{"id":76,"date":"2020-12-10T11:28:51","date_gmt":"2020-12-10T10:28:51","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ptakopysk.cz\/?p=76"},"modified":"2020-12-10T11:28:51","modified_gmt":"2020-12-10T10:28:51","slug":"feuilletony-roku-2003-i-pololeti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/10\/feuilletony-roku-2003-i-pololeti\/","title":{"rendered":"Feuilletony roku 2003 I. pololet\u00ed"},"content":{"rendered":"\n
Pohyb na \u0161pag\u00e1t\u011b(11.6.2003)<\/strong> Z\u00e1kladn\u00edm pravidlem pro pohyb na vod\u00edtku u m\u00e9ho dobrmana je: „Pokud je vod\u00edtko dlouh\u00e9 X metr\u016f, chci se pohybovat ve vzd\u00e1lenosti X+1 metr\u016f.“ Tuto pou\u010dku dodr\u017euje za v\u0161ech okolnost\u00ed, mimo situace, kdy v\u00ed, \u017ee se jde dom\u016f. To potom k\u0159i\u017euje t\u011bsn\u011b p\u0159ed m\u00fdma nohama, zastavuje se a koch\u00e1 se krajinou, rozb\u00edh\u00e1 se opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, nebo si prost\u011b lehne a ani se nehne. To d\u011blal hlavn\u011b ze za\u010d\u00e1tku a dost ho vyd\u011bsilo, kdy\u017e jsem ho sebral ze zem\u011b a nesl jsem ho jak pytel ovsa. To nem\u00e1 r\u00e1d, tak\u017ee b\u011bhem chvilky „dobrovoln\u011b“ zvol\u00ed potupnou ch\u016fzi dom\u016f po sv\u00fdch. S d\u00e9lkou vod\u00edtka jsem konal v\u011bdeck\u00e9 pokusy. Prodlu\u017eoval jsem d\u00e9lku \u0161pag\u00e1tu a\u017e na deset metr\u016f a \u010dokl samoz\u0159ejm\u011b pot\u0159eboval pob\u00edhat v minim\u00e1ln\u011b jeden\u00e1ctimetrov\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Co\u017e se mu povedlo, proto\u017ee uvid\u011bl srnku, zabral a stopovac\u00ed \u0161\u0148\u016fra ud\u011blala pink! a pes byl v hajzlu. N\u00e1sledovalo hled\u00e1n\u00ed \u010dokla na plo\u0161e asi p\u011bti hektar\u016f lesa. Ch\u00fdlilo se k ve\u010deru a \u0159eknu v\u00e1m, \u017ee hledat \u010dern\u00fdho psa ve tm\u011b v lese, to je v\u011bc. To v podstat\u011b chod\u00edte po lese hul\u00e1k\u00e1te: „Body! Bo\u010f\u00e1ku! Hovado! Po\u010dkej a\u017e t\u011b najdu, tak ti utrhnu prdel!“ V podstat\u011b m\u016f\u017eu hul\u00e1kat cokoli m\u011b napadne podle n\u00e1lady, proto\u017ee Budul\u00ednek si m\u011b najde a\u017e on bude cht\u00edt. Najednou p\u0159ede mnou sed\u00ed na cest\u011b jako \u010dern\u00fd and\u011bl, hlavi\u010dku na stranu, o\u010di se mu lesknou dojet\u00edm, \u017ee m\u011b na\u0161el a u\u0161ima pohybuje dop\u0159edu, dozadu jako by se divil, pro\u010d prop\u00e1na v takov\u00e9hle tm\u011b chod\u00edm po lese. No a j\u00e1, p\u0159esto\u017ee jsem ho cht\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed deseti vte\u0159inami nakopat do zadele, roztrhnout ho jako herinka a pot\u00e9 ho u\u0161krtit, tak ho drbu za u\u0161ima a vl\u00eddn\u011b hovo\u0159\u00edm: „Kdes l\u00edtal ty debile, v\u017edy\u010f smrd\u00ed\u0161 jak bolav\u00e1 noha, zase jsi se\u017eral n\u011bco chc\u00edpl\u00fdho hnusn\u00fdho a bude\u0161 blejt jak al\u00edk.“ A pes na m\u011b tak\u00e9 vl\u00eddn\u011b hled\u00ed a mysl\u00ed si: „J\u00f3 pane, to byla zase akce. Prohnal jsem srnku, na\u0161el jsem kr\u00e1sn\u011b vo\u0148av\u00e9 prase\u010d\u00ed kali\u0161t\u011b, l\u00edtal jsem po pasek\u00e1ch jako magor, se\u017eral jsem kus delik\u00e1tn\u00edho chc\u00edpl\u00fdho zaj\u00edce a za chvilku se kr\u00e1sn\u011b pobleju, tak\u017ee p\u016fjdeme dom\u016f, d\u00e1\u0161 mi na\u017erat, j\u00e1 si d\u00e1m \u0161lof\u00ed\u010dka, abych mohl od jedn\u00e9 do \u010dty\u0159 do r\u00e1na \u0161t\u011bkat pod oknem lo\u017enice, abys v\u011bd\u011bl jak\u00fd jsem v\u00fdborn\u00fd hl\u00edda\u010d.“ Te\u010f u\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1m horolezeck\u00e9 lano, tak\u017ee hafan prch\u00e1 jenom kdy\u017e se vyvl\u00e9kne z obojku a krom\u011b toho je to p\u00e1n ni\u017e\u0161\u00edho st\u0159edn\u00edho v\u011bku, tak\u017ee ob\u010das jde i norm\u00e1ln\u011b pobl\u00ed\u017e m\u011b a d\u011bl\u00e1, \u017ee je hodnej, poslu\u0161nej pes, kter\u00fdho m\u016f\u017eu kdykoli pustit z vod\u00edtka a on p\u016fjde poslu\u0161n\u011b vedle m\u011b. Tato maska pad\u00e1 dol\u016f v okam\u017eiku, kdy se v dosahu objev\u00ed srnka, zaj\u00edc, myslivec, nebo ciz\u00ed pes. V tu r\u00e1nu je na konci lana energetick\u00fd v\u00fdboj ovl\u00e1dan\u00fd pouze nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00edmi instinkty: Let\u011bt jako debil, servat se a slavn\u011b zv\u00edt\u011bzit…<\/td><\/tr>
V\u010delo\u017erout(4.6.2003)<\/strong> lidi, m\u00e1te tak\u00e9 n\u011bkdo pra\u0161t\u011bn\u00e9ho psa, kter\u00fd \u017eere v\u010dely? M\u016fj ov\u010doun to d\u011bl\u00e1 u\u017e od \u0161t\u011bn\u011bc\u00edch let. \u017dere v\u010dely, vosy, mouchy a ze v\u0161eho nejrad\u011bji m\u00e1 \u010dmel\u00e1ky. Ti toti\u017e na rozd\u00edl od much jsou velc\u00ed, pomal\u00ed a hodn\u011b bzu\u010d\u00ed, tak\u017ee se sn\u00e1ze lov\u00ed. V\u00fdsledkem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho lovu b\u00fdv\u00e1 spokojen\u00fd pes s oteklou uslintanou dr\u017ekou, proto\u017ee samoz\u0159ejm\u011b dostane \u017eihadlo. N\u00e1sledn\u011b mus\u00ed ob\u011bhnout v\u0161echny \u010dleny rodiny, aby se jim pochlubil, \u017ee se\u017eral v\u010delu. J\u00e1 mu vynad\u00e1m do blbejch hovad, kter\u00fd do t\u00fd dr\u017eky vemou kdejakej hnus, hovado vesele vrt\u00ed ocasem a m\u00e1 radost, \u017ee p\u00e1n\u00ed\u010dek bubl\u00e1. Ov\u0161em d\u00e1msk\u00e1 \u010d\u00e1st obyvatelstva ho lituje, \u017ee m\u00e1 oteklou tlami\u010dku chudinka malinkej (pades\u00e1tikilov\u00fd hovado s bagrem m\u00edsto dr\u017eky!) a \u017ee nebude moct papat ani bumbat – ten prev\u00edt se tv\u00e1\u0159\u00ed jako by m\u011bl za p\u011bt minut chc\u00edpnout a nech\u00e1v\u00e1 se hladit. Za chvilku ho to p\u0159estane bavit, startuje lovit dal\u0161\u00ed v\u010dely a kolob\u011bh se opakuje. Ov\u0161em jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho dne se naprdne hmyz\u00ed b\u016fh, nech\u00e1 toho blbce se\u017erat sr\u0161n\u011b a to teprve bude po\u0159\u00e1dn\u011b otekl\u00e1 dr\u017eka…<\/td><\/tr>
\u00dap\u011bn\u00ed(20.5.2003)<\/strong> m\u016fj dobrman Body kdy\u017e m\u00e1 pocit, \u017ee by se opravdu, ale OPRAVDU u\u017e m\u011bla pod\u00e1vat ve\u010de\u0159e, za\u010d\u00edn\u00e1 \u00fap\u011bt. Pokud je pracovn\u00ed den, tak \u010das ve\u010de\u0159e za\u010d\u00edn\u00e1 okam\u017eikem m\u00e9ho p\u0159\u00edchodu dom\u016f. Sedne si pod okno m\u00edstnosti, kde se nach\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161ina obyvatel a za\u010dne. Zpo\u010d\u00e1tku jenom tak ti\u0161e kv\u00edl\u00ed, pak u\u017e je kv\u00edlen\u00ed hlasit\u011bj\u0161\u00ed a na z\u00e1v\u011br do kv\u00edlen\u00ed za\u0159ad\u00ed zvuky, kter\u00e9 ozna\u010duji slovem „k\u0148ocht\u00e1n\u00ed“. Jde o kombinaci bolestiv\u00e9ho \u0161t\u011bknut\u00ed, jako kdy\u017e mu omylem \u0161loupnu na nohu spolu s vyt\u00edm frustrovan\u00e9ho \u0161akala. Vyluzuje n\u011bco jako : „\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd\u0148af\u0148afHu\u00ed\u00ed\u00ed\u00edKv\u00ed\u00ed\u00ed\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd\u00cdOjOjOj“ al capo dal fine. \u017d\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk to nevydr\u017e\u00ed poslouchat d\u00e9le ne\u017e p\u016fl hodiny. Pot\u00e9 startuji ven se dv\u011bma kastroly granul\u00ed, Bo\u010f\u00e1k samou radost\u00ed pan\u00e1\u010dkuje jako zaj\u00edc a Denis, hovado zmlsan\u00e9, se tv\u00e1\u0159\u00ed nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b: „To m\u00e1m \u017er\u00e1t granule pane? Ty m\u011b chce\u0161 snad zab\u00edt!“ A lehne si ke kastrolu, obejme ho packami a \u017eere sv\u016fj p\u0159\u00edd\u011bl po JEDN\u00c9 granuli. P\u0159itom m\u00e1 dr\u017eku jako l\u017e\u00edci od bagru. Se\u017erat to mus\u00ed, proto\u017ee je proti ps\u00ed cti, aby svoj\u00ed porci, jakkoli nechutnou, p\u0159enechal par\u0165\u00e1kovi. Ov\u0161em v\u010dera byla k ve\u010de\u0159i grilovan\u00e1 makrela, tak\u017ee p\u00e1nov\u00e9 nap\u0159ed dostali kostry a za chv\u00edli jsem jim nesl hlavy a ocasy. Pesov\u00e9 sed\u011bli vedle sebe naprosto vzorn\u011b, pozorn\u011b sledovali kdy se otev\u0159ou vstupn\u00ed dve\u0159e a ve v\u011btru jim z pootev\u0159en\u00fdch tlam vl\u00e1ly sliny. P\u0159ed sebou m\u011bl ka\u017ed\u00fd lou\u017ei\u010dku z blemt\u00e1n\u016f, kter\u00e9 v\u00edtr neodv\u00e1l. Podal jsem jim k\u00fd\u017eenou krmi a \u0161el jsem s\u00e1m ve\u010de\u0159et. Po chv\u00edli jsem m\u011bl neodbytn\u00fd pocit, \u017ee m\u011b n\u011bkdo sleduje. Rozhl\u00e9dl jsem se a ve dve\u0159\u00edch nahl\u00ed\u017eeli pesov\u00e9 do kuchyn\u011b, kde jako je ten prost\u0159edek mezi hlavou a ocasem makrely. Byl to takov\u00fd ten pohled, kdo jste vid\u011bl Jursk\u00fd park – konkr\u00e9tn\u011b sc\u00e9nu, kdy hladov\u00fd velociraptor m\u00edj\u00ed dve\u0159e kuchyn\u011b, nahl\u00e9dne dovnit\u0159 a najednou zjist\u00ed, \u017ee se uvnit\u0159 h\u00fdbe n\u011bco k j\u00eddlu. M\u00e1m pocit, \u017ee Spielberg se inspiroval chov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho mlsn\u00e9ho \u010dokla. Samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sledovalo vyhozen\u00ed obou ps\u016f, pe\u010dliv\u00e9 zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed a kone\u010dn\u011b klid k j\u00eddlu, pravda pon\u011bkud ru\u0161en\u00fd snahou psisek probourat se dovnit\u0159 do bar\u00e1ku za \u00fa\u010delem \u017eebroty.<\/td><\/tr>
