d\u00edta\u010de, v mechanice vrn\u00ed c\u00e9d\u00e9\u010dko Black Sabbath a Ozzy p\u011bje sv\u00fdm opern\u00edm hlasem „Satan Sitting There He’s Smiling“, p\u0159ed sebou m\u00e1m p\u016fllitr plnotu\u010dn\u00e9ho bud\u011bjovick\u00e9ho. No prost\u011b kr\u00e1sn\u00fd uvoln\u011bn\u00fd ve\u010der. A ZVENKU \u0158VE JAKO KR\u00c1VA N\u011aJAKEJ KOS! A to je teprve p\u0159edja\u0159\u00ed! A\u017e ude\u0159\u00ed jaro plnou silou, bude na \u0161vestce pod oknem u lo\u017enice sed\u011bt v p\u016fl \u010dtvrt\u00fd r\u00e1no minim\u00e1ln\u011b osmdes\u00e1t ope\u0159enc\u016f a jak se objev\u00ed prvn\u00ed paprsek slunce nad obzorem, za\u010dnou \u0159v\u00e1t… Zprvu jsem je zkou\u0161el vypla\u0161it. Vylezl jsem nahatej ve \u010dty\u0159i r\u00e1no na dv\u016fr a hul\u00e1kal jsem do lesa a na zahradu: „Dr\u017ete hubu!“ a jin\u00e1 citoslovce. Ope\u0159enci zmlkli a jak jsem zalezl dovnit\u0159, roze\u0159vali se nanovo. Po n\u011bkolika dnech jsem to vzdal. Jednak t\u011bm zatracenejm pt\u00e1k\u016fm to bylo \u00fapln\u011b jedno a jednak si ze m\u011b d\u011bvenka moje starostliv\u00e1 tropila posm\u011b\u0161ky.
Letos d\u011bvenka na podzim p\u0159inesla krm\u00edtko a za\u010dala pe\u010dovat o ptactvo nebesk\u00e9. Je pravdou, \u017ee do doby, ne\u017e se objevilo krm\u00edtko na zahrad\u011b, se kolem bar\u00e1ku neobjevil jedin\u00fd pt\u00e1k. Po nasyp\u00e1n\u00ed zrn\u00ed a sem\u00ednek do krm\u00edtka se do dvaceti minut objevila s\u00fdkorka a za chv\u00edli druh\u00e1. A jak zima \u0161la, s\u00fdkorek p\u0159ib\u00fdvalo. Ob\u010das p\u0159il\u00e9tlo i hejno strnad\u016f. Ud\u011blali kolem krm\u00edtka d\u011bsnej binec a zmizeli. S\u00fdkorky po slune\u010dnicov\u00fdch sem\u00ednk\u00e1ch ut\u011b\u0161en\u011b ba\u0148at\u011bly. Te\u010f se pod nimi proh\u00fdbaj\u00ed v\u011btve strom\u016f. D\u011bvenka moje, aby z\u00edskala roztomil\u00fd \u017e\u00e1nrov\u00fd obr\u00e1zek, nau\u010dila s\u00fdkorky chodit zobat do truhl\u00edk\u016f na okenn\u00edch parapetech. P\u0159es zimu v nich nem\u00e1 mu\u0161k\u00e1ty a podobn\u00fd plevel, ale mechovou zahr\u00e1dku ozdobenou v\u011btvi\u010dkami \u0161\u00edpku. Zlot\u0159il\u00e9 s\u00fdkorky zobaly poskytnut\u00e1 semena slune\u010dnice a p\u0159i akutn\u00edm nedostatku slune\u010dnic se pustily i do \u0161\u00edpk\u016f. Kdy\u017e u\u017e nebylo v truhl\u00edc\u00edch do \u010deho zobnout, sed\u011bly ty bestie na hran\u00e1ch kolem oken a \u010dum\u011bly do kuchyn\u011b, kdy jako jim p\u016fjde d\u011bvenka nasypat. M\u016f\u017eu za svoji osobu \u0159\u00edci, \u017ee u\u017e tehdy se mi ty jejich pohledy pranic nel\u00edbily. D\u011bvenka nic zl\u00e9ho netu\u0161e, sypala jim klidn\u011b d\u00e1l. Te\u010f, kdy\u017e sn\u00edh slezl a oteplilo se, usoudila, \u017ee m\u016f\u017ee s krmen\u00edm skon\u010dit, nebo\u0165 na zahrad\u011b z k\u016fry vyl\u00e9z\u00e1 kdejak\u00e1 \u017eou\u017eel a s\u00fdkorky mohou lovit. Jenom\u017ee – tu m\u00e1\u0161 \u010derte krop\u00e1\u010d – d\u011bvenka p\u0159ijela z pr\u00e1ce a kouk\u00e1, mech z truhl\u00edk\u016f vyh\u00e1zen\u00fd na zem, na plot\u011b sed\u00ed hejno obtloustl\u00fdch s\u00fdkorek a m\u011b\u0159\u00ed si ji nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi pohledy. Ty potvory jsou norm\u00e1ln\u011b tak l\u00edn\u00fd, \u017ee je nebavilo lovit hmyz na zahrad\u011b a \u0161ly pro\u0161acovat truhl\u00edky. Kdy\u017e v nich nic nena\u0161ly, vyh\u00e1zely z truhl\u00edk\u016f mech, aby na\u0161ly i sem\u00ednka zapadl\u00e1 do hl\u00edny! Te\u010f se budu vracet v obav\u00e1ch dom\u016f z pr\u00e1ce, abych na dvo\u0159e nena\u0161el hromadu ohlodan\u00fdch kost\u00ed a po zahrad\u011b aby se nebatolilo hejno p\u0159e\u017eran\u00fdch s\u00fdkorek n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch supy mrcho\u017erav\u00e9…<\/td><\/tr>
Bar trochu jinak(19.3.2004)<\/strong> Sch\u00e1z\u00edme po schodech dol\u016f do z\u00e1meck\u00e9ho sklepen\u00ed. Kdysi tam kn\u00ed\u017ee Au\u0161perk skladoval b\u016fhv\u00edco, dnes je tam vin\u00e1rna. Sed\u00e1me si ke stolu v kout\u011b, abychom m\u011bli klid na pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Po dlouh\u00e9 dob\u011b p\u0159ijel \u0161v\u00e1ra z druh\u00e9 strany zem\u011bkoule, ze zem\u011b, kde lidi buchv\u00edpro\u010d chod\u00ed hlavou dol\u016f. Objedn\u00e1v\u00e1me si ve\u010de\u0159i. \u0160v\u00e1rovi vysv\u011btlujeme, kdo je to B\u00edl\u00e1 pan\u00ed, \u017ee na tomhle z\u00e1mku nikdy nebyla a jako polo\u017eka na j\u00eddeln\u00edm l\u00edstku je kdov\u00edpro\u010d. Na dotaz po v\u00edn\u011b serv\u00edrka bezelstn\u011b odpov\u00edd\u00e1, \u017ee maj\u00ed \u010derven\u00e9 a b\u00edl\u00e9. Objedn\u00e1v\u00e1me si rad\u011bji plnotu\u010dn\u00e9 bud\u011bjovick\u00e9. Asi po hodin\u011b n\u00e1m p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed objednanou krmi. A sakra! Vym\u011bnili PANA kucha\u0159e za nemrcoucha ze z\u00e1vodky. V\u0161ichni maj\u00ed stejn\u00e9 maso, stejnou zeleninovou ozdobu, polit\u00e9 stejn\u00fdm UHO. Akor\u00e1t to maso m\u00e1 n\u011bkdo rozkr\u00e1jen\u00e9 na prou\u017eky. Ochutn\u00e1v\u00e1m UHO – p\u0159ip\u00e1len\u00e1 ho\u0159k\u00e1 cibulka, bramborov\u00fd \u0161krob, masox, magi, sojovka z Vitany a \u010dili, aby to m\u011blo \u0159\u00edz. Bil\u00e1 pan\u00ed je vcelku, ozdoben\u00e1 mal\u00fdm hov\u00ednkem \u0161leha\u010dky ze spreje. Serv\u00edrka ne\u0161etrn\u011b pra\u0161t\u00ed tal\u00ed\u0159em o st\u016fl, kope\u010dek \u0161leha\u010dky miz\u00ed jako sn\u00edh na slunci a m\u011bn\u00ed se v b\u00edlou lou\u017ei\u010dku. \u0160v\u00e1ra se sna\u017e\u00ed o \u017eert a pt\u00e1 se, jestli mu zbytek porce m\u016f\u017eou zabalit s sebou. Serv\u00edrka nech\u00e1pav\u011b z\u00edr\u00e1. Nikdy v \u017eivot\u011b nevid\u011bla tak velkou porci, kterou by z\u00e1kazn\u00edk nesn\u011bdl na m\u00edst\u011b. P\u0159ich\u00e1z\u00ed vrchn\u00ed a p\u0159ipisuje na \u00fa\u010det osmdes\u00e1t korun. U\u0161kl\u00edb\u00e1 se nad nech\u00e1pav\u00fdmi vidl\u00e1ky a vysv\u011btluje, \u017ee je sobota a od osmi hodin hraje lajf hudba. S\u00e9gra hbit\u011b tlumo\u010d\u00ed \u0161v\u00e1rovi live music, vrchn\u00ed zhnusen\u011b odch\u00e1z\u00ed. Chci se d\u00e1t na \u00fat\u011bk, ale \u0161v\u00e1ra odm\u00edt\u00e1. Vysv\u011btluji, \u017ee australsk\u00e1 muzika a\u010d neum\u011bl\u00e1 a neposlouchan\u00e1 ani samotn\u00fdmi Aussies je tis\u00edckr\u00e1t lep\u0161\u00ed ne\u017e to, co usly\u0161\u00edme. \u0160v\u00e1ra je drsn\u00fd obyvatel drsn\u00e9 zem\u011b, kter\u00e1 se se sv\u00fdmi d\u011btmi nemazl\u00ed a z\u016fst\u00e1v\u00e1. V kout\u011b se objevuje varhan\u00edk, saxokytarista a zp\u011bva\u010dka. Zaje\u010den\u00ed p\u0159ebuzen\u00e9ho zes\u00edku n\u00e1m vyraz\u00ed plomby ze zub\u016f. Zaval\u00ed n\u00e1s hluk motoru startuj\u00edc\u00edho Migu. \u0158veme na sebe, abychom se v\u016fbec sly\u0161eli. Z toho krav\u00e1lu jsem zaslechl n\u011bco jako „hroba\u0159“. \u0158vu na ostatn\u00ed, jestli si v\u0161imli, \u017ee kapela hraje skladbu od Alkeholu. Hudebn\u011b zdatn\u00ed jedinci se chlub\u00ed, \u017ee pozn\u00e1vaj\u00ed n\u011bkter\u00e9 noty. Zp\u011bva\u010dka odch\u00e1z\u00ed k baru a rachitick\u00fd varhan\u00edk nahazuje plou\u017e\u00e1k Love Me Tender. Vysv\u011btlujeme \u0161v\u00e1rovi, \u017ee kl\u00e1vesista zp\u00edv\u00e1 anglicky a \u017ee by mu m\u011bl rozum\u011bt. Sle\u010dine\u010dky u barpultu nedo\u010dkav\u011b vrt\u00ed prdelkami a ty \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed se ov\u00edjej\u00ed kolem obtloustl\u00fdch tat\u00edk\u016f na parketu. Pak kapela hod\u00ed rychlej\u0161\u00ed kousek. Tat\u00edci rozvln\u00ed b\u0159icha a nen\u00e1padn\u011b st\u00edraj\u00ed z \u010dela pot, aby si dvakr\u00e1t mlad\u0161\u00ed sle\u010dine\u010dky nev\u0161imly, \u017ee maj\u00ed zane\u0161en\u00e9 karbur\u00e1tory a u\u017e jim to tolik net\u00e1hne. \u017d\u00e1d\u00e1m okolosed\u00edc\u00ed, aby m\u011b pozorovali a pokud bych jevil p\u0159\u00edznaky ho\u0159\u00edc\u00ed star\u00e9 stodoly, abych byl neodkladn\u011b utracen. K vedlej\u0161\u00edmu stolu p\u0159ich\u00e1z\u00ed parta intelektu\u00e1l\u016f z m\u00edstn\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 dvouletky. Zal\u00e9taj\u00ed k n\u00e1m \u00fatr\u017eky d\u016fv\u011brn\u00fdch sd\u011blen\u00ed mlad\u00fdch sle\u010den: „Ty kr\u00e1vo, j\u00e1 p\u00ed.a si zapom\u011bla doma intim\u00e1k.“ „Ten debil m\u011b \u0161ahal na kozy, ale j\u00e1 mu \u0159ekla, \u017ee ho kopnu do koul\u00ed“ Rozveselen\u00fd \u0161v\u00e1ra chce vyzvat blon\u010fatou \u0161t\u00edhlou zp\u011bva\u010dku k tanci. Moje \u010dernovlas\u00e1 baculat\u00e1 sestra n\u00e1s n\u00e1hle r\u00e1zn\u011b vyz\u00fdv\u00e1 k placen\u00ed. Marn\u011b se j\u00ed sna\u017e\u00edme vysv\u011btlit, \u017ee \u0161v\u00e1ra chce sp\u00e1chat humanit\u00e1rn\u00ed akci, nebo\u0165 zp\u011bva\u010dka kter\u00e1 tan\u010d\u00ed, nezp\u00edv\u00e1. Plat\u00edme a odch\u00e1z\u00edme. Ohlu\u0161eni v\u00fdkonem hudebn\u00edho t\u011blesa je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny na sebe \u0159veme jako na pastv\u011b. V noci se p\u0159evaluji na posteli a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli je mi t\u011b\u017eko z hranolk\u016f na p\u0159ep\u00e1len\u00e9m oleji, nebo z UHO. Slibuji si, \u017ee dal\u0161\u00ed ve\u010de\u0159i sp\u00e1ch\u00e1m j\u00e1 doma, \u017ee za polovi\u010dn\u00ed pen\u00edz bude ku\u0159ec\u00ed kapsa pln\u011bn\u00e1 eidamem a \u0161unkou se \u017eampiony, bylinkov\u00e1 om\u00e1\u010dka a \u0161unkov\u00e1 r\u00fd\u017ee. A nesm\u00edm zapomenout basu plze\u0148sk\u00e9ho plnotu\u010dn\u00e9ho, aby \u0161v\u00e1ra neuschnul. U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm… chrrrr… a zmrzlinu pro d\u00e1my nesm\u00edm zapomenout chrrrr… a ovoce na ozdobu chrrr\u00e1py chrrr\u00e1p… a \u0161leha\u010dku …mlask… chrrr….<\/td><\/tr>
M\u00edrn\u011b fekalistick\u00fd fejeton…(14.3.2004)<\/strong> V\u010dera m\u011bli kluci k ve\u010de\u0159i granule, zbytky od ve\u010de\u0159e a hrnec va\u0159en\u00fdch vep\u0159ov\u00fdch kost\u00ed s v\u00fdvarem. Ty kosti se nedaly se\u017erat najednou, bylo nutno je rozhryzat. Zejm\u00e9na Body trp\u011bl rozdvojen\u00edm osobnosti, proto\u017ee pud mu velel \u010dapnout nejv\u011bt\u0161\u00ed kost, zdrhnout za bar\u00e1k a v klidu ji roz\u0161rotovat. Jenom\u017ee v jeho kastrole zb\u00fdvala je\u0161t\u011b hromada DAL\u0160\u00cdCH kost\u00ed, kter\u00e9 by MOHL se\u017erat Denis. To je proti v\u0161em pravidl\u016fm ps\u00edho slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, nechat n\u011bco v kastrole, co m\u016f\u017ee se\u017erat jin\u00fd pes. Tak\u017ee Budul\u00edn b\u011bhal s kostmi za bar\u00e1k a co chv\u00edli se nerv\u00f3zn\u011b vracel, aby zkontroloval, jestli mu Denis nevy\u017e\u00edr\u00e1 kastrol. Nakonec se p\u011bkn\u011b podl\u00fdm projevil pr\u00e1v\u011b Body, proto\u017ee zat\u00edmco Denis chroustal na sv\u00fdm kastrolem ob\u0159\u00ed kost, Budul\u00edn se k n\u011bmu p\u0159ipl\u00ed\u017eil zezadu, str\u010dil svoj\u00ed palici pod plece a v podstat\u011b pod bradou mu vykr\u00e1dal men\u0161\u00ed kosti z kastrolu. Chud\u00e1k Denis na n\u011bj vr\u010del, ale maje kost v hub\u011b, nemohl ho ani kousnout.
Dnes jsme \u0161li na proch\u00e1zku hned po ob\u011bd\u011b a jen jsme do\u0161li na kraj lesa, Body ud\u011blal hrom\u00e1dku. Docela malou hrom\u00e1dku, a\u017e m\u011b to udivilo. Ale ch\u00e1pal jsem ho, proto\u017ee m\u011bl d\u011bsnej fofr aby zkoumal les. V\u010dera \u0161la toti\u017e do lesa na proch\u00e1zku dceru\u0161ka Beru\u0161ka s babi\u010dkou. Podle m\u00fdch ps\u016f do byla p\u011bkn\u00e1 spros\u0165\u00e1rna, proto\u017ee oni museli z\u016fstat doma. V m\u00fdch psech celou noc kvasilo temn\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee d\u00e1my \u0161ly do lesa proto, aby ob\u010d\u016fr\u00e1valy smr\u010dky. Alespo\u0148 to tak vypadalo, proto\u017ee ledva Body ud\u011blal dva bobky, hned s Denisem p\u00e1dili d\u00e1l po stop\u00e1ch a zu\u0159iv\u011b o\u010duch\u00e1vali v\u0161echny smr\u010dky a pa\u0159ezy, kolem nich\u017e vedly stopy m\u00fdch dam a zna\u010dkovali co se dalo. Po pades\u00e1ti metrech se Denis vyprd\u011bl na mal\u00fd smr\u010dek. Nev\u00edm \u010d\u00edm to je, ale tuhle zimu ned\u011bl\u00e1 z\u00e1ke\u0159n\u00e9 hromady doprost\u0159ed lesn\u00edch cest, ale -promi\u0148te mi ten v\u00fdraz- sere na smr\u010dky. Popo\u0161li jsme asi kilometr a Budul\u00edn ud\u011blal hrom\u00e1dku, po sto metrech Denis kontroval dal\u0161\u00edm posran\u00fdm smr\u010dkem. No celkov\u011b jsme se osmkr\u00e1t zastavovali a opou\u0161t\u011bli jsme kvalitn\u011b prohnojen\u00fd les. Ledva jsme p\u0159i\u0161li dom\u016f, kluci se nap\u00e1skovali za dve\u0159e a Budul\u00edn u\u017e te\u010f d\u00e1v\u00e1 teskn\u00fdm vyt\u00edm najevo, \u017ee by \u017eral. A to je\u0161t\u011b nev\u00ed, \u017ee bude m\u00edt k ve\u010de\u0159i cel\u00e9 pe\u010den\u00e9 ku\u0159e, kter\u00e9 a\u010d m\u011blo na obalu nati\u0161t\u011bn\u00e9 datum spot\u0159eby a\u017e za \u010dty\u0159i dny, po upe\u010den\u00ed p\u011bkn\u011b hnusn\u011b smrd\u011blo od kost\u00ed. Nech\u00e1pu jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee je mo\u017en\u00e9 v mraziv\u00e9 zim\u011b vyrobit „\u010derstv\u00e9“ ku\u0159e, kter\u00e9 smrd\u00ed jako kdyby le\u017eelo dva dny na tr\u017enici v Bagd\u00e1du. Nov\u00e9 technologie spolu s \u0159emesln\u00fdm umem zam\u011bstanc\u016f dr\u016fbe\u017e\u00e1\u0159sk\u00fdch z\u00e1vod\u016f dok\u00e1\u017eou z\u00e1zraky. V brzk\u00e9 budoucnosti o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee si koup\u00edme ku\u0159e, kter\u00e9 bude vypadat p\u0159\u00edmo jako ho.no a bez pe\u010den\u00ed a konzumace -tedy s fantastickou \u00fasporou \u010dasu a energi\u00ed- ho bude mo\u017en\u00e9 rovnou spl\u00e1chnout do z\u00e1chodu…<\/td><\/tr>
Servisn\u00ed pes…(12.3.2004)<\/strong> Dnes jsme s br\u00e1choou montovali do m\u00e9ho auta st\u0159e\u0161n\u00ed okno. Br\u00e1cha usoudil, \u017ee kdy\u017e on je pil\u00ed\u0159em firmy prod\u00e1vaj\u00edc\u00ed st\u0159e\u0161n\u00ed okna, nen\u00ed spole\u010densky vhodn\u00e9, aby \u010dlen rodiny m\u011bl auto BEZ st\u0159e\u0161n\u00edho okna. Nal\u00e9h\u00e1n\u00ed jsem podlehl, u\u0161kudlil pot\u0159ebn\u00fd obolus a okno jsme zabudov\u00e1vali u br\u00e1chy v gar\u00e1\u017ei. Br\u00e1ch\u016fv pes, dalmatin Em\u00edr, je potvora kromoby\u010dej zv\u011bdav\u00e1, tak\u017ee jeho p\u0159\u00edtomnost jsem bral jako nutn\u00e9 zlo. Za chv\u00edli p\u0159i\u0161el kocour Dami\u00e1n, kter\u00fd kdysi jako ko\u0165\u00e1tko bydlel u n\u00e1s. Je \u010dern\u00fd jako \u010dert, jenom na hrudi m\u00e1 asi deset b\u00edl\u00fdch chlup\u016f. Dami\u00e1n se nap\u00e1skoval pod auto a h\u0159\u00e1l se pod v\u00fdfukem. Pak p\u0159i\u0161ly t\u00e1tovy slepice a pod pr\u016fhlednou z\u00e1minkou \u010dum\u011bn\u00ed do gar\u00e1\u017ee o\u017e\u00edraly kus polystyr\u00e9nu a sraly na podlahu. Tak n\u011bjak v duchu jsem \u010dekal, kdy p\u0159ijdou kr\u00e1l\u00edci.