Lesn\u00ed tvorov\u00e9…(13.5.2003)<\/strong> Lesn\u00ed tvorov\u00e9 jsou te\u010f na ja\u0159e vesm\u011bs oprskl\u00ed. Kdy\u017e kr\u00e1\u010d\u00edm spolu se sv\u00fdmi hovady na proch\u00e1zku, kluci jsou \u00fapln\u011b hotov\u00ed z pachov\u00fdch stop, proto\u017ee te\u010f na ja\u0159e si zna\u010dkuj\u00ed rev\u00edry snad i my\u0161i. No a kdy\u017e k tomu p\u0159id\u00e1m je\u0161t\u011b to, \u017ee se zv\u011b\u0159 snad v\u016fbec neboj\u00ed, doch\u00e1z\u00ed u m\u00fdch hafan\u016f k depresivn\u00edm n\u00e1lad\u00e1m. To t\u0159eba kr\u00e1\u010d\u00edme po lesn\u00ed cest\u011b a najednou vyjde z paseky srnec. Nic moc, n\u011bjak\u00fd lon\u010d\u00e1k. Ale na cest\u011b se zastav\u00ed asi 20 metr\u016f od n\u00e1s a kouk\u00e1. \u010clov\u011bk by skoro \u0159ekl \u017ee na n\u00e1s \u010dum\u00ed jako zevel. Pesov\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bli p\u0159edv\u00e9st sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u010d\u00edslo „Kdybysme nebyli na vod\u00edtku, tak bysme ti uk\u00e1zali“ tedy pesov\u00e9 se zarazili a \u010du\u010deli zase na n\u011bj. V kotrb\u00e1ch jim evidentn\u011b kl\u00ed\u010dila my\u0161lenka: „Neboj\u00ed se – co kdy\u017e je to srnec, kter\u00fd \u017dERE PSY???“ A tak jsme st\u00e1li a koukali, a\u017e to srnce p\u0159estalo bavit a hupnul do paseky. V tom okam\u017eiku jako bych zaslechl spadnut\u00ed dvou balvan\u016f ze ps\u00edch srdc\u00ed „NE\u017dERE PSY, BOJ\u00cd SE!!!“ a hafani za\u010dali se sv\u00fdm v\u00fdstupem – tedy \u0148af\u00e1n\u00ed, kv\u00edlen\u00ed, snaha vyvl\u00e9knout se z vod\u00edtka atd. atd. Pak jsme u\u0161li asi kilometr a potkali jsme zaj\u00edce. Nen\u00ed to ledajak\u00fd zaj\u00edc. Je to jedin\u00fd zaj\u00edc na okrese a vypr\u00e1v\u00ed se o n\u011bm, \u017ee p\u0159epral li\u0161ku. A je mnohem chyt\u0159ej\u0161\u00ed, ne\u017e pr\u016fm\u011brn\u00fd myslivec. Ka\u017ed\u00fd podzim trnu, \u017ee se n\u011bkter\u00e9mu pitomci poda\u0159\u00ed ho st\u0159elit, ale na ja\u0159e se zat\u00edm v\u017edycky objevil na pastv\u011b u n\u00e1s na louce pod bar\u00e1kem. No a tenhle zaj\u00edc sed\u011bl na kraji lesa a se z\u00e1jmem se d\u00edval, jak k n\u011bmu jdeme. Psi se zase zarazili a koukali na n\u011bj jako na p\u0159\u00edzrak. Evidentn\u011b v\u011bd\u011bli, \u017ee je to TEN zaj\u00edc zpoza plotu, co p\u0159ed nima neut\u00edk\u00e1 i kdy\u017e \u0161t\u011bkaj\u00ed co to d\u00e1. Zaj\u00edc asi taky v\u011bd\u011bl o kter\u00e9 dva mouly se jedn\u00e1. Tak na sebe zase chv\u00edli \u010du\u010deli a zaj\u00edc pomalu odhopsal pry\u010d. A kupodivu pesov\u00e9 ani nem\u011bli snahu ho pron\u00e1sledovat a \u0161li si po sv\u00fdch. Koneckonc\u016f v podve\u010der zaj\u00edc p\u0159ijde na louku na pastvu a pak mu daj\u00ed co proto.<\/td><\/tr>
Rozervat, roz\u017evejkat, roztahat….(29.4.2003)<\/strong> to je p\u0159ibli\u017en\u00fd technologick\u00fd postup m\u00e9ho ov\u010douna Denou\u0161e. Jak\u00fdkoli obal z um\u011bl\u00e9 hmoty, obsahuj\u00edc\u00ed t\u0159eba mikroskopick\u00e9 \u010d\u00e1stice potraviny, projde touto cestou. Na m\u011b jsou potom ji\u017e jen z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 operace – posb\u00edr\u00e1n\u00ed zbytk\u016f a \u00faklid, kter\u00e9 jsou natolik nicotn\u00e9, \u017ee se jimi Denis u\u017e nezab\u00fdv\u00e1 a p\u0159enech\u00e1v\u00e1 je sv\u00fdm poddan\u00fdm. Dobrman Body k tomu p\u0159istupuje jinak. Maje mordu dlouhou a \u00fazkou, je t\u00e9\u017e vlastn\u00edkem dlouh\u00e9ho jazyka a bez probl\u00e9m\u016f vyl\u00ed\u017ee kel\u00edmky v\u0161ech rozm\u011br\u016f. \u0160rotov\u00e1n\u00ed kel\u00edmk\u016f je patrn\u011b pod jeho d\u016fstojnost, nebo\u0165 jeho veli\u010denstvo \u0161rotuje jenom to, co lze pot\u00e9 se\u017erat – tedy kosti. \u0160rotovat cokoliv jenom pro samotn\u00fd po\u017eitek ze \u0161rotov\u00e1n\u00ed – to nen\u00ed jeho parketa. Maxim\u00e1ln\u011b chv\u00edli chroust\u00e1 PET lahve, ale kdy\u017e je l\u00e1hev placat\u00e1, p\u0159est\u00e1v\u00e1 ho bavit. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee toho ob\u010das vyu\u017e\u00edv\u00e1m. Vycvi\u010den d\u011bvenkou moj\u00ed starostlivou stran \u00faklidu PET lahv\u00ed u\u017e v\u00edm, \u017ee pokud chci vyslechnout m\u00edrn\u011b nesouvisl\u00fd projev na t\u00e9ma „Kolikr\u00e1t u\u017e jsem \u0159\u00edkala, \u017ee se ty fla\u0161ky maj\u00ed se\u0161l\u00e1pnout… “ sta\u010d\u00ed nechat u ko\u0161e nepo\u0161kozenou l\u00e1hev od miner\u00e1lky. Abych zbyte\u010dn\u011b neamortizoval mluvic\u00ed \u00fastroj\u00ed sv\u00e9 milovan\u00e9 nejdra\u017e\u0161\u00ed a nemusel sk\u00e1kat po PET lahv\u00edch za \u00fa\u010delem proveden\u00ed zplacat\u011bn\u00ed, postupn\u011b je vyd\u00e1v\u00e1m Budul\u00ednovi a pak u\u017e jen placat\u00e9 posb\u00edr\u00e1m po dvo\u0159e a odnesu je do kontejneru.<\/td><\/tr>
Dalmatini(24.4.2003)<\/strong> m\u016fj ov\u010doun dalmatiny \u017eiveln\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed. Co do \u0161kodlivosti je \u0159ad\u00ed hned za ko\u010dky a listono\u0161e. Mysl\u00edm, \u017ee tohle trauma se nese z jeho \u0161t\u011bn\u011bc\u00edch dob, kdy jsem ho coby t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko p\u0159ivedl k br\u00e1chovi uk\u00e1zat. Br\u00e1cha vlastnil v t\u00e9 dob\u011b u\u017e dosp\u011bl\u00e9ho dalmatina Em\u00edra. Em\u00edr samoz\u0159ejm\u011b pova\u017eoval vp\u00e1d mal\u00e9ho drz\u00e9ho \u0161t\u011bn\u011bte na JEHO V\u00ddSOSTN\u00c9 \u00daZEM\u00cd (tedy na dv\u016fr) za donebevolaj\u00edc\u00ed ur\u00e1\u017eku. A je\u0161t\u011b v\u00edc ho urazilo, \u017ee ho br\u00e1cha zav\u0159el do ohrady a \u0161t\u011bn\u011b Denou\u0161ek na n\u011bj zu\u0159iv\u011b \u0161t\u011bkalo p\u0159es plot a cht\u011blo se pr\u00e1t. \u0158vali na sebe jako blbci asi \u010dty\u0159i hodiny s p\u0159est\u00e1vkami na napit\u00ed. Pak u\u017e jen chrapt\u011bli. Od t\u00e9 doby kdykoli p\u0159ijdu na n\u00e1v\u0161t\u011bvu se psy, dobrman l\u00edt\u00e1 po dvo\u0159e a sna\u017e\u00ed se prokopat do kr\u00e1l\u00edk\u00e1rny, ochcat v\u0161echny rohy, prost\u011b dodr\u017eet v\u0161echny povinnosti psa na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Ov\u010doun stoj\u00ed u plotu k Em\u00edrov\u011b v\u00fdb\u011bhu a \u0161t\u011bk\u00e1 jako blbec. Ve v\u00fdb\u011bhu je sice u\u017e Em\u00edr II., ale je to prost\u011b flekat\u00e1 bestie, kterou je nutn\u00e9 sprovodit ze sv\u011bta. Em\u00edr II. p\u0159evzal v\u0161echny povinnosti po prvn\u00edm Em\u010dovi a tak sp\u00edl\u00e1 Denisovi, co mu huba sta\u010d\u00ed. Vzhledem k tomu, \u017ee jsou to p\u00e1nov\u00e9 st\u0159edn\u00edho v\u011bku, tak p\u0159est\u00e1vky na odpo\u010dinek jsou del\u0161\u00ed a del\u0161\u00ed, ale nen\u00e1vist plane po\u0159\u00e1d stejn\u011b siln\u011b. Kdy\u017e potk\u00e1me venku pejska\u0159e s dalmatinem, u\u017e zd\u00e1lky na n\u011bj vol\u00e1m: „P\u0159iva\u017ete si ho!“ On na m\u011b vol\u00e1:“Ale v\u017edy\u010f on je hodnej a nic ned\u011bl\u00e1.“ A j\u00e1 vol\u00e1m: „Ale m\u016fj ov\u010doun nen\u00ed hodnej.“ P\u00e1n\u00ed\u010dek obvykle bleskurychle p\u0159iv\u00e1\u017ee sv\u00e9ho peson\u011b na vod\u00edtko, psi na sebe \u0159vou a j\u00e1 je p\u0159e\u0159v\u00e1v\u00e1m, abych kolegovi vysv\u011btlil, pro\u010d na sebe \u0159vou. On na m\u011b \u0159ve, \u017ee jako rozum\u00ed a chrchlaj\u00edce se rozch\u00e1z\u00edme. Ov\u010doun potom hrd\u011b klu\u0161e a ohl\u00ed\u017e\u00ed se na m\u011b p\u0159es rameno: „To jsem to tomu flekat\u00fdmu chulig\u00e1novi nat\u0159el pane! A kdybys m\u011b pustil z vod\u00edtka, to bys teprve koukal!“ V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee dalmatin kr\u00e1\u010d\u00ed stejn\u011b hrd\u011b a jeho my\u0161lenkov\u00e9 pochody se ub\u00edraj\u00ed t\u00fdm\u017e sm\u011brem.<\/td><\/tr>
Teplo a jarn\u00ed \u00fanava(22.4.2003)<\/strong> v\u010dera jsme \u0161li na KONE\u010cN\u011a pravou jarn\u00ed proch\u00e1zku. Kone\u010dn\u011b proto, \u017ee doposud kdy\u017e \u010dlov\u011bk vlezl do lesa, v\u017edycky odn\u011bkud foukl ledov\u00fd z\u00e1van jako potvrzen\u00ed, \u017ee zima je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b neskon\u010dila. Te\u010f u\u017e za\u010dal les von\u011bt a na slune\u010dn\u00fdch pasek\u00e1ch u\u017e s\u00e1l\u00e1 tepl\u00ed\u010dko i ze zem\u011b. Jen\u017ee co vyhovuje m\u011b, nevyhovuje peso\u0148\u016fm maj\u00edc\u00edm je\u0161t\u011b zimn\u00ed srst. Zpo\u010d\u00e1tku maj\u00ed snahu p\u00e1dit a vle\u010dou m\u011b za sebou jako onuci. Pak jim za\u010dne b\u00fdt horko a p\u00e1d\u00ed jenom z kopce. Pak jim za\u010dne b\u00fdt velk\u00e9 horko a i kopce sch\u00e1z\u00ed krokem. V\u010dera se dostali a\u017e do stavu, \u017ee nevn\u00edmali, co se d\u011bje kolem v lese a chr\u010d\u00edce jako astmatici na v\u00fdlet\u011b kr\u00e1\u010deli JENOM po cest\u011b. Vpravo jsem v pasece zaslechl zachrast\u011bn\u00ed a zahl\u00e9dl jsem jenom srn\u010d\u00ed zrc\u00e1tko mihnout se mezi stromy. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by b\u011bhem deseti vte\u0159in byli zamotan\u00ed oba \u010doklov\u00e9 vod\u00edtky do smr\u010dk\u016f v pasece. Te\u010f byli tak ufun\u011bn\u00ed, \u017ee si srnce ani nev\u0161imli. Srnec se projevil jako hazard\u00e9r a kdy\u017e zjistil, \u017ee ho nikdo nepron\u00e1sleduje, p\u0159eb\u011bhl p\u0159es cestu asi p\u011bt metr\u016f \u010dokl\u016fm p\u0159ed fr\u0148\u00e1kem. Psi popob\u011bhli k m\u00edstu naru\u0161en\u00ed, o\u010dmuchali stopu asi metr na ka\u017edou stranu od cesty a pak se otr\u00e1ven\u011b vr\u00e1tili na cestu a \u0161li d\u00e1l. Tedy n\u011bco naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho. Norm\u00e1ln\u011b by se mi sna\u017eili urvat ruku i s vod\u00edtkem, Body by kv\u00edlel jako meluz\u00edna a Denis by se sna\u017eil p\u0159etrhnout alespo\u0148 obojek, kdy\u017e u\u017e by p\u00e1n\u00ed\u010dkovi ta ruka nepovolila. Jestli se projevuje jarn\u00ed \u00fanava i na psech, nebo to byla jenom n\u011bjak\u00e1 okam\u017eit\u00e1 indispozice, t\u011b\u017eko \u0159\u00edci. Sp\u00ed\u0161 bych si myslel, \u017ee ten srnec byl N\u011aJAKEJ DIVNEJ. \u017de jako kluk\u016fm nevon\u011bl. Nev\u00edm jak je to u dam, nebo\u0165 jejich my\u0161lenkov\u00e9 pochody jsou nezbadateln\u00e9, ale p\u00e1nov\u00e9 mi daj\u00ed za pravdu, \u017ee na sv\u00fdch loveck\u00fdch v\u00fdprav\u00e1ch ob\u010das potk\u00e1vaj\u00ed objekty, o kter\u00fdch rozum prav\u00ed, \u017ee maj\u00ed v\u0161ech p\u011bt B (bal\u00edk, bour\u00e1k, bar\u00e1k, bal\u00f3ny…) ale v podv\u011bdom\u00ed tak n\u011bjak c\u00edt\u00ed, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku a \u017ee je nejl\u00e9pe takov\u00fd objekt obloukem obej\u00edt a lovit n\u011bco jin\u00e9ho, co sice bezezbytku nespl\u0148uje na\u0161e vysok\u00e9 n\u00e1roky, ale bude s t\u00edm sranda. Je mo\u017en\u00e9 \u017ee psiska n\u011bjak\u00fdm podobn\u00fdm instinktem zjistila, \u017ee doty\u010dn\u00fd srnec je na\u0161tvan\u00fd a tud\u00ed\u017e s n\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace nebude a mohlo by se st\u00e1t, \u017ee by naopak srnec prohnal je. To je ov\u0161em situace ned\u016fstojn\u00e1 a ka\u017ed\u00fd slu\u0161n\u00fd pes se j\u00ed sna\u017e\u00ed vyhnout i za cenu toho, \u017ee t\u00edm sv\u00e9ho p\u00e1na uvede to stavu du\u0161evn\u00edho zmatku.<\/td><\/tr>