Zv\u011b\u0159inec jsme vyhodili a dali se do d\u00edla. Man\u011b jsem se ohl\u00e9dl a t\u011bsn\u011b za z\u00e1dy mi sed\u011bl Em\u00edr a soust\u0159ed\u011bn\u011b sledoval br\u00e1chu p\u0159i pr\u00e1ci. Jak jsem zvedl ruku, hned mi nacpal palici do podpa\u017e\u00ed a koukal d\u00e1l. Vyhodil jsem ho ze dve\u0159\u00ed auta a Em\u00edrek tedy p\u0159i\u0161el koukat druh\u00fdmi. Je to pes d\u011bln\u00fd a ne\u00fanavn\u00fd, \u010du\u010del na n\u00e1s drahnou dobu, ne\u017e ho to p\u0159estalo bavit. Pak cht\u011bl j\u00edt spo\u010dinout do sv\u00e9 boudy, proto\u017ee \u00fanavou z piln\u00e9 pr\u00e1ce sotva pletl nohama. Jen\u017ee ouha! Otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e od gar\u00e1\u017ee zatarasily vchod do Em\u00edrovy boudy a uboh\u00fd dalmatin, zkru\u0161en n\u00e1hlou ranou osudu za\u010dal smutn\u011b v\u00fdt. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee n\u00e1m chv\u00edli trvalo, ne\u017e jsme zjistili d\u016fvod n\u00e1hl\u00e9 deprese a umo\u017enili znaven\u00e9mu \u010doklovi p\u0159\u00edstup do jeho budo\u00e1ru. S prac\u00ed jsme skon\u010dili, okno fungovalo jak m\u011blo, vypudili jsme kocoura z pod auta a vyjel jsem na dv\u016fr. Obvykle Em\u00edr je\u0161t\u011b p\u0159ib\u011bhne, aby se se mnou rozlou\u010dil, ale tentokr\u00e1t vy\u010derp\u00e1n\u00ed ud\u011blalo svoje, a Em\u010da chrn\u011bl, \u017ee kdyby ho ukradli i s boudou, ani by o tom nev\u011bd\u011bl…<\/td><\/tr>
Rann\u00ed pt\u00e1\u010datovost z\u00e1vis\u00ed na teplot\u011b……(5.3.2004)<\/strong> to v prvn\u00ed \u0159ad\u011b. Pak jsou ov\u0161em dal\u0161\u00ed z\u00e1vislosti, t\u0159eba na pro\u0161t\u011bkan\u00e9m \u010dase. Lid\u00e9 maj\u00ed takov\u00e9 roztomil\u00e9 m\u011brn\u00e9 jednotky jako \u010dlov\u011bkohodina, motohodina. Pejskov\u00e9 maj\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bjakou \u0161t\u011bkohodinu. No a podle toho, kolik \u0161t\u011bkohodin m\u00ed psi nablafaj\u00ed p\u0159es noc, se \u0159\u00edd\u00ed jejich rann\u00ed vst\u00e1v\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e sv\u00edt\u00ed m\u011bs\u00edc a je klid a mr\u00e1z, tak\u017ee je sly\u0161et ka\u017ed\u00fd zvuk z okoln\u00edch vesnic, dok\u00e1\u017ee dobrman Budul\u00edn \u0161t\u011bkat t\u0159eba do dvou do r\u00e1na. A pokud v\u00ed, \u017ee jsem utahanej jako kot\u011b a druh\u00fd den m\u011b \u010dek\u00e1 pr\u00e1ce vy\u017eaduj\u00edc\u00ed absolutn\u00ed soust\u0159ed\u011bn\u00ed, tak \u0161t\u011bk\u00e1 pod oknem u lo\u017enice, abych nemusel nap\u00ednat u\u0161i. Ve dv\u011b r\u00e1no si jde odpo\u010dinout na 2 hodinky do boudy a \u010dty\u0159i zase vstane a \u0161t\u011bk\u00e1 p\u0159esn\u011b do okam\u017eiku 4.55, kdy mi zazvon\u00ed bud\u00edk. Pak \u0161t\u011bkat p\u0159estane a sedne si na schody u dve\u0159\u00ed, a \u010dek\u00e1 a\u017e p\u016fjdu do pr\u00e1ce, abych ho mohl pochv\u00e1lit a podrbat za u\u0161ima. J\u00e1 se mezit\u00edm oble\u010du a zu\u0161lecht\u00edm, aby m\u011b \u0161of\u00e9r pustil do autobusu. Vylezu ven, pohl\u00e9dnu krhav\u00fdm zrakem na psa a vl\u00eddn\u011b pronesu: „Bo\u010f\u00e1ku, ty hovado pitom\u00fd, co tady furt \u0159ve\u0161, po\u010dkej prod\u00e1m t\u011b rasovi!“ Pes na m\u011b hled\u00ed vlah\u00fdm pohledem jako matka na pobloudil\u00e9 d\u00edt\u011b, m\u00e1 hlavi\u010dkou na stranu, vrt\u00ed bambulkou. Podrbu ho a seb\u011bhnu schody. P\u0159i\u0161trach\u00e1 se rozespal\u00fd Denis a jde m\u011b vyprovodit k vr\u00e1tk\u016fm. Jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no ho podrbu za u\u0161ima a pronesu v\u011btu: „Denou\u0161\u00e1ku, ty jeden Benou\u0161\u00e1ku, di chr\u00e1pat!“ Ov\u010doun si ov\u011b\u0159\u00ed, \u017ee jsem opravdu ode\u0161el za prac\u00ed a \u010dek\u00e1m na autobus a odkl\u00e1t\u00ed se, aby se za\u0159\u00eddil podle m\u00e9ho doporu\u010den\u00ed. Pokud je noc naprosto nevhodn\u00e1 ke \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed, \u010di maj\u00ed pl\u00e1n \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed spln\u011bn a p\u0159ekro\u010den, kluci chr\u00e1pou a n\u011bjak\u00fd m\u016fj odchod do pr\u00e1ce s nimi ani nehne. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee s nimi nehne ani rann\u00ed zp\u011bv pt\u00e1k\u016f na ja\u0159e. M\u011b ty mr\u0148av\u00ed u\u0159van\u00fd ope\u0159enci probud\u00ed ve \u010dty\u0159i, ale psi chr\u00e1pou jak zabit\u00ed. A jaro u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00ed. A jeden mr\u0148avej pernatej hajzl u\u017e dnes r\u00e1no vy\u0159v\u00e1val na \u0161vestce bez ohledu na mr\u00e1z. A bude to \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm hor\u0161\u00ed. A\u017a budou pt\u00e1ci \u0159v\u00e1t jako kr\u00e1vy ve \u010dty\u0159i r\u00e1no v cel\u00fdm lese, tak si budu \u0159\u00edkat: „Zlat\u00fd \u010dasy, kdy\u017e tu \u0161t\u011bkal jenom Budul\u00edn…“<\/td><\/tr>
Dne\u0161n\u00ed les – samej pes…(28.2.2004)<\/strong> Sobotn\u00ed odpoledne, polojasno, bezv\u011bt\u0159\u00ed – ide\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed pro vzorn\u00e9 man\u017eely k potlouk\u00e1n\u00ed se po zahrad\u011b pod pr\u016fhlednou z\u00e1minkou st\u0159\u00edh\u00e1n\u00ed stromk\u016f. Skute\u010dn\u00fdm d\u016fvodem b\u00fdv\u00e1 n\u00e1hl\u00fd poryv \u00faklidov\u00e9 m\u00e1nie d\u011bvenek na\u0161ich, odd\u00e1vac\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem n\u00e1m p\u0159id\u011blen\u00fdch. N\u011bkdy nap\u00ed\u0161u v\u011bdeckou pr\u00e1ci na t\u00e9ma: „Prach – podivn\u00e9 medium, kter\u00e9 vid\u00ed jenom \u017eeny“. Le\u010d zp\u011bt k t\u00e9matu. Ono je obt\u00ed\u017en\u00e9 chodit bezcitn\u011b po zahrad\u011b s n\u016f\u017ekami a tu a tam ust\u0159ihnout haluz, kdy\u017e v\u00e1m za plotem \u00fap\u00ed jako v posledn\u00edm ta\u017een\u00ed pes, kter\u00fd chce j\u00edt na proch\u00e1zku. Nakonec jsem pra\u0161til s n\u016f\u017ekami, vzal vod\u00edtko a vyrazili jsme do zasn\u011b\u017een\u00e9ho lesa proz\u00e1\u0159en\u00e9ho odpoledn\u00edm sluncem. Hned na za\u010d\u00e1tku lesa je nutn\u00e9 ochcat ten t\u0159et\u00ed smr\u010dek od kraje v prvn\u00ed \u0159ad\u011b. Co m\u00fdm ps\u016fm ud\u011blal nev\u00edm, ale jsou na n\u011bj jako umanut\u00ed. Po dal\u0161\u00edch n\u011bkolika metrech m\u00e1 m\u00edstn\u00ed majitel p\u0159ipraven\u00fdch n\u011bkolik metr\u016f d\u0159eva na odvoz. \u010cek\u00e1 jenom na oblevu, kdy cesta zm\u011bkne do bahnit\u00e9 konzistence, aby ho mohl odv\u00e9zt traktorem dom\u016f. Samoz\u0159ejm\u011b cestu rozjezd\u00ed a nad\u011bl\u00e1 tam p\u016fl metru hlubok\u00e9 koleje a samoz\u0159ejm\u011b to budu muset lopatou upravit, abych se dostal autem z bar\u00e1ku na silnici. Logiku t\u00e9to \u010dinnosti nech\u00e1pu, na\u0161i d\u011bdkov\u00e9 jezdili pro d\u0159evo v mrazu, aby zbyte\u010dn\u011b nerozjezdili cesty a zbyte\u010dn\u011b nehuntovali ta\u017en\u00e1 zv\u00ed\u0159ata v bahn\u011b. Mo\u017en\u00e1 to soused d\u011bl\u00e1 jenom proto, aby m\u011b nas..l. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 p\u00e9\u010di o \u010dinnost m\u00fdch \u017el\u00e1z vnit\u0159n\u00ed sekrece a m\u00e1 dojem, \u017ee mi nefunguje tvorba adrenalinu. Kdov\u00ed, ale jednoho dne se neudr\u017e\u00edm a a\u017e bude takhle v lese s traktorem, nasypu mu na cestu h\u0159eb\u00edky, abych podpo\u0159il JEHO \u017el\u00e1zy. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se mu mst\u00ed psi t\u00edm, \u017ee mu ochc\u00e1vaj\u00ed jeho metry d\u0159eva. V lese byla p\u0159ece jen zima a tak jsme se \u0161li proj\u00edt po pol\u00edch. Ov\u010douna Denise jsem pustil z vod\u00edtka neb to nen\u00ed hovado potrhl\u00e9 a d\u00e1 se p\u0159ivolat. Budul\u00ednek se sice tv\u00e1\u0159il jako vzornej pes, kter\u00fdho m\u016f\u017eu taky bez obav pustit, ale zn\u00e1m tenhle profl\u00e1knutej druh t\u00fdpka, tak\u017ee z\u016fstal na vod\u00edtku. V d\u00e1lce jsem vid\u011bl houfy lidi\u010dek sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed proch\u00e1zkov\u00fdm krokem k lesu. Denou\u0161\u00e1ka zaj\u00edmaly pouze lok\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmy, jako my\u0161\u00ed d\u00edry, stopy srn\u010d\u00edho, bobky a podobn\u011b, ale Body je pozorn\u011b sledoval (a\u010d se mu samou horlivost\u00ed d\u011blala nad hlavou svatoz\u00e1\u0159) a v krhav\u00fdch o\u010d\u00edch mu pl\u00e1lo jeho \u017eivotn\u00ed kr\u00e9do, od n\u011bho\u017e se za cel\u00fd \u017eivot neodch\u00fdlil ani o p\u00ed\u010f: „Let\u011bt jako debil, servat se, n\u011bkoho kousnout, ztratit se.“
Mus\u00edm zjistit, jak by to zn\u011blo latinsky. Ur\u010dit\u011b je to velmi vzne\u0161en\u00e9.
P\u0159ed vstupem do lesa \u0161el Denis bez milosti tak\u00e9 na vod\u00edtko. Les byl pln\u00fd lid\u00ed a dalo se o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se tam bude semo tamo vyskytovat i jedl\u00fd pes. Omrkli jsme br\u00e1ch\u016fv les, jestli se tam ned\u011bje n\u011bjak\u00e1 levota a se\u0161li jsme do \u00fadol\u00ed\u010dka, kudy meandruje potok. Kluci si samoz\u0159ejm\u011b vyty\u010dili trasu, kdy je na deseti metrech cesty nutn\u00e9 p\u011btkr\u00e1t prob\u011bhnout vodou, dvakr\u00e1t zahu\u010det do ba\u017einy a nes\u010d\u00edsln\u011bkr\u00e1t zapadnout do z\u00e1v\u011bje. Najednou Desis za\u010dal je\u017eit srst a vr\u010det. No a p\u0159ede mnou se objevil rozko\u0161n\u00fd \u017e\u00e1nrov\u00fd obr\u00e1zek, p\u0159i kter\u00e9m ka\u017ed\u00fd myslivec sah\u00e1 do kapsy pro n\u00e1boje a sundav\u00e1 zbra\u0148 z ramene – zd\u011b\u0161en\u00e9ho zaj\u00edce hon\u00ed dva psi. Jeden vypadal na chodsk\u00e9ho a ten druh\u00fd byl p\u0159esn\u011b t\u00e9 rasy, kter\u00e1 by podle m\u00fdch \u010dokl\u016f nem\u011bla znesv\u011bcovat p\u016fdu a vzduch svoj\u00ed existenc\u00ed, tedy mal\u00fd b\u00edl\u00fd chlupat\u00fd n\u011bco jako \u0161pic st\u0159i\u017een\u00fd podvra\u0165\u00e1kem. Kdesi naho\u0159e v lese hul\u00e1kal jejich p\u00e1n\u00ed\u010dek to svoje: „K noze! Pocem!“ za vesel\u00e9ho ignorov\u00e1n\u00ed obou hafan\u016f. Zaj\u00edc jim samoz\u0159ejm\u011b zdrhnul a psi se otr\u00e1ven\u011b vraceli. Denis naje\u017eil h\u0159bet a p\u0159eladil hlas do nehlub\u0161\u00edho basu. V\u017edy\u010f to taky byla drzost nejt\u011b\u017e\u0161\u00edho kalibru: v JEHO lese hon\u00ed JEHO zaj\u00edce n\u011bjak\u00fd n\u00fdmandi, kte\u0159\u00ed jsou je\u0161t\u011b ke v\u0161emu B\u00cdL\u00cd! Budul\u00edn se k n\u011bmu p\u0159idal sv\u00fdm \u00fap\u011bn\u00edm, proto\u017ee mu p\u0159\u00edmo p\u0159ed \u010denichem prob\u011bhly dv\u011b p\u0159\u00edle\u017eitosti se porvat. Hl\u00e1sek p\u00e1n\u00ed\u010dka naho\u0159e v lese nabral pon\u011bkud \u00fazkostliv\u00fd t\u00f3n, kdy\u017e zjistil, \u017ee ze sm\u011bru, kam mu zdrhli jeho pesov\u00e9, se oz\u00fdvaj\u00ed pesov\u00e9 \u00fapln\u011b jin\u00ed. Z\u016fstal jsem s klukama st\u00e1t a dr\u017eel jsem je nakr\u00e1tko u nohy, kdyby se ti dva b\u011blo\u0161i cht\u011bli t\u0159eba pr\u00e1t, abych je mohl zpacifikovat. Ale uk\u00e1zalo se, \u017ee oba maj\u00ed v\u00edc rozumu ne\u017e jejich p\u00e1n\u00ed\u010dek a prob\u011bhli kolem n\u00e1s do paseky hledat dal\u0161\u00ed zaj\u00edce. S klukama jsem vyrazil po zaje\u010d\u00edch stop\u00e1ch, abych je odl\u00e1kal z m\u00edsta v\u00fdskytu obou psisek. Ov\u0161em mezit\u00edm se v lese u n\u00e1s za bar\u00e1kem d\u011bly stra\u0161liv\u00e9 nestoudnosti. M\u00edstn\u00ed myslivec vyrazil do rev\u00edru s krmen\u00edm pro zv\u011b\u0159 a tak\u00e9 \u00f3 hr\u016fzo! se sv\u00fdm psem, mal\u00fdm, chlupat\u00fdm, flekat\u00fdm pejskem, kter\u00fd si z m\u00fdch hafan\u016f d\u011bl\u00e1 akor\u00e1t tak houbeles, p\u0159echc\u00e1v\u00e1 jejich zna\u010dky a v\u016fbec si chod\u00ed, kudy chce. Kdy\u017e jsme se vr\u00e1tili skoro za bar\u00e1k, kluky m\u00e1lem trefil \u0161lak. Ten mr\u0148avej pacholek p\u0159eraz\u00edtkoval v\u0161echny jejich zna\u010dky, drze b\u011bhal po cel\u00e9m lese a rozhrabal v\u0161echny z\u00e1v\u011bje a hrom\u00e1dky, kter\u00e9 spojen\u00fdmi silami ob\u010d\u016frali. Tak rozzu\u0159en\u00fd psy jsem u\u017e hodn\u011b dlouho nevid\u011bl. B\u011bhali od jednoho m\u00edsta zlo\u010dinu ke druh\u00e9mu a nemohli se z toho ot\u0159esu vzpamatovat. Nakonec na\u0161li stopy, kudy haf\u00edk odch\u00e1zel z lesa a museli jsme ho stopovat a\u017e k silnici do vsi. Tam se ujistili, \u017ee se nikudy nevr\u00e1til zp\u00e1tky do lesa a nechali se odv\u00e9st dom\u016f. Ov\u0161em cel\u00fd zbytek odpoledne str\u00e1vili u plotu a p\u0159\u00edsn\u011b z\u00edrali na pole, jestli se ten malej parchant n\u011bkudy nepl\u00ed\u017e\u00ed zp\u00e1tky…<\/td><\/tr>
Hydrofiln\u00ed a hydrofobn\u00ed pes…(21.2.2004)<\/strong> Moji pesov\u00e9 se chovaj\u00ed ve vztahu k vod\u011b naprosto odli\u0161n\u011b. Denis, a\u017e na zanedbateln\u00e9 v\u00fdjimky (vana), vodu miluje. Body je ochoten ji akceptovat pouze k pit\u00ed, pokud ov\u0161em nen\u00ed k dispozici nap\u0159\u00edklad hov\u011bz\u00ed, \u010di ku\u0159ec\u00ed buj\u00f3n.
Pokus\u00edm se demonstrovat na p\u0159\u00edkladu:
Minul\u00fd v\u00edkend bylo n\u00e1dhern\u00e9 p\u0159edjarn\u00ed po\u010das\u00ed. Kr\u00e1sn\u011b teplou\u010dko, bezv\u011bt\u0159\u00ed a slun\u00ed\u010dko sv\u00edtilo ze v\u0161ech sil. Oba pesov\u00e9 maj\u00ed zimn\u00ed ko\u017eichy a takov\u00e9hle v\u00fdkyvy po\u010das\u00ed pova\u017euj\u00ed za jedine\u010dnou p\u0159\u00edle\u017eitost sebou fl\u00e1knout n\u011bkam do z\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed na slunce a tam se vyh\u0159\u00edvat a chr\u00e1pat jako d\u0159eva. S t\u00edm nesouhlas\u00edm j\u00e1 a pova\u017euji za nejlep\u0161\u00ed vypadnout na chv\u00edli z bar\u00e1ku a prot\u00e1hnout si kostru proch\u00e1zkou po lese.