Sobota je fakt divnej den…(14.4.2003)<\/strong> se sv\u00fdmi pesoni chod\u00edv\u00e1m na proch\u00e1zku do lesa v\u011bt\u0161inou nave\u010deru. V lese b\u00fdv\u00e1 tou dobou lidupr\u00e1zdno i pesupr\u00e1zdno, pt\u00e1ci \u0159vou jak kdyby jim za to platili, srnky u\u017e jsou venku z lesa na pastv\u011b, tak\u017ee dobrman Bo\u010f\u00e1k nem\u00e1 deprese, \u017ee je sice vid\u00ed, ale nesm\u00ed je honit, dohonit a se\u017erat. Obe\u0161li jsme obvykl\u00fd okruh a zam\u00ed\u0159ili jsme k domovu kolem p\u0159edloni vyk\u00e1cen\u00e9 paseky. Majitel asi prodal kus lesa nastojato, proto\u017ee d\u0159evorubci vyk\u00e1celi v\u0161echno, co za n\u011bco st\u00e1lo, nechali po sob\u011b neskute\u010dn\u00fd bordel a zmizeli. A ejhle, letos po dvou letech, zrovna kdy\u017e j\u00e1 jdu okolo, se objevil ne JEDEN majitel, ale hned P\u011aT lidi\u010dek. Odpoledne asi p\u00e1lili chrast\u00ed a nave\u010deru se to sna\u017eili uhasit. Tak\u017ee p\u0159esn\u011b po t\u00e9 cest\u011b, kudy jakt\u011b\u017eivo nikdo nechod\u00ed a u\u017e v\u016fbec ne v sobotu nave\u010der, kr\u00e1\u010dela karavana nosi\u010d\u016f s kanystry s vodou z potoka. Ne\u017e jsem sta\u010dil zareagovat, pesov\u00e9 o\u010duch\u00e1vali prvn\u00edho nosi\u010de vody. Psiska byla zv\u011bdav\u00e1 a cht\u011bla si o\u010dmuchat boty zaj\u00edmav\u011b von\u00edc\u00edho zpocen\u00e9ho a uzen\u00e9ho cizince, ale ten se tv\u00e1\u0159il jako necht\u011bn\u00fd ob\u011bd. Tak\u017ee jsem \u010dokl\u016fm zkr\u00e1til vod\u00edtko na p\u016fl metru, bleskurychle jsme pro\u0161li kolem zbytku karavany. Bo\u010f\u00e1k jim je\u0161t\u011b sta\u010dil v b\u011bhu ochcat auto. Pak jsem zase uvolnil vod\u00edtko na p\u011bt metr\u016f a \u010du\u010del jsem do korun strom\u016f po divok\u00fdch holubech. Najednou mi vod\u00edtko vyl\u00e9tlo z ruky, proto\u017ee jedin\u00fd zaj\u00edc na okrese se rozhodl si sednout doprost\u0159ed cesty, psiska se za n\u00edm rozeb\u011bhla a kdybych se nepustil, b\u011b\u017eelo by moje z\u00e1p\u011bst\u00ed s nimi nap\u0159ed. Vyp\u00e1lil jsem za nimi, p\u0159idupl konec vod\u00edtka a za\u010dal ps\u016fm nahlas vysv\u011btlovat, co si mysl\u00edm o jejich vychov\u00e1n\u00ed, rodokmenu atd. Zahamben\u011b \u0161li chvili\u010dku norm\u00e1ln\u011b, jen\u017ee pak jsme potkali opo\u017ed\u011bnou srnku, kter\u00e1 zaspala n\u00e1stup na ve\u010de\u0159i. Dal\u0161\u00ed pecka do ramene, dal\u0161\u00ed sp\u00edl\u00e1n\u00ed a provinil\u00e9 pohledy.Doma si hafani lehli, aby si odpo\u010dinuli po dob\u0159e vykonan\u00e9 pr\u00e1ci no a j\u00e1 jsem se sna\u017eil rozh\u00fdbat bloknutou kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159, vr\u00e1tit zp\u00e1tky vyvr\u00e1cen\u00e9 rameno a vytr\u017een\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed, abych byl fit na ned\u011bln\u00ed proch\u00e1zku a mohl op\u011bt n\u011bco ud\u011blat pro sv\u00e9 zdrav\u00ed.<\/td><\/tr>
Poblij\u00f3ny(10.4.2003)<\/strong> n\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee ti \u010doklov\u00e9 \u017eerou fujtajxly jenom proto, aby si pak mohli do sytosti s odpu\u0161t\u011bn\u00edm zabl\u00edt. M\u016fj ov\u010doun tohle d\u011bl\u00e1 \u00fapln\u011b programov\u011b. Uvedu p\u0159\u00edklad: je parn\u00e9 l\u00e9to, kr\u00e1\u010d\u00edme lesem rozp\u00e1len\u00fdm jako p\u011btn\u00edk od slun\u00ed\u010dka. Denou\u0161ovi je samoz\u0159ejm\u011b v tom jeho ko\u017eichu horko. Ov\u0161em potok p\u0159esko\u010d\u00ed naprosto bez z\u00e1jmu a na vozov\u00e9 cest\u011b najde tu nejhnusn\u011bj\u0161\u00ed kalu\u017e s kvas\u00edc\u00edmi \u0159asami, eventueln\u011b olejovou skvrnou a za\u010dne ji piln\u011b vys\u00e1vat. Pokud nezakro\u010d\u00edm v\u010das a nevy\u017eenu ho, vy\u0159achne celou kalu\u017e a po deseti metrech ji zase vybleje. A n\u00e1sledn\u011b za\u010dne hledat novou v\u00fd\u017eivnou kalu\u017e, etc., etc. Dobrman Budul\u00edn je z jin\u00e9ho t\u011bsta. V dob\u011b sv\u00e9 nezral\u00e9 mladosti m\u011bl snahy podhrab\u00e1vat plot, b\u011bhat po okol\u00ed a vyhled\u00e1vat chc\u00edpl\u00e9 a zna\u010dn\u011b zam\u0159el\u00e9 kusy uhynul\u00e9 zv\u011b\u0159e a o\u017e\u00edrat je. (Mal\u00fd p\u0159\u00edpodotek lidov\u00fdm myslivc\u016fm: nejenom na posedech a po hostinc\u00edch mo\u017eno sed\u011bti, ale i les je vhodn\u00e9 ob\u010das proj\u00edti a uhynul\u00e9 kusy ukliditi.) Jednou n\u00e1m zdrhnul a v lese narazil na obzvl\u00e1\u0161\u0165 ule\u017eel\u00e9ho zaj\u00edce. P\u016flku ho se\u017eral a pak tejden jenom le\u017eel, blil a pil vodu. Asi to v n\u011bm zanechalo hlubok\u00fd dojem, proto\u017ee od t\u00e9 doby ne\u017eere nic syrov\u00e9ho, co obsahuje jen kousek k\u016f\u017ee. A v\u0161emu, co le\u017e\u00ed chc\u00edpl\u00e9 v lese, se vyh\u00fdb\u00e1. Ale zase m\u011bla tato \u017ealude\u010dn\u00ed p\u0159\u00edhoda jedno pozitivum, \u017ee po t\u00fddnu z n\u011bj byl v\u00fdstavn\u00ed dobrman, kter\u00e9mu jsou vid\u011bt \u017eebra a svalstvo pod k\u016f\u017e\u00ed a ne vy\u017eran\u00e1 potvora maj\u00edc\u00ed n\u00e1b\u011bh na otekl\u00e9ho rotvajlera. Babi\u010dka toti\u017e m\u011bla pocit, \u017ee chudinka pejsek Budul\u00ednek je vyhladov\u011bl\u00fd, \u017ee ho m\u00e1lo krm\u00edme a p\u0159ilep\u0161ovala mu. M\u00e1m dojem, \u017ee dobrmani snad ze v\u0161ech ps\u016f nejl\u00edp um\u00ed vypadat podvy\u017eiven\u011b a kdy\u017e k tomu p\u0159ihod\u00ed smutn\u00e9 o\u010di a zoufal\u00e9 kv\u00edlen\u00ed, to by si utrhl od huby i Herodes.<\/td><\/tr>
Dobrman – b\u00edl\u00fd, ale \u00fapln\u011b b\u00edl\u00fd pes…(8.4.2003)<\/strong> Nastalo jaro a v\u0161echno, v\u0161echno kvetlo. Samoz\u0159ejm\u011b v halucinogenn\u00edch viz\u00edch jist\u00e9ho Karafi\u00e1ta. Prav\u00e9 jaro na Vyso\u010din\u011b se vyzna\u010duje hnusnou zimou, ork\u00e1ny, pl\u00edskanicemi de\u0161t\u011b se sn\u011bhem, v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b mrazem. O v\u00edkendu vypuklo jaro na pln\u00e9 pecky. P\u0159ihnal se urag\u00e1n se sn\u011bhovou bou\u0159\u00ed, kv\u016fli kter\u00e9mu americk\u00fd president vyhla\u0161uje stav nouze, ale na\u0161e silni\u010d\u00e1\u0159e ponech\u00e1v\u00e1 v klidu rozj\u00edmat nad kaf\u00ed\u010dkem v teple pohotovostn\u00edch kancel\u00e1\u0159\u00ed. V poklidu jsem se v\u00e1lel na kanapi a pozoroval jsem tu fujavici p\u0159es okno. Vtom se z venku ozval hlas podobn\u00fd vol\u00e1n\u00ed zatracenc\u016f z nejhlub\u0161\u00edch pekel. To se Budul\u00ednek do\u017eadoval proch\u00e1zky. Ani jsem se z kanape nezvedl a myslel jsem si n\u011bco o ps\u00edch n\u00e1padech, kdy\u017e je po\u010das\u00ed, \u017ee by \u010dlov\u011bk ani psa nevyhnal. A ve skrytu du\u0161e jsem doufal, \u017ee ho to omrz\u00ed a zaleze do boudy, jako jeho kolega ve zbrani Denis. Jenom\u017ee vyt\u00ed a kv\u00edlen\u00ed nejen \u017ee neust\u00e1valo, ale stup\u0148ovalo se na m\u00edru t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u00fanosnou. Kdy\u017e mi t\u00edm jekem za\u010daly vyskakovat plomby ze zub\u016f, vstal jsem nat\u00e1hl va\u0165\u00e1k a u\u0161anku a s\u00e1hl pro kanady. Jen zazvonily p\u0159ezky bot vy\u0161trachal se z boudy i Denou\u0161\u00e1k. Vylezl jsem z bar\u00e1ku a venku sed\u011bl jako s\u00e1drov\u00e1 socha b\u00edl\u00fd dobrman. On chud\u00e1k v t\u00e9 metelici usly\u0161el, \u017ee se obl\u00e9k\u00e1m a aby m\u011b n\u011bjakou shodou okolnost\u00ed nevyto\u010dil a j\u00e1 nezalezl zase dom\u016f, tak sed\u011bl na zadku ve vzorn\u00e9m posezu a \u010dekal a\u017e vyjdu, pochv\u00e1l\u00edm ho a kone\u010dn\u011b vyraz\u00edme. Jen\u017ee se hrozn\u011b v\u00e1lo a m\u011b to nazouv\u00e1n\u00ed trvalo taky dost dlouho a ze z\u00e1v\u011bje bylo za tu dobu vid\u011bt jenom \u010d\u00e1st psa. Vyt\u00e1hl jsem vod\u00edtko a vyrazili jsme. Jenom\u017ee v lese vichr svi\u0161t\u011bl v korun\u00e1ch strom\u016f naplno, borovice byly prohnut\u00e9 jako luky a kolem n\u00e1s padaly v\u011btve. Pesan\u016fm se to moc nel\u00edbilo. Jakmile jsem se zastavil, cht\u011bli hned d\u00e1l, nerv\u00f3zn\u011b kv\u00edkali a ohl\u00ed\u017eeli se po m\u011b. Ale pak v\u00edtr polevil, vylezlo slun\u00ed\u010dko a nastalo to prav\u00e9 ps\u00ed po\u010das\u00ed. A tak jsme b\u011bhali sn\u011bhem do kopce a zase z kopce, hafani m\u011b protahovali pasekami, j\u00e1 jsem jim nad\u00e1val do r\u016fzn\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at, rozmot\u00e1val jsem zapleten\u00e1 vod\u00edtka, no prost\u011b obvykl\u00e1 proch\u00e1zkov\u00e1 idyla. Zmordovan\u00ed jsme se p\u0159i\u0161trachali dom\u016f, pesov\u00e9 si sedli p\u0159ede dve\u0159e na schody a koukali na m\u011b takov\u00fdm t\u00edm pohledem: „Tak pane, \u0161li jsme s tebou do lesa na proch\u00e1zku, i kdy\u017e bylo hnusn\u011b, jenom proto, abys m\u011bl radost. Tak n\u00e1m koukej za to d\u00e1t n\u011bco po\u0159\u00e1dn\u00fdho k \u017er\u00e1dlu a a\u0165 je toho hodn\u011b.“ No co jsem m\u011bl d\u011blat. Nejd\u0159\u00edv dostali na\u017erat pesov\u00e9, pak zbytek rodiny, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il je\u0161t\u011b o stup\u00ednek hladov\u011bji, no a nakonec se na\u017eral p\u00e1n\u00ed\u010dek, padnul do pe\u0159in a byl r\u00e1d, \u017ee je r\u00e1d…<\/td><\/tr>