Za\u0159vu tedy do dvora: „Kluci, jde se ven!“
Za chv\u00edli se p\u0159i\u0161trachaj\u00ed dv\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b ochr\u00e1pan\u00e9 potvory, ko\u017eichy sam\u00fd bordel jak se v\u00e1leli n\u011bkde v pilin\u00e1ch, ka\u017ed\u00fd ucho pov\u011b\u0161en\u00fd jinak, z\u00edraj\u00ed na m\u011b skeln\u00fdmi pohledy. Jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku se m\u011bn\u00ed v \u010dil\u00e9, na v\u0161echno p\u0159ipraven\u00e9 hafany, jakmile zjist\u00ed, \u017ee m\u00e1m na nohou kanady a na sob\u011b va\u0165\u00e1k. \u010cilost se m\u011bn\u00ed v nad\u0161en\u00ed, kdy\u017e zach\u0159est\u00edm vod\u00edtkem. Denis radostn\u011b \u0161t\u011bkaje, b\u011bh\u00e1 jako magor od vr\u00e1tek ke dve\u0159\u00edm a bojov\u00fd pes Body zapom\u00edn\u00e1 na to, co je a sk\u00e1\u010de jako pon\u011bkud retardovan\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b metr do v\u00fd\u0161ky a sna\u017e\u00ed se mi samou radost\u00ed uhryznout ruku u ramene. Vkl\u00e1d\u00e1m si do pam\u011bti, abych mu ve\u010der p\u0159e\u010detl n\u011bkter\u00fd \u010dl\u00e1nek o bojov\u00fdch psech z pera na\u0161ich investigativn\u00edch novin\u00e1\u0159\u016f, aby se ten trouba za\u010dal chovat jak m\u00e1.
Za chv\u00edli kva\u010d\u00edme lesem, probouzej\u00edc\u00edm se po zim\u011b, kluci nad\u0161en\u011b \u010denichaj\u00ed a sna\u017e\u00ed se ochcat kdejakou spadlou v\u011btev. PO chv\u00edli se p\u0159em\u00eds\u0165ujeme na louku. Tam pra\u017e\u00ed slun\u00ed\u010dko ze v\u0161ech sv\u00fdch p\u0159edjarn\u00edch sil. U\u017e d\u00e1vno m\u00e1m rozepnut\u00fd va\u0165\u00e1k, psiska zvol\u0148uj\u00ed a jazyky maj\u00ed vyplazen\u00e9 jako rud\u00e9 \u0161\u00e1ly. Denis neomyln\u011b sm\u011b\u0159uje DO potoka. Budul\u00ednek tu\u0161\u00ed, co bude n\u00e1sledovat a sna\u017e\u00ed se j\u00edt OD potoka. Odpout\u00e1v\u00e1m tedy ov\u010douna z vod\u00edtka, ten si radostn\u011b \u0148afne a let\u00ed do vody. Pochoduje sem a tam, chrocht\u00e1 u toho blahem a chlemst\u00e1 zkalenou vodu. Pokud je opravdu \u0161\u0165astn\u00fd den a je pobl\u00ed\u017e m\u016fstek, prol\u00e9z\u00e1 trubkou pod m\u016fstkem, n\u011bkde uprost\u0159ed trasy se zastav\u00ed a cosi tam chv\u00edli d\u011bl\u00e1. Projevuje se to \u010dvacht\u00e1n\u00edm, chrocht\u00e1n\u00edm a mlask\u00e1n\u00edm. N\u011bkdy mus\u00edm nakouknout do roury a pod\u00edvat se. Na vrcholu blaha vyleze ov\u010doun z trubky, radostn\u011b \u0148afne a let\u00ed p\u0159es m\u016fstek zp\u00e1tky aby si tu trubku prolezl znovu. M\u00e1m takov\u00fd divn\u00fd pocit, \u017ee ten pes nev\u00ed, \u017ee ta trubka nen\u00ed jednosm\u011brn\u00e1. Body opatrn\u011b vstoup\u00ed do potoka, zjist\u00ed, kde je hloubka p\u011bt centimetr\u016f a tam s povzdechem klesne na b\u0159icho, aby se ochladil. Za chv\u00edli vstane, zakal\u00ed vodu, napije se a vyleze ven. T\u00edm je pro dal\u0161\u00edch p\u011bt let vy\u010derp\u00e1n jeho program na t\u00e9ma „Dobrman a voda“. Na ja\u0159e a v l\u00e9t\u011b za\u010dne Denis vy\u017eadovat n\u00e1v\u0161t\u011bvu m\u00edstn\u00edho rybn\u00edka. Kdy\u017e ho v\u010das neodepnu z vod\u00edtka, st\u00e1hne do vody s sebou i Bodyho a k jeho velk\u00e9 nelibosti s n\u00edm bude cht\u00edt i plavat. V tomto okam\u017eiku je mus\u00edm bezpodm\u00edne\u010dn\u011b odepnout od sebe, jinak se za\u010dnou rv\u00e1t. Budul\u00edn toti\u017e vodu v rybn\u00edce pova\u017euje za zdrav\u00ed \u0161kodlivou. Jeho vrozen\u00fd smysl pro po\u0159\u00e1dek vy\u017eaduje hladinu klidnou, rovnou. Pokud je plocha ru\u0161ena t\u0159eba k\u00e1no\u00ed, \u010di leh\u00e1tkem, hled\u00ed na to okem nevrl\u00fdm a po\u0161t\u011bk\u00e1v\u00e1. Je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee by r\u00e1d ztrestal pachatele, ale nem\u00e1 se k n\u011bmu jak dostat, kv\u016fliv\u00e1 t\u00fd hnusn\u00fd vod\u011b. Asi s sebou budu muset nosit n\u011bjak\u00fd vor. Bo\u010f\u00e1ka na n\u011bj nalo\u017e\u00edm a dovezu ho k naru\u0161iteli, aby mohl konat spravedlnost. Tedy aby pachatele zlo\u010dinu mohl kousnout, roz\u017evejkat mu kanoi, \u010di prokousnout leh\u00e1tko…<\/td><\/tr>
Dobrman v aut\u011b…(20.2.2004)<\/strong> Dobrman Budul\u00edn, pokud sedi vzadu v „kufru“, (\u010di jak se tomu odporn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 u liftbacku), tak v\u011bt\u0161inou chr\u00e1pe, ale pokud je na zadn\u00edm sedadle, hled\u00ed mi p\u0159es rameno dop\u0159edu a slint\u00e1. Kdy\u017e jede se mnou d\u011bvenka starostliv\u00e1, polo\u017e\u00ed si hlavu do jej\u00edch vlas\u016f a slint\u00e1. Kdy\u017e na n\u011bj za\u0159veme, st\u00e1hne se ura\u017een\u011b dozadu a slint\u00e1. Pokud vid\u00ed z okna n\u011bco vzru\u0161uj\u00edc\u00edho, jako t\u0159eba cokoliv, radostn\u011b prd\u00ed. M\u00e1 snahu vystrkovat hlavu z auta ok\u00e9nkem u \u0159idi\u010de, co\u017e je zna\u010dn\u011b nepohodln\u00e9, proto\u017ee jeho blemt\u00e1ny z huby rozn\u00e1\u0161\u00ed pr\u016fvan po aut\u011b. Pokud jedeme br\u00e1chov\u00fdm autem se st\u0159e\u0161n\u00edm oknem, sna\u017e\u00ed se vystr\u010dit hlavu z tohoto. Bil Gejc by z n\u011bj m\u011bl radost, je to zaryt\u00fd Windows user. Z \u010deho\u017e plyne, \u017ee tohle prase, kter\u00fd kdov\u00edpro\u010d vypad\u00e1 jako pes, p\u0159ev\u00e1\u017e\u00edme pouze v kufru a pouze v p\u0159\u00edpad\u011b v\u0161eobecn\u00e9 mobilizace…<\/td><\/tr>
Pro kus \u017er\u00e1dla…(18.2.2004)<\/strong> V\u010dera ve\u010der jsem si d\u00e1val tak trochu do trumpety. Jednohubky s tres\u010d\u00edmi j\u00e1try a k tomu \u017ebr\u010folec chilsk\u00e9ho Sauvignonu. Krabi\u010dku s olejem od doty\u010dn\u00e9 pochutiny jsem um\u00edstil do verandy s t\u00edm, \u017ee a\u017e p\u016fjdu ven, odnesu ji do popelnice. Kluci mezit\u00edm b\u011bhali po dvo\u0159e a \u0161t\u011bkali na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany. Nikde kolem bar\u00e1ku se nepohnul ani l\u00edste\u010dek, ale podle jejich n\u00e1zoru se za plotem \u0161ikovala minim\u00e1ln\u011b arm\u00e1da zaj\u00edc\u016f, nebo jin\u00fdch zavr\u017een\u00edhodn\u00fdch tvor\u016f. No prost\u011b v\u010dera byla takov\u00e1 noc, kdy je nutno \u0161t\u011bkat. Najednou \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed umlklo a za dve\u0159mi se oz\u00fdvalo jenom \u00fap\u011bn\u00ed. To m\u011b zarazilo a \u0161el jsem se pro jistotu pod\u00edvat, co se d\u011bje. Do\u0161lo mi to hned, jak jsem str\u010dil nos do verandy. Tam byl z tres\u010d\u00edho oleje puch, jak na postar\u0161\u00ed velryb\u00e1\u0159sk\u00e9 lodi. Pootev\u0159el jsem dve\u0159e ven a do verandy se okam\u017eit\u011b proboural ov\u010doun Denou\u0161\u00e1k pl\u00ed\u017eiv\u011b sledov\u00e1n Budul\u00ednem. Denou\u0161 zb\u011bsile \u010denichal po cel\u00e9 verand\u011b, ale plechovka byla naho\u0159e na polici, kam se nedostal. Nekompromisn\u011b jsem je oba dva vyhodil ven, vzal jsem jejich kastroly dovnit\u0159 a p\u0159iv\u0159el dve\u0159e. Za\u010dal jsem jim do kastrol\u016f nakl\u00e1dat granule s t\u00edm, \u017ee je na z\u00e1v\u011br p\u0159eliju tres\u010d\u00edm olejem. Najednou se mi za z\u00e1dy s p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdm hororov\u00fdm sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00edm za\u010daly zvolna otev\u00edrat vchodov\u00e9 dve\u0159e. Oto\u010dil jsem hlavu a mezi dve\u0159mi na m\u011b ze tmy z\u00edraly dva hladov\u00e9 exempl\u00e1\u0159e obludn\u00e9 t\u0159etihorn\u00ed hyeny Pachycrocuta brevirostris. Z tlam jim kapaly \u00fapln\u00e9 provazce slin a blemt\u00e1n\u016f a tvo\u0159ily na zemi lou\u017ei\u010dky. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem dokon\u010dil pln\u011bn\u00ed kastrol\u016f po\u017eivatinami a olejem, tak\u017ee jsem to bleskurychle prom\u00edchal a odnesl ven. Hyeny se m\u00e1vnut\u00edm proutku zm\u011bnily zp\u00e1tky ve vzorn\u00e9 psy sed\u00edc\u00ed na zadku. Akor\u00e1t ty blemt\u00e1ny kolem tlam jim z\u016fstaly. Asi tak hodinu bylo z venku sly\u0161et posouv\u00e1n\u00ed kastrol\u016f po dvo\u0159e, jak kluci vyl\u00edz\u00e1vali posledn\u00ed molekuly tres\u010d\u00edho oleje. Kdy\u017e jsem \u0161el r\u00e1no do pr\u00e1ce, jeden kastrol le\u017eel uprost\u0159ed dvora a druh\u00fd byl „dol\u00edz\u00e1n“ a\u017e na zahradu…<\/td><\/tr>