Zab\u00edja\u010dka, ach jo…(7.4.2003)<\/strong> kde ty \u010dasy jsou. Rodi\u010de od nepam\u011bti chovali \u010dun\u00edka. A\u0165 to bylo prase, \u010di prasnice, v\u017edycky se jmenovalo Ji\u0159ina. Podez\u0159\u00edval jsem maminku, \u017ee ho pojmenovala po n\u011bjak\u00e9 d\u00e1vn\u00e9 sokyni, proto\u017ee t\u00e1ta se na p\u0159\u00edm\u00fd dotaz jenom \u0161klebil. Podobn\u011b se kocour v\u017edycky jmenoval Tonda po po\u0161tmistrovi, ovce byla Bed\u0159ich po strejdovi \u0161vakrovi a v\u017edycky, kdy\u017e teta p\u0159ijela na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, muselo se ovci \u0159\u00edkat jenom Ovce. Pes se v\u017edycky jmenoval Pun\u0165a. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das por\u00e1\u017eky, prase se vyvedlo na dv\u016fr a ne\u017e se stihlo rozkoukat, dostalo ji mezi o\u010di a bylo na onom sv\u011bte. \u017d\u00e1dn\u00e9 „vesel\u00e9 p\u0159\u00edhody“, kdy prase b\u011bh\u00e1 s kudlou v krku po dvo\u0159e si nikdy nepamatuji. Drhnut\u00ed prasete ze \u0161t\u011btin je pr\u00e1ce hnusn\u00e1 a d\u00e1my vyu\u017e\u00edvaly sv\u00e9ho pr\u00e1va dam, ohrnovaly fr\u0148\u00e1ky a byly zalezl\u00e9 doma. Hnusn\u011bj\u0161\u00ed je snad jenom pran\u00ed st\u0159ev, proto\u017ee se mus\u00ed ud\u011blat po\u0159\u00e1dn\u011b, aby jitrnice a jelita nesmrd\u011bla. Prvn\u00ed den se u n\u00e1s prase jenom pov\u011bsilo a k ve\u010de\u0159i byl jen kousek ovaru a brzl\u00edk – vykr\u00e1jen\u00e9 kousky masa ze st\u0159evn\u00edho s\u00e1dla – sma\u017een\u00fd na cibulce. Jitrnice a jelita se d\u011blaly nejd\u0159\u00edve t\u0159et\u00ed den, a\u017e pot\u00e9 co maso vystydlo a tro\u0161i\u010dku se rozle\u017eelo. Ti, co d\u011blaj\u00ed jitrnice hned, se o hodn\u011b ochuzuj\u00ed. To se sma\u017eila kila cibulky hezky pomalou\u010dku do zlatova, mlel se pep\u0159, nov\u00e9 ko\u0159en\u00ed, drolila se major\u00e1nka, loupal se \u010desnek a cel\u00fdm domem von\u011bl ovar, kter\u00fd se udr\u017eoval t\u011bsn\u011b pod bodem varu u\u017e od \u010dty\u0159 hodin r\u00e1no, aby byl v deset tak akor\u00e1t a mohl se zpracov\u00e1vat. Pak p\u0159i\u0161el \u0159ezn\u00edk a za\u010dala nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st cel\u00e9 zab\u00edja\u010dky, ochutn\u00e1valo se, dosolovalo, ko\u0159enilo, aby v\u0161echno bylo akor\u00e1t ani p\u0159esolen\u00e9, ani p\u0159epep\u0159en\u00e9. Pak se z hrnce vyt\u00e1hly testovac\u00ed jitrnice a v\u0161ichni se shodli, \u017ee takhle dobr\u00e9 je\u0161t\u011b nikdy nebyly. Nakonec t\u00e1ta nalo\u017eil do sudu maso na uzen\u00ed, co\u017e byla temn\u00e1 magie spojen\u00e1 s pros\u00fdp\u00e1n\u00edm hrubou sol\u00ed, \u0161pikov\u00e1n\u00edm \u010desnekem, p\u0159endav\u00e1n\u00edm horn\u00edch kus\u016f dol\u016f, a hlavn\u011b naprosto fantastick\u00fdch \u0159\u00edzk\u016f z takto nalo\u017een\u00e9ho masa a pak dvoudenn\u00ed uzen\u00ed na ol\u0161ov\u00e9m, b\u0159ezov\u00e9m a \u0161vestkov\u00e9m d\u0159ev\u011b, \u010das od \u010dasu byla p\u0159id\u00e1na v\u011btev jalovce, kv\u016fli v\u016fni. A v\u00fdsledkem byla poezie zaklet\u00e1 do kousku uzen\u00e9ho. Jenom\u017ee rodi\u010de zest\u00e1rli, \u010dun\u00edka u\u017e nechovaj\u00ed, my mlad\u0161\u00ed klasicky „nem\u00e1me \u010das“ a tak u\u017e jenom zb\u00fdv\u00e1 ta vzpom\u00ednka na mas\u00ed\u010dko krmen\u00e9 doma \u0161rotem, bramborami bez jak\u00fdchkoli hormon\u00e1ln\u00edch a chemick\u00fdch fujtajbl\u016f, mas\u00ed\u010dko vo\u0148av\u00e9 a chutn\u00e9, na zlatav\u00e9 \u0161kvare\u010dky jeden jako druh\u00fd, na chleba s b\u011blou\u010dk\u00fdm s\u00e1dlem se sol\u00ed a s cibul\u00ed. A vzpom\u00ednka na koment\u00e1\u0159e politolog\u016f \u0159ezn\u00edka a strejdy Josefa, na \u010daj s rumem, kter\u00fd zah\u0159\u00e1l promrzl\u00e9 prsty p\u0159i drhnut\u00ed \u0161t\u011btin, na v\u00fdm\u011bny vejslu\u017eek s tetami a zn\u00e1m\u00fdmi, p\u0159i kter\u00fdch jsme zji\u0161\u0165ovali, \u017ee ty jitrnice a jelita m\u00e1me nejlep\u0161\u00ed z cel\u00e9 vsi. Ach, jo…<\/td><\/tr>
P\u0159esouv\u00e1n\u00ed ps\u016f autem (4.4.2003)<\/strong> j\u00e1 p\u0159esouv\u00e1m svoje pesany autem jenom v nejnutn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech. Ono taky nacp\u011bte dva lidi a dv\u011b hovada zv\u00edci zakrsl\u00e9ho slona do Fiata Punto, \u017ee… Tud\u00ed\u017e se psiska p\u0159ev\u00e1\u017eej\u00ed jenom k panu doktorovi na o\u010dkov\u00e1n\u00ed. B\u00fdvaly \u010dasy, kdy se jin\u00fd hodn\u00fd pan doktor u n\u00e1s zastavoval, kdy\u017e jel kolem a o\u010dkoval pesany na dvo\u0159e. Jenom\u017ee se mu jednou p\u0159i obj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed sv\u00e9ho okrsku ud\u011blalo v aut\u011b \u0161patn\u011b a proto\u017ee to nebylo p\u0159ed vr\u00e1tnic\u00ed okresn\u00ed nemocnice, ale na hranici okresu, tak ne\u017e za dv\u011b hodiny p\u0159ijela sanitka z jedin\u00e9 okresn\u00ed pohotovosti, pan doktor n\u00e1m um\u0159el… Tak\u017ee doj\u00ed\u017ed\u00edme k jin\u00e9mu panu doktorovi, p\u00e1novi s trp\u011blivost\u00ed tak\u0159ka svatou, vzhledem k tomu co mus\u00ed absolvovat, ne\u017e dv\u011bma ps\u016fm p\u00edchne injekci. Dobrman m\u00e1 radost, \u017ee se n\u011bkam jede a m\u00e1 tendence vystrkovat palici z \u0159idi\u010dova ok\u00e9nka. Ov\u010doun se zase boj\u00ed toho, \u017ee se n\u011bkam jede, b\u011bh\u00e1 po aut\u011b a oslint\u00e1v\u00e1 na co p\u0159ijde. Z obou hovad samoz\u0159ejm\u011b padaj\u00ed chlupy. Po p\u0159\u00edjezdu p\u0159ed ordinaci d\u011bvenka moje starostliv\u00e1 provede pokus o odchlupen\u00ed a odslin\u011bn\u00ed, zkus\u00ed porovnat to ro\u0161t\u00ed na hlav\u011b, kter\u00e9 j\u00ed tam vzniklo pot\u00e9, co j\u00ed zoufal\u00fd Denou\u0161\u00e1k polo\u017eil svou uslintanou dr\u017eku na hlavu, aby mohl koukat dop\u0159edu, nebo\u0165 se mu ud\u011blalo \u0161patn\u011b. J\u00e1 mezit\u00edm vyt\u00e1hnu \u010dokly z auta, p\u0159ipout\u00e1m je na vod\u00edtka a tv\u00e1\u0159\u00edm se \u017ee tam nejsem. Proto\u017ee oni jako prav\u00ed vidl\u00e1ci se v\u0161emu div\u00ed, na v\u0161echno \u0161t\u011bkaj\u00ed a Denou\u0161\u00e1k, a\u010d pes velikosti v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho slona kv\u00edl\u00ed strachy. Pan doktor d\u00e1 Denou\u0161ovi injekci ani\u017e by si toho doty\u010dn\u00fd pes v\u0161iml a jdeme na dobrmana. Ten m\u00e1 pana doktora r\u00e1d. Dokonce natolik, \u017ee by ho l\u00e1skou se\u017eral. J\u00e1 tedy Bo\u010f\u00e1kovi dr\u017e\u00edm hlavu tak, aby nevid\u011bl, co se d\u011ble za n\u00edm a pan doktor se zezadu pl\u00ed\u017e\u00ed jako lstiv\u00fd Apa\u010d na v\u00e1le\u010dn\u00e9 stezce. Dojem akor\u00e1t kaz\u00ed to, \u017ee nem\u00e1 tomahawk, ale injekci. Kone\u010dn\u011b je Bo\u010f\u00e1k o\u010dkov\u00e1n, stihne je\u0161t\u011b p\u0159ed ordinac\u00ed ochcat z\u00e1hon s begoniemi a cpu hafany do auta. Pan doktor se podivn\u011b usm\u00edv\u00e1 a mezi zuby ced\u00ed: „To nic, to pejskov\u00e9 d\u011bl\u00e1vaj\u00ed.“ A je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed na na\u0161i dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Doma v\u011btr\u00e1me auto, proto\u017ee psi samou radost\u00ed nad t\u00edm, \u017ee jedeme dom\u016f, stra\u0161liv\u011b prd\u011bli. Od\u011bv putuje okam\u017eit\u011b do pra\u010dky, proto\u017ee oba smrd\u00edme jak ras\u016fv pytel. No a chlupy z auta luxujeme je\u0161t\u011b za m\u011bs\u00edc…<\/td><\/tr>
Kropic\u00ed haf\u00edk (1.4.2003)<\/strong> U\u017e jsem se ned\u00e1vno zmi\u0148oval o kolemchod\u00edc\u00edm krop\u00edc\u00edm haf\u00edkovi barvy \u010dernob\u00edl\u00e9, rasy nov\u011b vy\u0161lecht\u011bn\u00e9, m\u00edrn\u011b \u0161picoidn\u00ed. Tenhle pejsek, krom\u011b neust\u00e1l\u00e9ho p\u0159ekr\u00e1p\u011bn\u00ed trs\u016f tr\u00e1vy pokropen\u00fdch m\u00fdmi psy, tak\u00e9 na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech n\u011bkolikr\u00e1t hr\u00e1bne postupn\u011b ka\u017edou packou do zem\u011b, a\u017e tr\u00e1va a list\u00ed l\u00e9taj\u00ed kolem. Odborn\u011b vzd\u011blan\u00e1 ve\u0159ejnost tvrd\u00ed, \u017ee tak zanech\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 pachov\u00e9 stopy i na ter\u00e9nu nepokropen\u00e9m. M\u00ed pesov\u00e9 jsou nevzd\u011bl\u00e1vateln\u00ed troubov\u00e9, kte\u0159\u00ed rady odborn\u00edk\u016f ne\u010dtou a tud\u00ed\u017e to netu\u0161\u00ed a mysl\u00ed si, \u017ee to ten haf\u00edk d\u011bl\u00e1 jenom proto, aby je vyto\u010dil. Alespo\u0148 tak soud\u00edm podle toho, \u017ee m\u00edsta takto rozhraban\u00e1 p\u0159ech\u00e1zej\u00ed v poklidu, ale k zu\u0159ivosti je dov\u00e1d\u00ed to, \u017ee VID\u00cd jak ten pejsek HRABE na JEJICH v\u00fdsostn\u00e9 p\u016fd\u011b (co\u017e je oblast kam v podstat\u011b dohl\u00e9dnou). A varianta \u00fapln\u011b nejhor\u0161\u00ed je tzv. ps\u00ed dvojkombinace, tedy rozhrabat a pokropit. To potom ty svoje pesany nemohu z m\u00edsta \u010dinu v\u016fbec utrhnout. Pe\u010dliv\u011b skenuj\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00fd centimetr znesv\u011bcen\u00e9 p\u016fdy, ryj\u00ed fr\u0148\u00e1kem v zemi (snad aby zjistili stupe\u0148 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed?) a nakonec, kdy\u017e je t\u00e1hnu pry\u010d, tak se sna\u017e\u00ed m\u00edsto \u010dinu je\u0161t\u011b p\u0159eraz\u00edtkovat. Ten malinko odbo\u010d\u00edm, abych pak mohl nast\u00ednit okolnosti hr\u016fzn\u00e9ho d\u011bje. M\u00e1m na dvo\u0159e kadibudku z d\u016fvodu jednak rychlostn\u00edho (kdy\u017e n\u011bco d\u011bl\u00e1m vzadu na zahrad\u011b a p\u0159epadne m\u011b puzen\u00ed nemusel bych to dom\u016f stihnout) a jednak z d\u016fvodu pohodlnosti (doma se zout, oklepat piliny, list\u00ed, hl\u00ednu a pak se zase obout a pracn\u011b oklepan\u00fd bordel na sebe zase nav\u00e1let). No a kadibudku vyv\u00e1\u017e\u00edm na pole, kde obsah zem\u011bd\u011blci zaoraj\u00ed a saprof\u00e1gov\u00e9 rozlo\u017e\u00ed a vyroste z toho cosi zelen\u00e9ho, co bu\u010f uschne, nebo shnije, nebo to se\u017eerou \u0161k\u016fdci a zem\u011bd\u011blci dostanou od\u0161kodn\u00e9 od poji\u0161\u0165ovny. Le\u010d zp\u011bt k meritu v\u011bci. Vyvezl jsem tedy kadibudku za \u00fa\u010delem recyklace v zem\u011bd\u011blsk\u00e9 velkov\u00fdrob\u011b. P\u00e1n se sv\u00fdm haf\u00edkem se tou dobou nach\u00e1zeli v lese a pak se vraceli dom\u016f do vsi. Celou tu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hr\u016fzu jsem sledoval z okna. P\u00e1n si kr\u00e1\u010del nap\u0159ed a haf\u00edk pob\u00edhal po poli a v\u011bnoval se sv\u00fdm ps\u00edm \u00fakol\u016fm. Najednou ho p\u0159es fr\u0148\u00e1k pra\u0161tila v\u016fn\u011b v ps\u00ed stupnici n\u011bkde na \u00farovni Channel No.5. Prudce odbo\u010dil a rozeb\u011bhl se p\u0159\u00edmo ke zdroji. Tam, p\u0159\u00edmo do TOHO sebou pra\u0161til, p\u0159evalil se na z\u00e1da a po\u0159\u00e1dn\u011b se v TOM vyv\u00e1lel. Potom radostn\u011b b\u011b\u017eel dom\u016f pochlubit se sv\u00e9mu p\u00e1novi. Sv\u011bdecky mohu dolo\u017eit, \u017ee dom\u016f neb\u011b\u017eel \u010dernob\u00edl\u00fd pejsek, ale hn\u011bd\u00fd. Za n\u011bkolik dn\u00ed op\u011bt se sv\u00fdm p\u00e1nem kr\u00e1\u010del do lesa a byl vcelku a nikterak nepo\u0161kozen. Z toho jsem tedy usoudil, \u017ee byl patrn\u011b jenom umyt (co\u017e je alespo\u0148 pro m\u00e9 pesany hr\u016fza hr\u016fzouc\u00ed) a zanechalo to v n\u011bm takovou psychickou \u00fajmu, \u017ee se l\u00e1kav\u00e9 hrom\u00e1dky na poli ani nev\u0161iml.<\/td><\/tr>
Ps\u00ed pomaha\u010di (31.3.2003)<\/strong> P\u0159i jak\u00e9koli \u010dinnosti venku kolem domu se mi sna\u017e\u00ed hafani pom\u00e1hat. Jejich aktivita se d\u00e1 rozd\u011blit asi na t\u0159i etapy.
Etapa prvn\u00ed – z\u00e1jem: pesov\u00e9 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee p\u00e1n vy\u0161el z domu z d\u016fvodu obveselov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00e9ho psovstva. Psi se aktivn\u011b zapojuj\u00ed do \u010dinnosti sv\u00fdmi obvykl\u00fdmi zp\u016fsoby. Tedy mot\u00e1n\u00edm se pod nohama, p\u0159in\u00e1\u0161en\u00edm klac\u00ed\u010dk\u016f, vyskakov\u00e1n\u00edm do v\u00fd\u0161ky spojen\u00e9 se snahou oslintat p\u0159itom p\u00e1novi xicht, snahou zakousnout se p\u00e1novi do pa\u017ee co nejv\u00fd\u0161 – dobrman Bo\u010f\u00e1k si mysl\u00ed, \u017ee je to ta \u00fapln\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed legrace a jeho tajn\u00fdm snem je urvat mi ruku a\u017e u ramene.
Etapa druh\u00e1 – zji\u0161t\u011bn\u00ed prav\u00e9ho stavu v\u011bci: \u010doklov\u00e9 zji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee si nejdu hr\u00e1t (tzn. honit ov\u010douna s klac\u00ed\u010dkem, drbat dobrmana na b\u0159i\u0161e, nejl\u00e9pe oboje najednou). Chv\u00edli m\u011b pozoruj\u00ed ve stoje, pak v sed\u011b a pokud opravdu intenzivn\u011b pracuji, ul\u00e9haj\u00ed.
Etapa t\u0159et\u00ed – otrava nudou, sp\u00e1nek: pracovn\u00ed vyp\u011bt\u00ed \u00fanavou nemohou vydr\u017eet, ul\u00e9haj\u00ed na zem a us\u00ednaj\u00ed. Pokud p\u0159i pr\u00e1ci hlu\u010d\u00edm, po chv\u00edli otr\u00e1ven\u011b odch\u00e1zej\u00ed na opa\u010dnou stranu domu, abych je neru\u0161il. \u010cas od \u010dasu se n\u011bkter\u00fd objev\u00ed, aby zkontroloval, jestli se st\u00e1le v\u011bnuji t\u00e9 podivn\u00e9 \u010dinnosti a odch\u00e1z\u00ed si zase lehnout. V podve\u010der s prac\u00ed kon\u010d\u00edm, odch\u00e1z\u00edm dom\u016f na sv\u00e1\u010du a pro Bo\u010f\u00e1ka za\u010d\u00edn\u00e1 jeho hlavn\u00ed \u00fakol dne. Sedne si pod okno u kuchyn\u011b a za\u010d\u00edn\u00e1 \u00fap\u011bt, aby m\u011b vyl\u00e1kal na proch\u00e1zku. Je to zvuk tak odporn\u00fd, \u017ee se ned\u00e1 dlouho poslouchat. Jde o kombinaci kv\u00edlen\u00ed du\u0161\u00ed v o\u010distci spojen\u00e9 s bolestn\u00fdm vyt\u00edm psychicky t\u00fdran\u00e9ho psa, kter\u00fd za chv\u00edli chc\u00edpne z nedostatku proch\u00e1zek. Za\u010d\u00edn\u00e1 celkem potichu, \u017ee si toho ani nev\u0161imnete, ale postupn\u011b zvy\u0161uje intenzitu zvuku, tak\u017ee mi za\u010d\u00ednaj\u00ed vyskakovat plomby ze zub\u016f, vibruj\u00ed okna kuchyn\u011b a pak u\u017e jenom za\u0159vu: „J\u00e1 toho blbce snad zabiju!“ a blbec venku pod oknem se raduje, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee m\u00e1 vyhr\u00e1no a jde na proch\u00e1zku.<\/td><\/tr>
Na stromech (26.3.2003)<\/strong> Na stromech se vyskytuj\u00ed nejen veverky, ale i jin\u00e1 zavr\u017een\u00edhodn\u00e1, eventueln\u011b jedl\u00e1 stvo\u0159en\u00ed. Nap\u0159\u00edklad ko\u010dky, nebo kosov\u00e9. A takov\u00fd pes aby se z toho zcvoknul. Ov\u010doun Denis, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b mal\u00fdm, \u0161t\u011b\u0148\u00e1tkem Denou\u0161kem nem\u011bl r\u00e1d kosy. No \u0159ekn\u011bte, kdo by m\u011bl r\u00e1d tvora, kter\u00fd v\u00e1m poskakuje p\u0159ed \u010dum\u00e1kem a kdy\u017e se rozeb\u011bhnete tak, \u017ee si zrovna nep\u0159i\u0161l\u00e1pnete n\u011bjakou tlapu a u\u017e u\u017e si mysl\u00edte, \u017ee toho \u010dern\u00e9ho drzouna chyt\u00edte, on si klidn\u011b vyl\u00e9tne na strom. Vy si v roz\u010dilen\u00ed p\u0159i\u0161l\u00e1pnete pravou p\u0159edn\u00ed, ned\u016fstojn\u011b sebou fl\u00e1knete hubou do tr\u00e1vy a v\u0161ichni se v\u00e1m sm\u011bjou. Na strom\u011b se tak\u00e9 s oblibou vyskytovala na\u0161e ko\u010dka \u010co\u010dka blah\u00e9 pam\u011bti. Lehla si na nejni\u017e\u0161\u00ed v\u011btev, na kterou u\u017e hafani nedosko\u010dili a se z\u00e1jmem pozorovala, jak je chyt\u00e1 amok. Tento depresivn\u00ed z\u00e1\u017eitek se m\u00fdm hafan\u016fm hluboce vryl do pam\u011bti, proto\u017ee povely typu „K noze!“, „Sedni!“ a pod. dok\u00e1\u017eou zapomenout b\u011bhem t\u00fddne, ale na povel „Denou\u0161ku, hledej ko\u010di\u010dku!“ se rozpout\u00e1 kolem domu \u0161tvanice jako na Us\u00e1mu bin L\u00e1dina i kdy\u017e ko\u010dku u\u017e v\u00edce ne\u017e rok nem\u00e1me. Hled\u00e1n\u00ed kon\u010d\u00ed obvykle u \u0161vestky, na kter\u00e9 \u010co\u010dka s oblibou leh\u00e1vala. Oba pesov\u00e9 p\u0159\u00edsn\u011b hled\u00ed do koruny a o\u010duch\u00e1vaj\u00ed \u0161kv\u00edry ve kmeni. Nakonec Denou\u0161, aby l\u00edp vid\u011bl, si stoupne na zadn\u00ed, op\u0159e se p\u0159edn\u00edma o kmen a kouk\u00e1 do koruny „zbl\u00edzka“, jestli tam ta potvora p\u0159ece jen n\u011bkde nen\u00ed. Jen\u017ee \u010co\u010dka se jim checht\u00e1 z obl\u00e1\u010dku v ko\u010di\u010d\u00edm nebi a to oni nevid\u00ed. A tak zklaman\u011b odch\u00e1z\u00ed od \u0161vestky a ob\u010das se jen ohl\u00e9dnou p\u0159es rameno v bl\u00e1hov\u00e9 nad\u011bji, \u017ee zrovna vytahuji ko\u010dku z kapsy a bude zase po\u0159\u00e1dn\u00fd cirkus s honi\u010dkou, ko\u010di\u010d\u00edm v\u0159e\u0161t\u011bn\u00edm, ps\u00edm \u0161t\u011bkotem, podr\u00e1pan\u00fdmi \u010dum\u00e1ky, je\u010den\u00edm pani\u010dky, sprost\u00fdm nad\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u00e1n\u00ed\u010dka. No prost\u011b – aby zas jednou bylo takov\u00e9 p\u011bkn\u00e9, uvoln\u011bn\u00e9 odpoledne…<\/td><\/tr>
Mr\u0148av\u00ed pesov\u00e9 (25.3.2003)<\/strong> Okolo m\u00e9ho domu chod\u00edv\u00e1 do lesa jeden domorodec s mr\u0148av\u00fdm haf\u00edkem. Je to rasa nov\u00e1, odborn\u00edk\u016fm naprosto nezn\u00e1m\u00e1. Chlupiska m\u00e1 jako pin\u010d, barva \u010dernob\u00edl\u00e1, velikost zanedbateln\u00e1 a povaha? Z m\u00e9ho hlediska vesel\u00e1, z hlediska m\u00fdch hafan\u016f malej drzej parchant. Ale m\u00ed pesov\u00e9 doufaj\u00ed, \u017ee jednou zapomenu zav\u0159\u00edt vr\u00e1tka a zast\u00e1vaj\u00ed podobn\u00fd n\u00e1zor, jako na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9 zpoza Kru\u0161n\u00fdch hor: „Es kommt der Tag, an dem ihr zahlen k\u00f6nnt!“ No na\u0161t\u011bst\u00ed ten den je\u0161t\u011b nenastal, tak\u017ee haf\u00edk p\u0159ib\u011bhne k na\u0161im vr\u00e1tk\u016fm, o\u010d\u016fr\u00e1 strategick\u00fd trs tr\u00e1vy, kter\u00fd Bo\u010f\u00e1k z druh\u00e9 strany plotu denn\u011b pe\u010dliv\u011b ochc\u00e1v\u00e1, opovr\u017eliv\u011b p\u00e1rkr\u00e1t hr\u00e1bne packami, a\u017e od n\u011bj tr\u00e1va l\u00edt\u00e1 m\u00fdm pes\u016fm na fr\u0148\u00e1ky, popob\u011bhne k dal\u0161\u00edmu trsu tr\u00e1vy, o\u010duch\u00e1, ozna\u010dkuje. Tohle v\u0161echno prov\u00e1d\u00ed v naprost\u00e9m klidu, jako by na druh\u00e9 stran\u011b plotu nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 hystericky \u0159vouc\u00ed \u010dty\u0159icetikilov\u00e9 potvory, kter\u00fdm l\u00e9t\u00e1 p\u011bna od huby. Pak odb\u011bhne za sv\u00fdm p\u00e1nem do lesa, kde pokra\u010duje ve zna\u010dkov\u00e1n\u00ed. M\u00ed pesov\u00e9 si v\u0161echno pamatuj\u00ed a\u017e do nave\u010deru, kdy jdeme na proch\u00e1zku. Okam\u017eit\u011b po projit\u00ed vr\u00e1tky oba mus\u00ed p\u0159eraz\u00edtkovat onen veled\u016fle\u017eit\u00fd trs tr\u00e1vy. Pak u\u017e m\u011b jenom vl\u00e1\u010d\u00ed za sebou p\u0159esn\u011b po stop\u011b toho mal\u00e9ho chlupatce, od jedn\u00e9 tr\u00e1vy ke druh\u00e9, od pa\u0159ezu k pa\u0159ezu, raz\u00edtkuj\u00ed a raz\u00edtkuj\u00ed. A\u017e se \u010dlov\u011bk mus\u00ed pt\u00e1t, kde se to v tom psovi bere. Ke konci cesty m\u00e1m pocit, \u017ee bych mu m\u011bl pomoci a vy\u017ed\u00edmat ho jako ru\u010dn\u00edk, proto\u017ee v n\u011bm u\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani kapka. A\u017e ob\u011bhneme v\u0161echna m\u00edsta, kter\u00e1 ten mal\u00fd mizera znesv\u011btil svou mrzkou p\u0159\u00edtomnost\u00ed, pak teprve m\u016f\u017eeme popoj\u00edt d\u00e1l do lesa kam jsem m\u011bl p\u016fvodn\u011b nam\u00ed\u0159eno.