Zapomenut\u00e9 kl\u00ed\u010dky…(6.2.2004)<\/strong> M\u00e9ho ov\u010douna v aut\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nelze p\u0159epravovat. Bez poblit\u00ed absolvuje maxim\u00e1ln\u011b deset kilometr\u016f. Pak za\u010dne strkat hlavu pod sedadlo a to je znamen\u00ed, \u017ee se do dvaceti vte\u0159in pobleje. Zjistili jsme to hned ten den, kdy jsme ho, coby malink\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, dostali od p\u016fvodn\u00edch majitel\u016f. Dobrosrde\u010dn\u00e1 pan\u00ed na m\u011b je\u0161t\u011b do ok\u00e9nka rozj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho se auta zavolala: „A dala jsem mu je\u0161t\u011b na\u017erat, aby cestou nevyhl\u00e1dnul!“ Jen tak letmo m\u011b napadlo, \u017ee to mo\u017en\u00e1 nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad. No a b\u011bhem deseti kilometr\u016f jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee se ten malej blbec p\u0159e\u017eral t\u011bstovin s masem, proto\u017ee jsme je m\u011bli vylo\u017een\u00e9 na odkl\u00e1dac\u00ed desce za zadn\u00edmi sedadly. Ne\u017e jsme dojeli z Kladna do Prahy, poblil se je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t. To u\u017e jsme byli celkem vycvi\u010den\u00ed. P\u0159i sebemen\u0161\u00edm n\u00e1znaku jsem zap\u00ednal v\u00fdstra\u017en\u00e1 sv\u011btla, prudce brzdil a z je\u0161t\u011b jedouc\u00edho auta bylo vyhazov\u00e1no blij\u00edc\u00ed \u0161t\u011bn\u011b Denis a za n\u00edm vyskakovala jako v ak\u010dn\u00edm filmu dcera, aby toho pitom\u00fdho psa nenapadlo se\u017erat n\u011bjakej fujtajxl v\u00e1lej\u00edc\u00ed se ve \u0161karp\u011b. Pak u\u017e nem\u011bl co blejt, tak za\u010dal alespo\u0148 stra\u0161liv\u011b slintat. Usoudil, \u017ee dce\u0159i n\u011bjak podivn\u011b von\u00ed kalhoty, tak j\u00ed pe\u010dliv\u011b, centimetr po centimetru, oslint\u00e1val nap\u0159ed levou nohavici od kotn\u00edku a\u017e ke stehnu a kdy\u017e j\u00ed m\u011bla mokrou jako hn\u016fj a stejn\u011b vo\u0148avou, p\u0159est\u011bhoval se na druhou stranu a za\u010dal j\u00ed slintat druhou. Kousek za Prahou za\u010dal vypadat, jako kdy\u017e chce \u010d\u016frat, tak jsme zastavili na odpo\u010d\u00edvadle a zv\u011bdavej Denou\u0161ek vesele o\u010dmuch\u00e1val v\u0161echny odpadkov\u00e9 ko\u0161e, pohozen\u00e9 hnusy a se\u017eral v nest\u0159e\u017een\u00e9m okam\u017eiku men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed \u0161t\u011brku. Kdy\u017e jsme byli v\u0161ichni zmrzl\u00ed jako drozdi, p\u0159estalo ho \u010dmuch\u00e1n\u00ed bavit, milostiv\u011b ud\u011blal lou\u017ei\u010dku a mohli jsme pokra\u010dovat k dal\u0161\u00edmu odpo\u010d\u00edvadlu. Doma chv\u00edli chodil po kuchyni, pak se zastavil p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed m\u00edstnosti a ud\u011blal hrom\u00e1dku. To u\u017e jsem si byl zcela jist, \u017ee to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161lechtick\u00fd synek, ale prachsprost\u00fd prasopes. Jenom ve m\u011b d\u0159\u00edmala mali\u010dkat\u00e1 nad\u011bje, \u017ee ho tohle odnau\u010d\u00edme. Te\u010f u\u017e je mu p\u011bt let, v aut\u011b bleje po\u0159\u00e1d, sere, kde ho to napadne, ochc\u00e1v\u00e1 kdeco, akor\u00e1t ty \u0161utry p\u0159estal \u017er\u00e1t…<\/td><\/tr>
Zapomenut\u00e9 kl\u00ed\u010dky…(6.2.2004)<\/strong> Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee m\u016fj tch\u00e1n, blah\u00e9 pam\u011bti, vyvezl jednou v l\u00e9t\u011b tch\u00fdni svoj\u00ed \u0161kodou 100 k S\u00e1zav\u011b za \u00fa\u010delem proveden\u00ed vykoup\u00e1n\u00ed. Nechal kl\u00ed\u010dky v zapalov\u00e1n\u00ed, vyndal v\u0161echny v\u011bci z auta, zaklapl uvnit\u0159 kli\u010dku a v klidu zabouchl dve\u0159e. Pozd\u011bji \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e kdy\u017e ty dve\u0159e opisovaly svoji dr\u00e1hu, v\u011bd\u011bl, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b. A kdy\u017e dve\u0159e zaklaply, v\u011bd\u011bl to zcela p\u0159esn\u011b. Kl\u00ed\u010dky byly uvnit\u0159 a dve\u0159e byly zam\u010den\u00e9. Drahnou chv\u00edli str\u00e1vil zbyte\u010dn\u00fdm hled\u00e1n\u00edm kusu dr\u00e1tu kolem \u0159eky a p\u016fj\u010dov\u00e1n\u00edm kl\u00ed\u010dk\u016f od ostatn\u00edch \u0161kodovk\u00e1\u0159\u016f. Dr\u00e1t nena\u0161el a \u017e\u00e1dn\u00e9 ciz\u00ed kl\u00ed\u010dky nepasovaly. „Vanitas vanitatum et omnia vanitas!“ zvolal spolu se staroz\u00e1konn\u00edm Kazatelem. (Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee to vyj\u00e1d\u0159il mnohem pregnantn\u011bji, ale ten v\u00fdznam byl stejn\u00fd). Pak si plivl na podr\u00e1\u017eky a vyrazil k domovu pro n\u00e1hradn\u00ed kl\u00ed\u010dky. Pozd\u011b odpoledne dorazil zp\u011bt, zna\u010dn\u011b zdevastov\u00e1n dlouh\u00fdm pochodem v \u0161\u00edlen\u00e9m vedru. No a \u010f\u00e1bel jak\u00fdsi mu na\u0161eptal: „Zkus prav\u00e9 zadn\u00ed dve\u0159e!“ I zkusil je a ejhle! Byly odem\u010den\u00e9. Tch\u00fdn\u011b je p\u0159ed zabouchnut\u00edm nezamkla. Co se mezi t\u011bmi dv\u011bma odehr\u00e1lo pak, o tom kroniky ml\u010d\u00ed…<\/td><\/tr>
Nep\u0159\u00e1tel\u00e9, kam se pes pod\u00edv\u00e1…(3.2.2004)<\/strong> Samoz\u0159ejm\u011b nejv\u00edc nep\u0159\u00e1tel se skr\u00fdv\u00e1 ve tm\u011b, nebo v mlze. Mlha je z\u00e1ke\u0159n\u00e1 nav\u00edc t\u00edm, \u017ee tlum\u00ed zvuky. Dobrman se v mlze b\u016fhv\u00edpro\u010d chov\u00e1 jako lo\u010f. Ne \u017ee by p\u0159\u00edmo houkal jako sir\u00e9na, ale \u0161t\u011bk\u00e1. Asi se mlhou pohybuj\u00ed obrovit\u00ed tvorov\u00e9 a mohli by n\u00e1m narazit do bar\u00e1ku. Tak\u017ee Body jim \u0161t\u011bk\u00e1n\u00edm d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee se maj\u00ed vyhnout. V t\u00e9to \u010dinnosti je stoprocentn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, proto\u017ee nepamatuji, \u017ee by n\u00e1m n\u011bkdy v mlze narazil do bar\u00e1ku mamut, nebo brontosaurus. P\u0159es l\u00e9to se na louk\u00e1ch vyskytuj\u00ed nesm\u00edrn\u011b nebezpe\u010dn\u00e9 trsy tr\u00e1vy. Jde o zvl\u00e1\u0161\u0165 z\u00e1ludn\u00e9 exempl\u00e1\u0159e druhu Boj\u00ednek lu\u010dn\u00ed (Phleum pratense) a Srha lalo\u010dnat\u00e1 (Dactylis glomerata). Zat\u00edmco ostatn\u00ed tr\u00e1vy jsou vysok\u00e9 sotva na p\u00ed\u010f, tyto zlovoln\u00e9 rostliny dor\u016fstaj\u00ed zd\u00e9li jednoho lokte a tvo\u0159\u00ed trsy, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b ke v\u0161emu drze pohybuj\u00ed ve v\u011btru. Budul\u00edn na takovouhle tr\u00e1vu vydr\u017e\u00ed \u0161t\u011bkat cel\u00e9 hodiny. Pak u\u017e to nevydr\u017e\u00edm a jdeme se na tu potvoru pod\u00edvat. Co jdeme – b\u011b\u017e\u00edme a ke konci sprintujeme. Ov\u0161em jak p\u0159ib\u00edh\u00e1me k inkriminovan\u00e9mu trsu tr\u00e1vy, Body zji\u0161\u0165uje, \u017ee jde o oby\u010dejnou tr\u00e1vu a za\u010dne mu doch\u00e1zet, \u017ee v na\u0161\u00ed skupin\u011b je za pitomce on. Aby alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b smazal nep\u0159\u00edzniv\u00fd dojem, tv\u00e1\u0159\u00ed se, \u017ee to pohybliv\u00e9, nesm\u00edrn\u011b nebezpe\u010dn\u00e9 se vlastn\u011b nach\u00e1z\u00ed v