P.S. Jaro u\u017e je opravdu tady, minul\u00fd t\u00fdden se ze \u0160pan\u011blska vr\u00e1tili divoc\u00ed holubi…<\/td><\/tr>
Pesov\u00e9 dostupn\u00ed a nedostupn\u00ed (13.3.2003)<\/strong> kdy\u017e ob\u010das jdeme na proch\u00e1zku do vsi, za\u010dnou se d\u00edt v\u011bci. Jakmile pesov\u00e9 zjist\u00ed, \u017ee p\u016fjdeme po silnici do vesnice, za\u010dne se jim pumpovat adrenal\u00edn do krve po k\u00fdblech. Neust\u00e1le zrychluj\u00ed krok a i kdy\u017e je to prudk\u00e9 stoup\u00e1n\u00ed asi p\u016fl kilometru, do vsi p\u0159ib\u00edh\u00e1me poklusem. Jako prvn\u00ed obyvatel je v\u00edt\u00e1 jezev\u010d\u00edk, kter\u00fd d\u011bsn\u011b \u0159ve, zu\u0159iv\u011b b\u011bh\u00e1 podle plotu a sna\u017e\u00ed se podhrabat pod betonov\u00fdm tarasem. Ty moje dv\u011b telata se zase sna\u017e\u00ed probourat dr\u00e1t\u011bn\u00fd plot a toho drzouna se\u017erat. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee jezev\u010d\u00edk ignoruje otev\u0159en\u00e1 vrata. Prost\u011b d\u011bl\u00e1, \u017ee tam \u017e\u00e1dn\u00e1 vrata nejsou. Dal\u0161\u00ed pes je obrovit\u00fd \u010dau-\u010dau. Ten jenom p\u0159\u00edsn\u011b hled\u00ed skrz plot a moji pesov\u00e9 d\u011blaj\u00ed, \u017ee tam \u017e\u00e1dn\u00fd pes nen\u00ed. Projdou kolem a ani o\u010dkem nezavad\u00ed. Dal\u0161\u00edm domorodcem je obrovit\u00fd vl\u010d\u00e1k. Ten nepohnut\u011b hled\u00ed skrz plot a m\u016fj ov\u010doun stejn\u011b nepohnut\u011b hled\u00ed na n\u011bj. Body se ov\u0161em m\u016f\u017ee zbl\u00e1znit, proto\u017ee m\u00e1 pocit, \u017ee kdy\u017e se m\u016f\u017ee servat s ov\u010dounem doma, nen\u00ed d\u016fvod, pro\u010d by se nemohl servat s ciz\u00edm, i kdy\u017e je dvojn\u00e1sobn\u00e9 v\u00e1hov\u00e9 kategorie, ne\u017e \u0161t\u00edhl\u00fd dobrman. Mezit\u00edm u\u017e o n\u00e1s v\u00ed cel\u00e1 vesnice, v\u0161ude \u0161t\u011bkaj\u00ed podvra\u0165\u00e1ci, obyvatelstvo se ukr\u00fdv\u00e1 dom\u016f a zav\u00edr\u00e1 vrata. Ty moje hovada poni\u017euj\u00ed dom\u00e1c\u00ed sme\u010dku t\u00edm, \u017ee jim ochc\u00e1vaj\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echny patn\u00edky, rohy, trsy tr\u00e1vy a popelnice, co ve vesnici jsou. Projdeme vesnic\u00ed, za vs\u00ed mi spadne k\u00e1men ze srdce, proto\u017ee ve v\u00fdb\u011bhu nejsou kr\u00e1vy, tak\u017ee m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat bez dal\u0161\u00edch v\u00fdtr\u017enost\u00ed. Moje siln\u011b nam\u00e1han\u00e1 nervov\u00e1 soustava u\u017e nedovoluje vracet se zp\u00e1tky st\u0159edem vesnice dom\u016f (koneckonc\u016f, n\u011bkter\u00fd rozcitliv\u011bl\u00fd domorodec by po n\u00e1s mohl hodit vidle)a kr\u00e1\u010d\u00edme zadem. Tam n\u00e1s o\u010dek\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed v\u00e1rka \u010dokl\u016f zahradn\u00edch. Je\u0161t\u011b st\u00e1le \u0161t\u011bkaj\u00ed psiska uvnit\u0159 vsi a k nim se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed psi nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se vn\u011b. Domorodci vyb\u00edhaj\u00ed z dom\u016f, pod\u00edvat se co se na n\u011b zase hrne od pol\u00ed. J\u00e1 na n\u011b \u0159vu „Dobr\u00fd den“, oni na m\u011b taky n\u011bco \u0159vou. Do toho \u0159vou psi. Mezi t\u00edm b\u011bhaj\u00ed vybl\u00e1zn\u011bn\u00e9 slepice a husy. Opou\u0161t\u00edme vesnici ve st\u00e1diu naprost\u00e9ho rozkladu a zmaru, domorodci si v hospod\u011b d\u00e1vaj\u00ed pan\u00e1ka na uklidn\u011bnou, ochrapt\u011bl\u00ed vo\u0159e\u0161i si odch\u00e1z\u00ed lehnout a slepice se zvolna uklid\u0148uj\u00ed a za\u010d\u00ednaj\u00ed se popelit. M\u00ed \u010doklov\u00e9 poklus\u00e1vaj\u00ed k domovu, ob\u010das se spokojen\u011b ohl\u00e9dnou na zdevastovanou vesnici. Doma svla\u017e\u00ed vyprahl\u00e1 hrdla a dopln\u00ed z\u00e1soby tekutin, kter\u00e9 vy\u010derpali ochc\u00e1v\u00e1n\u00edm r\u016fzn\u00fdch objekt\u016f. Pak se sval\u00ed na slun\u00ed\u010dko, kouknou na m\u011b n\u011bjak jako: „To jsme t\u011bm rozje\u017eenejm zable\u0161enejm vo\u0159echum zase jednou prov\u011btrali faldy, co pane?“ a spokojen\u011b usnou po dob\u0159e odveden\u00e9 pr\u00e1ci. No a j\u00e1 se zase nem\u016f\u017eu ve vsi m\u011bs\u00edc uk\u00e1zat, ne\u017e obyvatelstvo zapomene….<\/td><\/tr>
\u00daklid (11.3.2003)<\/strong> Jsou v\u011bci mezi nebem a zem\u00ed, kter\u00e9 jsou v\u011bt\u0161in\u011b chlap\u016f ciz\u00ed jak k\u0159em\u00edkov\u00fd mimozem\u0161\u0165an z Alfa Centauri, nebo s\u00f3jov\u00e9 maso s obiln\u00fdmi kl\u00ed\u010dky. Mezi tyto v\u011bci pat\u0159\u00ed i \u00faklid. T\u00edm nemysl\u00edm b\u011b\u017en\u00fd \u00faklid jako t\u0159eba myt\u00ed n\u00e1dob\u00ed, proto\u017ee u\u017e nen\u00ed si do \u010deho nandat ob\u011bd, nebo ot\u0159en\u00ed podlahy proto\u017ee u\u017e si nemohu vzpomenout jestli je jako krytina v kuchyni linoleum, koberec, \u010di dla\u017eba. M\u00e1m na mysli gener\u00e1ln\u00ed \u00faklid v\u00e1no\u010dn\u00ed, velikono\u010dn\u00ed, jarn\u00ed, podzimn\u00ed… Tyto \u010dinnosti napl\u0148uj\u00ed man\u017eelku naprosto nev\u0161edn\u00ed \u010dinorodost\u00ed a nad\u0161en\u00edm, kter\u00e9 bych r\u00e1d uv\u00edtal sp\u00ed\u0161e p\u0159i (censored). V\u011bt\u0161inou je to spojeno s vysvitnut\u00edm slun\u00ed\u010dka po dlouh\u00e9 dob\u011b. To se \u017eena rozhl\u00e9dne s takov\u00fdm divn\u00fdm svitem v o\u010d\u00edch (podobn\u011b asi koukala Jana z Arcu) a nad\u0161en\u011b prohl\u00e1s\u00ed cht\u011blo by to vygruntovat, \u017eijeme tady jako \u010du\u0148ata. V tomto okam\u017eiku se zachov\u00e1m jako pes. Skl\u00e1p\u00edm u\u0161i, sv\u011bs\u00edm oc… ehm, zp\u011bt… sv\u011bs\u00edm hlavu a prch\u00e1m v \u0161irou step n\u00e1sledov\u00e1n sv\u00fdmi hafany. Ten den d\u011bl\u00e1me tzv velk\u00fd okruh, \u010dili cca 10 km skal a step\u00ed, divo\u010dinou. Ob\u010das se nezada\u0159\u00ed a vr\u00e1t\u00edme se d\u0159\u00edv. Na stole v kuchyni je umyt\u00e9 sklo – d\u011bvenka moje miluje brou\u0161en\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, dvakr\u00e1t do roka ho myje a jako p\u0159i vojensk\u00e9m cvi\u010den\u00ed m\u00edv\u00e1 5% ztr\u00e1ty (ob\u010das tyto ztr\u00e1ty vypl\u0148uji d\u00e1rkov\u00fdmi n\u00e1kupy, tak\u017ee mno\u017estv\u00ed skla je jak\u017e tak\u017e konstantn\u00ed). V\u0161ude jsou otev\u0159en\u00e1 okna, je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pr\u016fvan, hnusn\u00e1 zima, zv\u00ed\u0159en\u00fd prach, mokr\u00e1 podlaha, sundan\u00e9 z\u00e1clony, uklizen\u00e9 knihy a nen\u00ed si kam sednout. Takhle n\u011bjak si p\u0159edstavuju peklo. Mezi t\u00edm se pohybuje d\u011bvenka moje starostliv\u00e1, (z m\u00e9ho pohledu pon\u011bkud chaoticky, ale zku\u0161enosti m\u011b nau\u010dily ml\u010det), rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, zr\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 tv\u00e1\u0159e, v tenou\u010dk\u00fdch tepl\u00e1\u010dk\u00e1ch (nebo \u010dem), kter\u00e9 se vypr\u00e1n\u00edm srazily, tak\u017ee obep\u00ednaj\u00ed ur\u010dit\u00e9 detaily zp\u016fsobem lahod\u00edc\u00edm oku odborn\u00edka a ve vytahan\u00e9m tri\u010dku s hlubok\u00fdmi pr\u016framky. Tak\u017ee kdy\u017e ot\u00edr\u00e1 horn\u00ed police a j\u00e1 si stoupnu vedle n\u00ed, ale o kous\u00ed\u010dek dozadu a juknu do ruk\u00e1vu… Le\u010d zp\u011bt. Pokud se sna\u017e\u00edm srovnat alespo\u0148 v\u011bci na k\u0159esle, abych si m\u011bl kam sednout, okam\u017eit\u011b jsem zpra\u017een slovy: „Vypadni voca\u010f, d\u011bl\u00e1\u0161 mi tu bordel!“ Tohoto pokynu okam\u017eit\u011b uposlechnu a miz\u00edm s knihou a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00edm n\u00e1pojem mimo dosah. Vrac\u00edm se a\u017e v okam\u017eiku, kdy jsou v\u011bci na sv\u00fdch, \u010di sp\u00ed\u0161e na jin\u00fdch m\u00edstech a zv\u00ed\u0159en\u00fd prach se za\u010d\u00edn\u00e1 op\u011bt usazovat. Pochv\u00e1l\u00edm jak je p\u011bkn\u011b uklizeno. Ov\u0161em faux pas b\u00fdv\u00e1, kdy\u017e pochv\u00e1l\u00edm umyt\u00e1 okna a p\u0159itom je \u017eena nemyla. To jsem potom za ignoranta a fujky fujky o\u0161kliv\u00e1ka, kter\u00fd si nev\u00e1\u017e\u00ed sv\u00e9 \u017eeny a jej\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 a zodpov\u011bdn\u00e9 dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1ce, bez n\u00ed\u017e bychom v\u0161ichni chc\u00edpli na skr\u010deninu.<\/td><\/tr>
Prvn\u00ed jarn\u00ed lov (10.3.2003)<\/strong> v\u010dera jsem \u0161el ukl\u00edzet na zahradu ps\u00ed v\u00fdtrusy, nap\u00e1chan\u00e9 tam b\u011bhem posledn\u00ed sn\u011bhov\u00e9 pokr\u00fdvky. Pesov\u00e9, kdy\u017e zjistili, co jdu d\u011blat, se odebrali na opa\u010dnou stranu dvora. Jenom znechucen\u00e9 pohledy vrhan\u00e9 p\u0159es rameno mi d\u00e1valy na v\u011bdom\u00ed, \u017ee jenom naprost\u00e1 spole\u010densk\u00e1 nula se m\u016f\u017ee takov\u00fdmito fujtajbly zab\u00fdvat. V poklidu jsem si kydal v\u00fdtrusy do kole\u010dka, psiska ob\u010das nakoukla, jestli spr\u00e1vn\u011b kyd\u00e1m, ov\u010doun Denou\u0161 sam\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm z pozorov\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce usnul – no prost\u011b pohoda. A najednou jsem na\u0161el mrtvolu! A ne ledajakou. Na zemi le\u017eel krtek velk\u00fd jako kr\u00e1va. \u0160\u0165ouchl jsem do n\u011bj lopatou a podle stupn\u011b rigor mortis jsem jako \u010dten\u00e1\u0159 detektivek usoudil, \u017ee asi bude ze v\u010derej\u0161ka. Matn\u011b jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee v sobotu se Denou\u0161\u00e1k choval tak n\u011bjak podivn\u011b. Jednak jako by m\u011bl z n\u011b\u010deho radost a jednak se choval provinile. Povolal jsem tedy pachatele na m\u00edsto \u010dinu. Denou\u0161 \u0161el neochotn\u011b, no prost\u011b se choval jako typick\u00fd podez\u0159el\u00fd. \u010cuchul ke krtkovi a up\u0159el na m\u011b bezelstn\u00e9 o\u010di: „J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu pane, on ten krtek mi do huby sko\u010dil s\u00e1m a zaklap za sebou \u010delisti.“ Kdy\u017e jsem ho za\u010dal chv\u00e1lit, proto\u017ee ten hnusnej krtek u\u017e dva m\u011bs\u00edce vyr\u00e1b\u011bl po zahrad\u011b krtiny zv\u00edci Vesuvu, Denou\u0161 sam\u00fdm \u00fadivem zapomn\u011bl vrt\u011bt ocasem. Pak se p\u0159i\u0161majchloval bl\u00ed\u017e, poslintal mi kalhoty, a pod\u00e1val mi paci\u010dku v\u010detn\u011b p\u016fl kila bahna. B\u011bhem zlomku vte\u0159iny se k n\u00e1m teleportoval dobrman. Okam\u017eit\u011b zjistil, \u017ee nastal \u010das, kdy se chv\u00e1l\u00ed psi a za\u010dal jednak o\u010fob\u00e1vat Denou\u0161ovi hlavu a jednak ke m\u011b nastrkoval prdel, abych mu podrbal aspo\u0148 odvr\u00e1cenou \u010d\u00e1st, kdy\u017e m\u00e1 tolik pr\u00e1ce s chv\u00e1len\u00edm sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Krom\u011b toho se tv\u00e1\u0159il, \u017ee Denou\u0161ovi toho krtka celou sobotu nadh\u00e1n\u011bl. To jsem mu ov\u0161em nev\u011b\u0159il, proto\u017ee jeho rozli\u0161ovac\u00ed schopnost je v rozsahu ko\u010dka a\u017e srnka (s vynech\u00e1n\u00edm dosp\u011bl\u00e9ho divo\u010d\u00e1ka). Po n\u00e1le\u017eit\u00e9m pochv\u00e1len\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9m odehn\u00e1n\u00ed obou protagonist\u016f jsem o\u010distil kalhoty od slint\u00e1n\u016f, bahna a chlup\u016f a \u0161el jsem hledat m\u00edsto \u010dinu, proto\u017ee mi bylo jasn\u00e9, \u017ee mrtvola byla odvle\u010dena za \u00fa\u010delem zmaten\u00ed stop. M\u00edsto jsem na\u0161el pom\u011brn\u011b snadno, proto\u017ee p\u0159ehl\u00e9dnout kr\u00e1ter po v\u00fdbuchu p\u016fltunov\u00e9 bomby prost\u011b nelze. Vyklopil jsem do n\u011bj nasb\u00edran\u00e9 \u010dtvrtkole\u010dko v\u00fdtrus\u016f, zah\u00e1zel hl\u00ednou, kterou pesani nestihli zadupat do zem\u011b a \u0161el jsem pro vod\u00edtka. Uznejte, likvidace zemsk\u00e9ho \u0161k\u016fdce p\u0159ece zasluhuje odm\u011bnu v podob\u011b po\u0159\u00e1dn\u00e9 proch\u00e1zky.<\/td><\/tr>