prostoru n\u011bkde za trsem tr\u00e1vy, tr\u00e1vu mine bez pov\u0161imnut\u00ed a pak za\u010dne na zemi mohutn\u011b \u010denichat a udiven\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00ed, kam\u017ee ta potvora, co ji hon\u00edme, vlastn\u011b zmizela. Vrac\u00edme se dom\u016f z marn\u00e9ho lovu a kdy\u017e jsme asi tak dvacet s\u00e1h\u016f daleko, Bodyho napadne se ohl\u00e9dnout. A ejhle! Tam kde byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed oby\u010dejn\u00fd trs tr\u00e1vy, je ZASE n\u011bjak\u00e1 nebezpe\u010dn\u00e1 potvora, kter\u00e1 se ke v\u0161emu pohybuje. Body na m\u011b koukne s n\u00e1vrhem, \u017ee jako pob\u011b\u017e\u00edme zp\u00e1tky, a zjist\u00ed, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00edm sve\u0159ep\u011b. Ura\u017een\u011b pochoduje za mnou a v kotrb\u011b se mu p\u0159evaluje: „On si p\u00e1n mysl\u00ed, \u017ee je to jenom oby\u010dejn\u00e1 tr\u00e1va, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to ten nebezpe\u010dn\u00fd tvor s dlouh\u00fdma u\u0161ima, kter\u00fd chod\u00ed p\u00e1novi \u017er\u00e1t zeleninu na zahr\u00e1dku. On se dok\u00e1\u017ee morfovat do trsu tr\u00e1vy, ale kdybychom byli dostate\u010dn\u011b rychl\u00ed, t\u0159eba by nestihl morfovat a j\u00e1 bych ho zakous. Jen\u017ee p\u00e1n b\u011bh\u00e1 pomalu a stra\u0161n\u011b fun\u00ed. Tak\u017ee mus\u00edm po\u010dkat, a\u017e ten starej sklerotik zapomene zav\u0159\u00edt vrata, pak zdrhnu a dohon\u00edm toho u\u0161at\u00fdho parchanta a natrhnu mu zadel.“<\/td><\/tr>
Hromady sn\u011bhu(2.2.2004)<\/strong> Na dvo\u0159e se kup\u00ed obrovit\u00e9 hromady sn\u011bhu, nebo\u0165 cestu od gar\u00e1\u017ee k vrat\u016fm je nutn\u00e9 proh\u00e1zet. D\u011bti u\u017e vyrostly a vytv\u00e1\u0159en\u00ed r\u016fzn\u00fdch bunkr\u016f a opevn\u011bn\u00ed u\u017e neholduj\u00ed, tak\u017ee pokud m\u00e1m n\u00e1ladu a Slunce v du\u0161i v TV po\u010das\u00ed nehl\u00e1s\u00ed \u017e\u00e1dnou oblevu, vyv\u00e1\u017e\u00edm sn\u00edh ze dvora ven. Ale st\u00e1vaj\u00edc\u00ed hromady jsou c\u00edlem zna\u010dkov\u00e1n\u00ed dobrmanova. Body je toti\u017e zna\u010dkovac\u00ed maniak. Ob\u00edh\u00e1 jemu sv\u011b\u0159en\u00fd pozemek a ochc\u00e1v\u00e1 a ochc\u00e1v\u00e1. T\u00edm, \u017ee vr\u0161\u00edm na dvo\u0159e hromady sn\u011bhu, z\u00edsk\u00e1v\u00e1 jeho m\u00e1nie na s\u00edle. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pozvoln\u00e9 hromady p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed tvarov\u011b t\u0159eba \u0158\u00edp ho tak moc nedoj\u00edmaj\u00ed. Ty ochc\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b, jen tak aby se ne\u0159eklo. Ale hromady sn\u011bhu se st\u011bnami svisl\u00fdmi jako st\u011bny Matterhornu – to v n\u011bm probouz\u00ed \u00fapln\u011b orgastick\u00e9 v\u00fdboje. B\u011bhem chv\u00edle je ka\u017ed\u00e1 hromada ozna\u010dkovan\u00e1. Ov\u0161em pokud sn\u00edh v\u010detn\u011b jeho zna\u010dek odv\u00e1\u017e\u00edm ze dvora pry\u010d, to \u010dum\u00ed jako blbec. L\u00e9pe \u0159e\u010deno jako blbec, kter\u00fd polo\u017e\u00ed svoji nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dku p\u0159ed rozjet\u00fd parn\u00ed v\u00e1lec a pak se div\u00ed co mu z n\u00ed zbylo. Denis zase vyu\u017e\u00edv\u00e1 vyv\u00e1\u017een\u00ed sn\u011bhu ke sv\u00fdm soukrom\u00fdm \u010duchac\u00edm akc\u00edm. To se nen\u00e1padn\u011b pl\u00ed\u017e\u00ed a d\u011bl\u00e1, \u017ee je \u00fapln\u011b pohlcen o\u010dmuch\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010dehosi pod sn\u011bhem. Vyleze ven z vrat a kdy\u017e j\u00e1 odbo\u010d\u00edm se sn\u011bhem doleva, on shodou okolnost\u00ed odbo\u010d\u00ed doprava a „od\u010duch\u00e1v\u00e1“ se po\u0159\u00e1d d\u00e1l a d\u00e1l. Tedy dokud na n\u011bj neza\u0159vu. Pak se hrozn\u011b udiven\u011b rozhl\u00e9dne, u\u017easne, kam se to v z\u00e1palu \u010duch\u00e1n\u00ed dostal a vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky na dv\u016fr, aby nalezl jinou, nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmavou stopu, kter\u00e1 zase shodou okolnost\u00ed vede vr\u00e1tky ven a\u017e do lesa…<\/td><\/tr>
Zima, \u017ee by psa nevyhnal(23.1.2004)<\/strong> Dnes k r\u00e1nu bylo u n\u00e1s na vrchovin\u011b 22 pod nulou. Tedy jak my laici \u0159\u00edk\u00e1me mr\u00e1z jako svi\u0148a. Psiska byla zalezl\u00e1 v boud\u011b a chr\u00e1pala, a\u017e se hory zelenaly. Ov\u0161em jen do t\u00e9 doby, ne\u017e vylezla z domu d\u011bvenka moje starostliv\u00e1. Budul\u00ednek do n\u00ed vid\u00ed jak do huben\u00fd kozy. Tedy, jakmile poznal jej\u00ed kroky, okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl z boudy, stoupl si pod schody do sn\u011bhu a za\u010dal hr\u00e1t sv\u016fj profl\u00e1knut\u00fd divadeln\u00ed kus:
Zmrzlej pes
aneb
Jestli m\u011b nevezmete do kuchyn\u011b tak chc\u00edpnu mrazem“.
Tuto etudu doprov\u00e1z\u00ed sta\u017een\u00fdm zadkem, smutn\u00fdma o\u010dima a t\u0159asem cel\u00e9ho t\u011bla. \u010c\u00edm d\u00e9le se na n\u011bj \u010dlov\u011bk d\u00edv\u00e1, t\u00edm v\u00edce se t\u0159ese. M\u011b t\u00edm nedojme, tak\u017ee ho podrbu za u\u0161ima a on si jde v klidu lehnout zp\u00e1tky do boudy. D\u011bvenka ov\u0161em vym\u011bkne a pozve ho do kuchyn\u011b aby se chudinka pes oh\u0159\u00e1l. Chudinka pes sam\u00fdm nad\u0161en\u00edm za\u010dne prd\u011bt a p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b zasmrad\u00ed kuchy\u0148. D\u011bvenka se ho sna\u017e\u00ed vyhodit, ale zlot\u0159il\u00fd pes d\u011bl\u00e1, \u017ee nesly\u0161\u00ed a nech\u00e1pav\u011b na ni hled\u00ed. Mezit\u00edm Denis usly\u0161\u00ed ten rumrajch, co se uvnit\u0159 odehr\u00e1v\u00e1 a jde se p\u0159idat, proto\u017ee bez n\u011bj nem\u016f\u017ee b\u00fdt ta spr\u00e1vn\u00e1 psina. Dovnit\u0159 se dostane celkem snadno, proto\u017ee se v\u011btr\u00e1. Denis fr\u0148\u00e1kem pro\u0161acuje odpa\u010f\u00e1k, obejde kuchy\u0148 za mohutn\u00e9ho vrt\u011bn\u00ed ocasem, zpor\u00e1\u017e\u00ed \u017eidle, sh\u00e1z\u00ed na zem, kde co le\u017e\u00ed a stra\u0161liv\u011b nasmrad\u00ed. D\u011bvenka je\u010d\u00ed, Denis po\u0161t\u011bk\u00e1v\u00e1, dobrman sed\u00ed uprost\u0159ed kuchyn\u011b jako \u010dern\u00e1 socha a tv\u00e1\u0159\u00ed se jako svat\u00fd Budul\u00edn. Celkov\u00fd dojem trochu kaz\u00ed pekeln\u00fd smrad, kter\u00fd se z n\u011bj line. Cirkus obvykle kon\u010d\u00ed t\u00edm, \u017ee pani\u010dka chytne do ruky ko\u0161t\u011b. V tu r\u00e1nu je kuchy\u0148 pes-free zone. Jenom se ve vzduchu vzn\u00e1\u0161\u00ed oblak ps\u00edho puchu, na podlaze je neskute\u010dn\u011b na\u0165ap\u00e1no a v\u0161ude se v\u00e1lej\u00ed chlupy. Po odv\u011btr\u00e1n\u00ed toho nejhor\u0161\u00edho je v kuchyni mr\u00e1z skoro jako venku. D\u011bvenka moje starostliv\u00e1 drt\u00ed mezi cvakaj\u00edc\u00edmi zuby: „Po\u010dkejte parchanti, ur\u010dit\u011b v\u00e1s zase n\u011bkdy pozvu oh\u0159\u00e1t“. No a psi jsou zase zalezl\u00ed v boud\u011b a t\u011b\u0161\u00ed se na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed mr\u00e1z, jak se p\u016fjdou oh\u0159\u00e1t.<\/td><\/tr>
P\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eek(23.1.2004)<\/strong> Spolu s mokr\u00fdm sn\u011bhem a n\u00e1sledn\u00fdmi polomy se objevil nov\u00fd probl\u00e9m. T\u00edmto probl\u00e9mem je p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed strom\u016f na zem spadl\u00fdch. Dobrman Body vyzn\u00e1v\u00e1 tzv. Tyr\u0161\u016fv p\u0159\u00edstup, tedy „P\u0159esko\u010d, p\u0159elez!“. Ov\u010doun m\u00e1 naopak Cimrmanovsk\u00fd p\u0159\u00edstup: „M\u016f\u017ee\u0161 podl\u00e9zt!“. No a kdy\u017e jsou oba p\u0159iv\u00e1zan\u00ed na jednom vod\u00edtku, je na pot\u00ed\u017ee zad\u011bl\u00e1no.
Kva\u010d\u00edm s \u010dokly po lese a p\u0159es cestu le\u017e\u00ed spadl\u00e1 borovice. Pokud je to hol\u00fd kmen a pod n\u00edm je \u0161kv\u00edra zv\u00edc\u00ed le\u017e\u00edc\u00edho vl\u010d\u00e1ka, Denis borovici podb\u00edh\u00e1 a Body ji p\u0159eskakuje. Po dvou kroc\u00edch se zaseknou a koukaj\u00ed na m\u011b: „No to jsme teda zv\u011bdav\u00ed pane, jak tohle vy\u0159e\u0161\u00ed\u0161!“
Jak je zn\u00e1mo slu\u0161n\u00fd pes nikdy necouv\u00e1. Mus\u00ed se oto\u010dit a jde zp\u00e1tky \u010dum\u00e1kem nap\u0159ed. Provedu tedy oto\u010den\u00ed ps\u016f a p\u0159ivol\u00e1m je zp\u011bt. Jakmile stoj\u00ed znovu p\u0159ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou, ud\u011bl\u00e1m nev\u011bdomky drobn\u00fd pohyb, kter\u00fd si hovada vysv\u011btl\u00ed jako povel „Vp\u0159ed“ a jako obvykle Denis podleze a Body p\u0159esko\u010d\u00ed. To u\u017e si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee mus\u00ed zp\u00e1tky, oto\u010d\u00ed se a OBA p\u0159esko\u010d\u00ed strom. Denis vis\u00ed z kmenu za obojek a \u0161krt\u00ed se. Body ho kou\u0161e, proto\u017ee podle dobrman\u00ed logiky – kdy\u017e se n\u011bkdo \u0161krt\u00ed, je nutn\u00e9 ho kousnout. J\u00e1 na n\u011b \u0159vu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed vulgarismy, p\u00e1rkr\u00e1t pra\u0161t\u00edm Bo\u010f\u00e1ka p\u0159es zadel, aby se uklidnil a odepnu Denise z vod\u00edtka. Ten se okam\u017eit\u011b resuscituuje a jde se rv\u00e1t s Bodym. Jednak proto, \u017ee ho Body kousnul a jednak proto, \u017ee pes bez vod\u00edtka se mus\u00ed servat se psem na vod\u00edtku. To je zase vl\u010d\u00e1\u010d\u00ed z\u00e1kon. Pomoc\u00ed n\u011bkolika dal\u0161\u00edch nehledan\u00fdch slov a \u00fader\u016f vod\u00edtkem nastoluji klid. P\u0159ivazuji Denise na vod\u00edtko a BEZ JAK\u00ddCHKOLI POHYB\u016e vel\u00edm „Hop!“. A ejhle, ob\u011b hovada p\u0159eskakuj\u00ed padl\u00fd kmen a m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat v proch\u00e1zce…<\/td><\/tr>
Mokr\u00fd sn\u00edh(14.1.2004)<\/strong> O v\u00e1noc\u00edch napadlo mno\u017estv\u00ed mokr\u00e9ho sn\u011bhu. Po skon\u010den\u00ed chumelenice jsem vystartoval na zahradu, kde m\u00e1m podle plotu \u0159adu borovic. Chud\u00e1ci borovice byly ohnut\u00e9 jako luky, tak\u017ee jsem oklep\u00e1val a oklep\u00e1val, aby se nezlomily. V pat\u00e1ch se mi udiven\u011b motali oba psi, proto\u017ee jsem byl ve va\u0165\u00e1ku a v kanad\u00e1ch, co\u017e znamen\u00e1 jenom jedno: „P\u016fjde se na proch\u00e1zku!“ \u010coklov\u00e9 m\u011bli v palic\u00edch docela slu\u0161n\u00fd zmatek. M\u00edsto vod\u00edtka jsem m\u011bl v ruce ko\u0161t\u011b, kter\u00e9ho se oba boj\u00ed, nebo\u0165 ho babi\u010dka i d\u011bvenka moje starostliv\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1 na psy jako pedagogickou pom\u016fcku. Laicky \u0159e\u010deno, kdy\u017e kluci n\u011bco provedou, dostanou ko\u0161t\u011btem na prdel. Borovice na zahrad\u011b byly oklepan\u00e9, tak jsem vzal vod\u00edtko a vyrazil se psy do br\u00e1chov\u00fdho lesa prov\u00e1d\u011bt o\u010distu i tam. V lese to vypadalo jako v rusk\u00fdm filmu. Smrky st\u00e1ly s v\u011btvemi sklopen\u00fdmi pod\u00e9l kmen\u016f a se \u010dtvrtmetrov\u00fdmi \u010depicemi vypadaly jako z jin\u00e9ho sv\u011bta. Mlad\u00e9 borovice byly prohnut\u00e9 jako luky pod t\u00edhou mokr\u00fdch n\u00e1v\u011bj\u00ed. Nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed obavy se uk\u00e1zaly jako opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 u\u017e b\u011bhem cesty. V\u0161ude kolem se v lese oz\u00fdvalo prask\u00e1n\u00ed p\u0159et\u00ed\u017een\u00fdch strom\u016f a ka\u017edou chv\u00edli na zem \u017euchla v\u011btev, nebo cel\u00fd vr\u0161ek. V br\u00e1chov\u00fdm lese u\u017e piln\u011b oklep\u00e1vala mamina stromy a t\u00e1ta makal s pilkou a likvidoval ty nejhor\u0161\u00ed polomy. J\u00e1 byl utahan\u00fd jako \u0161t\u011bn\u011b, ne\u017e jsem se tam jenom dopachtil a nezb\u00fdvalo mi ne\u017e \u017easnout nad t\u00edm, kde bere p\u011btasedmdes\u00e1tilet\u00fd chlap energii na to, doj\u00edt t\u0159i kilometry p\u011b\u0161ky po zav\u00e1t\u00e9m poli do lesa a pak tam \u0159ezat pilou a tahat kmeny na hromadu. Bodyho jsem uv\u00e1zal ke stromu, aby nezdrhl a Denise jsem nechal na volno, proto\u017ee takov\u00e9 hovado se pod oplocenkou neprot\u00e1hne. Denou\u0161\u00e1k l\u00edtal po lese jako bl\u00e1zen, ryl fr\u0148\u00e1kem v z\u00e1v\u011bj\u00edch a kdy\u017e jsem oklep\u00e1val strom od sn\u011bhu, prob\u00edhal sn\u011bhov\u00fdmi lavinami a \u0148afal u toho jako \u0161t\u011bn\u011b. Budul\u00ednek nap\u0159ed kv\u00edkal, ale kdy\u017e vid\u011bl ty sn\u011bhop\u00e1dy, byl r\u00e1d \u017ee sed\u00ed pod smrkem, kde skoro \u017e\u00e1dn\u00fd sn\u00edh nen\u00ed a nestud\u00ed ho v ko\u017eichu. Proto\u017ee kluci byli vzorn\u00ed a celou dobu ned\u011blali \u017e\u00e1dn\u00e9 hovadiny, \u0161el jsem s nimi je\u0161t\u011b vyprovodit t\u00e1tu a maminu k domovu. Byl v tom i kus vypo\u010d\u00edtavosti, proto\u017ee cesta vede kus do kopce. Na\u0161i se chytli vod\u00edtka a pesov\u00e9 je v pohod\u011b vyt\u00e1hli skrz ten nejhor\u0161\u00ed \u00fasek. P\u0159ed jejich vs\u00ed jsem rad\u011bji odbo\u010dil zase do pol\u00ed, aby nedo\u0161lo k nechutn\u00fdm incident\u016fm a vulg\u00e1rn\u00edm ps\u00edm nad\u00e1vk\u00e1m mezi dom\u00e1c\u00edmi hafany a m\u00fdm duem. Dom\u016f jsem kluky musel pomalu t\u00e1hnout, jak byli uhon\u011bn\u00ed. Ono taky nachodit osm kilometr\u016f, kdy\u017e m\u00e1te sn\u00edh po b\u0159icho, to je slu\u0161n\u00fd z\u00e1p\u0159ah. Ale m\u011blo to jednu v\u00fdhodu: celou noc chr\u00e1pali v boud\u011b a ani ne\u0161t\u011bkli.<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

B\u011bh po te\u010dn\u011b…(14.6.2004) B\u011bh po te\u010dn\u011b je obl\u00edbenou ps\u00ed z\u00e1bavou. M\u00e1 celkem jednoduch\u00e1 pravidla, vlastn\u011b jenom jedno jedin\u00e9 pravidlo: „Kam se v\u00e1m vejde hlava, tam se vejdete celej.“ Nech\u00e1te p\u00e1n\u00ed\u010dka, aby \u0161el p\u0159ed v\u00e1mi. Aby v\u00e1m ub\u011bhl \u010das, ozna\u010dkujete trs … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-80","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mr_owcrope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=80"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":81,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/80\/revisions\/81"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=80"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=80"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=80"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}