Indiana Pes (4.3.2003)<\/strong> dobrman Budul\u00edn m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvyk chodit po indi\u00e1nsku t\u011bsn\u011b v m\u00fdch stop\u00e1ch. J\u00e1 se obvykle \u0161trach\u00e1m po dvo\u0159e v pantofl\u00edch. Je to pohodln\u00e9, nemus\u00ed se nic \u0161n\u011brovat, tud\u00ed\u017e jsem rychle obut\u00fd a rychle zut\u00fd. D\u011bvenka moje starostliv\u00e1 ov\u0161em upad\u00e1 do kataleptick\u00fdch stav\u016f, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e m\u011b vid\u00ed \u0161plhat ve \u0161krp\u00e1lech po \u017eeb\u0159\u00edku, nebo l\u00e9zt po strom\u011b. Le\u010d zp\u011bt k t\u00e9matu. Kdykoli vylezu na dv\u016fr, psiska maj\u00ed pocit, \u017ee tam jdu kv\u016fli tomu, abych jim p\u0159inesl n\u011bco k \u017er\u00e1dlu, nebo je podrbal. Trp\u00ed tud\u00ed\u017e chronickou \u00fazkost\u00ed z toho, \u017ee bych vy\u0161el na dv\u016fr s \u00famyslem podrbat psa, \u017e\u00e1dn\u00fd pes by tam NEBYL a j\u00e1 bych se mohl na\u0161tvat a u\u017e NIKDY bych \u017d\u00c1DN\u00c9HO psa nepodrbal. U Budul\u00edna jsou tyto stavy \u00fazkosti obzvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00e9 a proto m\u011b sleduje krok za krokem, jak indi\u00e1nsk\u00fd stopa\u0159. A aby mu stopa nevychladla, sleduje m\u011b skute\u010dn\u011b z bl\u00edzka, p\u0159esn\u011b \u0159e\u010deno, kr\u00e1\u010d\u00ed asi 10 centimetr\u016f za mnou. Pokud zapomenu nohu vzadu, t\u0159eba kv\u016fli bahnu, nebo mi pantofel trochu sklouzne, Budul\u00edn mi p\u0159i\u0161l\u00e1pne patu… J\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b setrva\u010dnost\u00ed pokra\u010duji v ch\u016fzi, \u0161l\u00e1pnu pono\u017ekou do bahna (v hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b do ps\u00edho v\u00fdtrusu). Pokud jsem na schodech, pak provedu komplikovan\u00fd t\u011blocvi\u010dn\u00fd \u00fakon, n\u011bco jako vzpor d\u0159epmo za rukama p\u0159edno\u017eit a v kone\u010dn\u00e9 f\u00e1zi to vypad\u00e1 jako kdy\u017e chci cvi\u010dit na schodech kliky. V tom okam\u017eiku Budul\u00edn odskakuje do bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti a zaujme pozici ubl\u00ed\u017een\u00e9ho psa, kter\u00fd se chce zavd\u011b\u010dit a m\u00edsto toho se na n\u011bj furt \u0159ve. To je ov\u0161em sign\u00e1l pro Denou\u0161e, kter\u00fd okam\u017eit\u011b zjist\u00ed, \u017ee je Bo\u010f\u00e1k v nemilosti a kousne ho do ucha. Pot\u00e9 odch\u00e1z\u00edm dom\u016f um\u00fdt si nohu, vyprat pono\u017eku, na dvo\u0159e se rvou psi a d\u011bvenka moje jen pozdvihne obo\u010d\u00ed a zept\u00e1 se m\u011b: „Pros\u00edm t\u011b, co jsi s t\u011bmi psy zase d\u011blal a pro\u010d tak stra\u0161n\u011b smrd\u00ed\u0161, jdi se um\u00fdt.“ Zat\u00edn\u00e1m zuby, mysl\u00edm si n\u011bco o tom, \u017ee kdyby mi neporadila, tak bych s tou nohou od ps\u00edho hovna chodil snad do soudn\u00e9ho dne a odch\u00e1z\u00edm do koupelny. Pot\u00e9 jdu na dv\u016fr dokon\u010dit onu neodkladnou pr\u00e1ci a po t\u0159ech kroc\u00edch se prudce zastav\u00edm. N\u00e1sleduje prudk\u00e1 r\u00e1na ps\u00edm fr\u0148\u00e1kem pod koleno. Kdy\u017e se oto\u010d\u00edm, sed\u00ed za mnou ps\u00ed vt\u011blen\u00ed Franti\u0161ka z Assisi a smutn\u011b na m\u011b kouk\u00e1. Celkov\u00fd dojem trochu kaz\u00ed, \u017ee je \u010dern\u00fd jako peklo, m\u00e1 prokousan\u00e9 u\u0161i z p\u0159edchoz\u00ed rva\u010dky. Co m\u00e1m d\u011blat, podrbu ho, \u0159eknu mu \u017ee je blbec, na\u010de\u017e p\u0159ib\u00edh\u00e1 ov\u010doun, tlamu od krve, jak mu dobrman prokous jazyk a mus\u00edm ho taky podrbat, \u0159\u00edct mu \u017ee je taky blbec a pak po proveden\u00ed t\u011bchto veled\u016fle\u017eit\u00fdch \u00fakon\u016f m\u011b jejich veli\u010denstva propust\u00ed a mohu si j\u00edt po sv\u00fdch.<\/td><\/tr>
Metodika ochc\u00e1v\u00e1n\u00ed (28.2.2003)<\/strong> co se t\u00fd\u010de ochc\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dehokoliv, v tom je naprost\u00fdm odborn\u00edkem dobrman Bo\u010f\u00e1k. I kdy\u017e d\u011bl\u00e1 n\u011bkdy v\u011bci, nad kter\u00fdmi z\u016fst\u00e1v\u00e1 rozum st\u00e1t. Nap\u0159\u00edklad ozna\u010dkuje trs tr\u00e1vy pror\u016fstaj\u00edc\u00ed plotem. Ud\u011bl\u00e1 to tak, \u017ee trs je mokr\u00fd jak vyta\u017een\u00fd z rybn\u00edka. Pak plot ob\u011bhne, trs o\u010duch\u00e1 a zleje ho z druh\u00e9 strany. T\u0159eba tam z\u016fstalo n\u011bjak\u00e9 st\u00e9blo such\u00e9? To v\u00ed jen ps\u00ed p\u00e1mbu. Pak m\u00e1 ur\u010dit\u00e1 m\u00edsta, v\u011bt\u0161inou stromy v lese, ke kter\u00fdm p\u00e1d\u00ed a pak je mine bez pov\u0161imnut\u00ed. J\u00e1 jim pracovn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m zru\u0161en\u00e9 mailboxy. No a pak jsou aktivn\u00ed mailboxy, kde je t\u0159eba p\u016fl hodiny pro\u010dmuch\u00e1vat asi decimetr \u010dtvere\u010dn\u00ed zem\u011b, po\u0159\u00e1dn\u011b ho oslintat, n\u00e1sledn\u011b rozhrabat a ozna\u010dkovat. Ov\u010doun Denou\u0161 je, co se t\u00fdk\u00e1 zna\u010dkov\u00e1n\u00ed, naprost\u00fd nemotora. Jednak se ve sv\u00fdch \u010dty\u0159ech letech t\u00e9m\u011b\u0159 neudr\u017e\u00ed na t\u0159ech noh\u00e1ch – je\u0161t\u011b doned\u00e1vna se na m\u00edrn\u011b naklon\u011bn\u00fdch ter\u00e9nech p\u0159evracel – a jednak nen\u00ed schopen se trefit tam, kam pot\u0159ebuje. Ochcat strom, kter\u00fd m\u00e1 pr\u016fm\u011br kmene men\u0161\u00ed ne\u017e p\u016fl metru, se mu snad je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo. V\u011bt\u0161inou „p\u0159edst\u0159eluje“, abychom pou\u017eili odbornou terminologii. A to tak, \u017ee po proveden\u00e9m aktu m\u00edv\u00e1 on s\u00e1m mokrou p\u0159edn\u00ed nohu a druh\u00fd pes mokrou hlavu. Blbec zv\u011bdav\u00e1 mus\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst, co ten druh\u00fd podepisuje. Tohle je tak \u010dast\u00e9, \u017ee to registruji jenom kv\u016fli tomu, abych doty\u010dn\u00e9ho posti\u017een\u00e9ho pitomce omylem nepohladil. Tak\u00e9 se mi stalo, \u017ee jsem pot\u0159eboval p\u0159i proch\u00e1zce zna\u010dkovat j\u00e1. Zaujal jsem stabilizovanou polohu (rozkro\u010dil jsem se) a za\u010dal jsem zna\u010dkovat. Pablb Denou\u0161\u00e1k byl zv\u011bdav\u00fd, CO to podepisuji a \u0161el se pod\u00edvat. Prob\u011bhl mi zezadu mezi nohama a byl v tu r\u00e1nu mokrej od \u010dum\u00e1ku a\u017e po \u0161pi\u010dku ocasu. A b\u011bhem dal\u0161\u00ed vte\u0159iny jsem byl mokrej i j\u00e1, proto\u017ee se ten blbec okam\u017eit\u011b oklepal. Cestou k domovu jsme von\u011bli jako fialky. Psi m\u011bli radost, \u017ee cel\u00e1 sme\u010dka m\u00e1 kone\u010dn\u011b stejn\u00fd pach, ov\u0161em d\u011bvenka moje starostliv\u00e1 m\u011bla jin\u00fd n\u00e1zor vyj\u00e1d\u0159en\u00fd zhruba slovy: „Co jste vy \u010du\u0148ata zase d\u011blali“<\/td><\/tr>
Mlsn\u00fd huby (26.2.2003)<\/strong> m\u00e1m pocit, \u017ee maxim\u00e1ln\u011b mlsn\u00fd jsou ov\u010douni. Ov\u010doun m\u00e9 kamar\u00e1dky (d\u016fstojn\u00fd star\u00fd hafan) odm\u00edtal \u017er\u00e1t kapra va\u0159en\u00e9ho, kdy\u017e zbytek rodiny ob\u011bdval kapra na m\u00e1sle a na km\u00edn\u011b. Tak\u017ee mu k ob\u011bdu d\u011blali kapra po mlyn\u00e1\u0159sku, aby ho Jeho Veli\u010denstvo vzalo do huby. N\u00e1\u0161 Denou\u0161\u00e1k by \u017eral zase jenom sma\u017een\u00e9 fil\u00e9, sma\u017een\u00fd s\u00fdr, hranolky, krokety, va\u0159en\u00fd paj\u0161l, r\u00fd\u017ei, pokud mo\u017eno v\u0161echno dohromady. Pokud dost\u00e1v\u00e1 granule – lhostejno jak\u00e9 zna\u010dky – up\u0159e na m\u011b pohled: „No to si snad ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, pane!!!!“ Za\u010dne \u010dmuchat kolem kastrolu po zemi, pak jde ke m\u011b, o\u010dmuchov\u00e1 mi ruku a pro\u010dmuch\u00e1 verandu, jestli n\u011bkde neskr\u00fdv\u00e1m p\u016flku pe\u010den\u00e9ho kon\u011b, nebo aspo\u0148 lopatu prejtu, kterou hodl\u00e1m se\u017erat s\u00e1m. V o\u010d\u00edch se mu st\u0159\u00eddaj\u00ed my\u0161lenky:“J\u00e1 jsem chud\u00e1k pes, na\u017erat mi nedaj, za p\u011bt minut chc\u00edpnu hlady.“, „Kubi\u0161ovou na v\u00e1s, holoto!!!“, „Nech\u00e1pu, jak to ten dobrman m\u016f\u017ee v\u016fbec \u017er\u00e1t.“ Nakonec vezme do huby JEDNU granuli, p\u016fl hodiny ji p\u0159e\u017evykuje a pak mu z huby vypadne nepo\u0161kozen\u00e1 na zem. To u\u017e m\u00e1 dobrman d\u00e1vno svoji porci v sob\u011b a kouk\u00e1, kde by co se\u017eral dal\u0161\u00edho. Je ov\u0161em pod ps\u00ed d\u016fstojnost, nechat svoji ve\u010de\u0159i kolegovi psovi, tak se Denou\u0161\u00e1k p\u0159em\u016f\u017ee a za \u00fad\u011bsn\u00e9ho fun\u011bn\u00ed, ka\u0161l\u00e1n\u00ed a vzdych\u00e1n\u00ed granule zdl\u00e1bne.<\/td><\/tr>
Dobrmani, ov\u010douni a z\u00e1motky…  (25.2.2003)<\/strong> kdy\u017e byli m\u00ed pesov\u00e9 v pubert\u00e1ln\u00edm v\u011bku, byla radost s nimi chodit do lesa. Obvykle jsem je m\u011bl na stopovac\u00ed \u0161\u0148\u016f\u0159e, na ka\u017ed\u00e9m konci jednoho a \u0161\u0148\u016fru jsem dr\u017eel uprost\u0159ed jako opra\u0165 od dvojsp\u0159e\u017e\u00ed. Ve vysok\u00e9m lese to v\u011bt\u0161inou je\u0161t\u011b \u0161lo, proto\u017ee dobrman je inteligentn\u00ed pes. Tak\u017ee kdy\u017e ob\u011bhl strom a d\u00e1l to ne\u0161lo, vr\u00e1til se stejnou cestou. Ov\u010doun to \u0159e\u0161il mnohem jednodu\u0161eji: ob\u011bhl strom a d\u00e1l to ne\u0161lo, zkusil ho ob\u011bhnout je\u0161t\u011b jednou (samoz\u0159ejm\u011b stejn\u00fdm sm\u011brem) a pak si sedl a koukal na m\u011b takov\u00fdm t\u00edm pohledem: „A te\u010f se p\u0159edve\u010f pane, co um\u00ed\u0161!“ Ov\u0161em v pasek\u00e1ch, to byli oba experti. Ov\u010doun se zamot\u00e1val do smr\u010dk\u016f klidn\u011b, s rozvahou,pe\u010dliv\u011b, nerv\u00f3zn\u00ed dobrman tam sk\u00e1kal jak \u010dernoch po hork\u00fd plotn\u011b.A kdy\u017e byli tot\u00e1ln\u011b zamotan\u00ed, palice t\u011bsn\u011b u km\u00ednku posledn\u00edho smr\u010dku kam jim \u0161\u0148\u016fra sta\u010dila, pak po m\u011b oba vrhali p\u0159ez\u00edrav\u00e9 pohledy: „No te\u010f jsme na tebe zv\u011bdav\u00ed, co n\u00e1m p\u0159edvede\u0161.“ A u dobrmana se nechalo vy\u010d\u00edst je\u0161t\u011b n\u011bkde vzadu pe\u010dliv\u011b skr\u00fdvan\u00e9: „Kdyby m\u011b p\u00e1n odv\u00e1zal jako prvn\u00edho, tak bych mohl zdrhnout a l\u00edtat po lese jako magor a t\u0159eba se\u017erat tejden chc\u00edpl\u00fdho zaj\u00edce, nebo nemocnou my\u0161. A pak by mi bylo blb\u011b a bydlel bych v kuchyni. A klidn\u011b bych se tam moh’ vybl\u00edt a pani\u010dka by m\u011b je\u0161t\u011b litovala. A t\u0159eba by p\u0159i\u0161el pan doktor a j\u00e1 bych mu kone\u010dn\u011b urval ruku.“ Jen\u017ee na\u0161t\u011bst\u00ed nejsem a\u017e zase tak \u00fapln\u00fd pablb, za kter\u00e9ho m\u011b psiska st\u00e1le pova\u017euj\u00ed, tak\u017ee jako prvn\u00edho jsem za piln\u00e9ho sp\u00edl\u00e1n\u00ed v\u017edy odmotal ov\u010douna, kter\u00fd nem\u011bl emigra\u010dn\u00ed sklony a pak dobrmana, kter\u00e9ho jsem si p\u0159idr\u017eel rukou. A po deseti kroc\u00edch po lesn\u00ed cest\u011b se u\u017e znovu rozhl\u00ed\u017eeli po dal\u0161\u00ed pasece, do kter\u00e9 by se mohli zamotat a j\u00e1 bych jim mohl nad\u00e1vat a l\u00e9zt po \u010dty\u0159ech lesn\u00edm humusem a oni by mi slintali hlavu a prd\u011bli pod nos a abychom si na z\u00e1v\u011br mohli \u0159\u00edci, \u017ee to zas byla moc hezk\u00e1 proch\u00e1zka.
<\/td><\/tr>
Svatoz\u00e1\u0159 (20.2.2003)<\/strong>
Dnes r\u00e1no jsem \u010dekal na autobus. To nen\u00ed nic podivuhodn\u00e9ho. Cel\u00fd \u017eivot na n\u011bco \u010dek\u00e1m. V ml\u00e1d\u00ed na brachyosaura, aby m\u011b s ostatn\u00edmi troglodity dopravil p\u0159esli\u010dkov\u00fdm lesem do \u0161koly, te\u010f je to holt autobus. Ale dnes bylo n\u011bco extra – mlha hust\u00e1 jako z Highlands, klidn\u011b by v n\u00ed mohl pob\u00edhat pes basketbalistickej a nikdo by si ho ani nev\u0161iml. St\u00e1l jsem na kraji silnice a kdy\u017e jelo auto a pod\u00edval jsem se po sm\u011bru j\u00edzdy, uvid\u011bl jsem kolem sv\u00e9 hlavy svatoz\u00e1\u0159! A jakou! Dvojn\u00e1sobnou! \u0158eknu v\u00e1m, nap\u0159ed m\u011b to povzneslo na duchu, ale pak jsem znejist\u011bl. Co kdy\u017e mi to z\u016fstane? Co kdy\u017e mi porostou k\u0159\u00eddla? To se mi v autobuse bude p\u011bkn\u011b blb\u011b sed\u011bt, t\u0159eba bych musel do pr\u00e1ce l\u00edtat. Ohmatal jsem si lopatky a vypad\u00e1 to, \u017ee zat\u00edm dobr\u00fd. Budu muset dneska n\u011b\u010d\u00edm zh\u0159e\u0161it. Pojedu MHD-\u010dkem na \u010derno, pl\u00e1cnu n\u011bjakou feministku p\u0159es prd\u00fdlku, nepust\u00edm sednout zvet\u0161el\u00e9ho d\u016fchodce… Sakra to by bylo, abych se t\u00fd svatoz\u00e1\u0159e nezbavil.
<\/td><\/tr>
Zru\u0161en\u00e9 diskuse na NP (19.2.2003)<\/strong> \u0160koda, \u017ee nejsem vzd\u011bl\u00e1n v psychologii a tud\u00ed\u017e nedok\u00e1\u017eu p\u0159edest\u0159\u00edt solidn\u00ed v\u011bdecky vypodlo\u017eenou vizi maniodepresivn\u00ed psychotick\u00e9 trosky Astona, jak v p\u0159\u00edtm\u00ed redakce, ohryz\u00e1vaje disketu, sleduje do\u0161iroka rozev\u0159en\u00fdmi pupilami z\u0159\u00edtelnic webov\u00e9 po\u010d\u00edtadlo ukazuj\u00edc\u00ed nula, nula, nic p\u0159\u00edstup\u016f. Po chv\u00edli \u0161\u00edlen\u00fd p\u0159\u00edsvit jeho zraku zes\u00edl\u00ed a \u017e\u00e1rem \u0161\u00edlenstv\u00ed rozpraskan\u00e9 rty opust\u00ed tato slova: „Po\u010dtejte vy za… zk… \u010dten\u00e1\u0159i, j\u00e1 v\u00e1m d\u00e1m – ZRU\u0160\u00cdM \u010cL\u00c1NKY!!!“<\/td><\/tr>
Stopy ve sn\u011bhu (18.2.2003)<\/strong> do na\u0161\u00ed dom\u00e1cnosti, krom\u011b \u010dokl\u016f a mor\u010dete Ma\u0159eny, pat\u0159\u00ed jedna my\u0161 poln\u00ed, neocho\u010den\u00e1, drz\u00e1… Kdy\u017e mrzne, bydl\u00ed v kadibudce, p\u0159i p\u0159\u00edzniv\u00e9m po\u010das\u00ed bydl\u00ed ve vy\u0159azen\u00e9m Fiatu 132 GLS. A na ob\u011bd chod\u00ed na schody. Na schodech toti\u017e sypu, \u010di liju do kastrol\u016f hafan\u016fm potraviny, pochutiny, no zkr\u00e1tka \u0161lichtu. No a v\u011bt\u0161inou ubryndnu, nebo usypu vedle. Pokud jde o mno\u017estv\u00ed ubryndnut\u00e9ho, pesov\u00e9 se chovaj\u00ed jako \u010dlenov\u00e9 protidrogov\u00e9ho komanda: mno\u017estv\u00ed men\u0161\u00ed ne\u017e mal\u00e9 ignoruj\u00ed. Tuhle za hust\u00e9 chumelenice m\u011bli psi k ve\u010de\u0159i r\u00fd\u017ei. Trochu se mi vysypalo na schody a okam\u017eit\u011b zapadlo sn\u011bhem. V noci pak sn\u011b\u017eit p\u0159estalo a kdy\u017e jsem brzy r\u00e1no otev\u0159el dve\u0159e, cel\u00fd dv\u016fr pokr\u00fdvala souvisl\u00e1 neporu\u0161en\u00e1 vrstvi\u010dka \u010derstv\u00e9ho sn\u011bhu. Tedy ne cel\u00fd dv\u016fr. Byla vy\u0161lapan\u00e1 uzou\u010dk\u00e1 p\u011b\u0161inka od kadibudky pod Fiata a od Fiata ke schod\u016fm. A dva schody ve\u010der posypan\u00e9 r\u00fd\u017e\u00ed BYLY UDUPAN\u00c9 jako mlat. Kdy\u017e jsem to zkoumal zbl\u00edzka, zjistil jsem podle mali\u010dk\u00fdch \u0165api\u010dek, \u017ee to udupala my\u0161, jak hledala ve sn\u011bhu zrnka r\u00fd\u017ee. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm tu sysifovskou pr\u00e1ci, kdy\u017e tam musela b\u011bhat po fr\u0148\u00e1k ve sn\u011bhu, v desetistup\u0148ov\u00e9m mrazu, riskovala, \u017ee j\u00ed se\u017eere ov\u010doun, nebo lasi\u010dka, kter\u00e1 k n\u00e1m chod\u00ed na lov, to tedy klobouk dol\u016f p\u0159ed takovou srdnatou a odhodlanou my\u0161\u00ed. M\u011bl jsem sice p\u016fvodn\u011b v \u00famyslu ji odlovit do pasti, ale po tomto expoz\u00e9 jsem p\u0159ehodnotil postoj a ponech\u00e1m ji osudu. Kdy\u017e jsem v\u010dera na schodech drbal ov\u010douna pod krkem, ta my\u0161 mu klidn\u011b p\u0159eb\u011bhla t\u011bsn\u011b za zadel\u00ed a ten blbec si toho v\u016fbec nev\u0161iml. Tud\u00ed\u017e p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se v klidu do\u017eije jara a pak n\u00e1s obla\u017e\u00ed spoustou potomk\u016f, kter\u00e9 budeme lovit do past\u00ed celou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zimu.<\/td><\/tr>
Ps\u00ed pokusy (17.2.2003)<\/strong>
N\u00e1\u0161 ov\u010doun patrn\u011b \u010dte Neviditeln\u00e9ho psa a rozhodl se konat pokusy s k\u00fdblem po sv\u00e9m, ps\u00edm zp\u016fsobu. V sobotu se k\u00fdbl s vodou na pit\u00ed (nyn\u00ed s ledem) p\u0159esouval kolem domu z m\u00edsta na m\u00edsto. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tak Denou\u0161 \u010dinil proto,abych fixoval svoji pozornost na pokusn\u00fd objekt. Moje reakce: podez\u0159\u00edvav\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed ov\u010douna, co zase vymej\u0161l\u00ed. V ned\u011bli r\u00e1no k\u00fdbl zmizel. Chodil jsem okolo bar\u00e1ku a vl\u00eddn\u011b hovo\u0159il se psy: „Vy pitomci, kam jste ten k\u00fdbl dali?“ Psi vesele poskakovali kolem m\u011b a m\u011bli radost, \u017ee se jako pokusn\u00fd subjekt osv\u011bd\u010duji. Pak jsem si v\u0161iml podivn\u00e9ho zvuku, kdy\u017e vyb\u00edhaj\u00ed z boudy. Zn\u011blo to podobn\u011b, jako kdy\u017e pes naraz\u00ed do k\u00fdble se zamrzlou vodou… Po\u010dkal jsem, a\u017e budou zanepr\u00e1zdn\u011bni neodkladnou prac\u00ed – tedy \u0161t\u011bk\u00e1n\u00edm na jak\u00e9hosi rachitick\u00e9ho starce na silnici a jal jsem se l\u00e9zt do boudy, abych k\u00fdbl vyndal ven. Padnul jsem na v\u0161echny \u010dty\u0159i a sna\u017eil se procpat ve va\u0165\u00e1ku sn\u011bhem do otvoru o \u0161\u00ed\u0159ce p\u016fl metru a v\u00fd\u0161ce asi 70 cm. Ov\u0161em co jsem netu\u0161il bylo to, \u017ee na tento okam\u017eik ob\u011b hovada \u010dekala a tv\u00e1\u0159ila se JAKO BY \u0161t\u011bkala na silnici. B\u011bhem zlomku vte\u0159iny se teleportovali ze vzd\u00e1lenosti asi dvaceti metr\u016f k boud\u011b, dobrman mi proklouzl do boudy pod b\u0159ichem jako \u00faho\u0159 a jal se v prostoru asi metru krychlov\u00e9ho poskakovat jako debil a slintat mi hlavu. Ov\u010doun se sna\u017eil do boudy procpat taky podle jeho osv\u011bd\u010den\u00e9 metody: „Kudy mi projde hlava, tam se procpu cel\u00fd.“ Ov\u0161em doc\u00edlil jenom toho, \u017ee m\u011b zakl\u00ednil tak, \u017ee jsem nemohl ani dop\u0159edu ani dozadu. Za m\u00e9ho mohutn\u00e9ho \u0159evu a nad\u00e1v\u00e1n\u00ed ov\u010doun nakonec vycouval. M\u011b se poda\u0159ilo ch\u0148apnout k\u00fdbl, kter\u00fd byl skute\u010dn\u011b schovan\u00fd v boud\u011b a vyplazit se ven. Psi kolem m\u011b l\u00edtali jako bl\u00e1zni a radostn\u011b \u0148afali, z \u010deho\u017e jsem usoudil, \u017ee jsem pro\u0161el n\u011bjak\u00fdm ps\u00edm testem \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, tak\u017ee se za mne hafani nemus\u00ed styd\u011bt p\u0159ed ostatn\u00edmi psy. Po n\u00e1sledn\u00e9m odchlupen\u00ed a odsn\u011b\u017een\u00ed jsem se \u0161el dom\u016f pochlubit, jak jsem chytr\u00fd, \u017ee um\u00edm naj\u00edt k\u00fdbl schovan\u00fd v ps\u00ed boud\u011b. Rodina jenom nakr\u010dila nosy a d\u011bvenka moje starostliv\u00e1 m\u011b odeslala do koupelny slovy „Smrd\u00ed\u0161 jak ras\u016fv pytel.“ A nepochv\u00e1lila m\u011b!!! Nem\u00e1 m\u011b r\u00e1da ani zdaleka tak, jako pesov\u00e9!!!<\/td><\/tr>
Chod\u00edc\u00ed hlava (14.2.2003)<\/strong> kdy\u017e byl n\u00e1\u0161 ov\u010doun ve v\u011bku asi jednoho roku, kopal jsem r\u00fdhu pro odpadn\u00ed rouru. Musel jsem j\u00edt do hloubky asi 180 cm. Hafanovi se to nejd\u0159\u00edv l\u00edbilo, proto\u017ee b\u011bhal po hromad\u011b vykopan\u00e9 hl\u00edny a sypal mi ji zp\u00e1tky do v\u00fdkopu, j\u00e1 jsem mu sp\u00edlal a honil jsem ho pry\u010d. Zkr\u00e1tka pr\u00e1ce n\u00e1m ub\u00edhala v dru\u017en\u00e9 pospolitosti. Kdy\u017e jsem byl v takov\u00e9 hloubce, \u017ee mi \u010douhaly jenom ramena, pesan znerv\u00f3zn\u011bl, vzd\u00e1lil se od v\u00fdkopu a ani na zavol\u00e1n\u00ed nebyl ochoten p\u0159ij\u00edt bl\u00ed\u017e, ne\u017e na metr. No a kdy\u017e jsem se zakopal tak, \u017ee mi \u010douhala jenom hlava, roz\u0161t\u011bkal se a nebyl k uti\u0161en\u00ed, proto\u017ee mluv\u00edc\u00ed hlava pohybuj\u00edc\u00ed se na \u00farovni ter\u00e9nu – t\u00edm by se ro\u010dn\u00ed \u0161t\u011b\u0148ata stra\u0161it nem\u011bla!!! Kdy\u017e pak jsem vylezl z v\u00fdkopu ven, m\u011bl hroznou radost \u017ee jsem zase cel\u00fd. Te\u010f je Denou\u0161 u\u017e dosp\u011bl\u00fd hafan zv\u00edci telete, ale \u00fazk\u00e9 v\u00fdkopy, nebo j\u00e1my do zem\u011b prost\u011b nem\u00e1 r\u00e1d. Je na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je hrozn\u011b zv\u011bdav\u00fd co v t\u00e9 d\u00ed\u0159e je, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e odtud von\u00ed n\u011bjak\u00fd parf\u00e9m, jako t\u0159eba star\u00e9 brambory ve sklep\u011b. Ale kdy\u017e se n\u00e1m ho poda\u0159\u00ed nal\u00e1kat na p\u016fl metru od vchodu do sklepa (bl\u00ed\u017e to nejde, leda \u017ee bychom ho zvedli a poponesli ho) , za\u0161prajcuje se, za\u010dnou se mu t\u0159\u00e1st nohy a za\u010dne kv\u00edlet jako ve sv\u00fdch \u0161t\u011bn\u011bc\u00edch letech, kdy\u017e vid\u011bl mluv\u00edc\u00ed a chod\u00edc\u00ed hlavu.<\/td><\/tr>
U ps\u016f jako u lid\u00ed. (10.2.2003)<\/strong> ka\u017ed\u00fd m\u00e1me jin\u00fd \u00fahel pohledu a laick\u00fd se m\u016f\u017ee siln\u011b odli\u0161ovat od odborn\u00e9ho. Viz t\u0159eba modelky. Od man\u00edka, kter\u00fd spadl obkro\u010dmo na voj k nerozezn\u00e1n\u00ed(v\u010detn\u011b toho bolestn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu). Hlasatel nad\u0161en\u011b vykl\u00e1d\u00e1 o odv\u00e1\u017en\u00e9m v\u00fdst\u0159ihu a laik dum\u00e1 nad filosofick\u00fdm probl\u00e9mem: Jsou to prsa, nebo je to vyr\u00e1\u017eka??? No a u ps\u016f bych to vid\u011bl podobn\u011b. Fenka kouk\u00e1 na hafana a hlavou j\u00ed t\u00e1hne. Tenhle napom\u00e1dovanej fr\u00e1ja je PES??? V\u017edy\u010f smrd\u00ed pomalu jako \u010dlov\u011bk, fuj tajxl. A jak chod\u00ed, jako kdy\u017e spadnul do \u0161krobu, nem\u00e1 von pod\u00e1gru? No a pak se za plotem objev\u00ed Vo\u0159ech Vo\u0159echovi\u010d, nedbal\u00e9 elegance s frajerskou patkou p\u0159es \u010denich, hrub\u00e9 chlupy po cel\u00e9m t\u011ble (miluju drsn\u00fd chlupatce), mu\u017en\u00e1 v\u016fn\u011b roky nemyt\u00e9ho psa, sem tam jizva ze rva\u010dky (t\u00e9\u00e9da ten mus\u00ed bejt state\u010dnej) a poskakuje kolem jako j\u00f3jo(\u017e\u00e1dnej p\u0159e\u0161lecht\u011bnej aristokrat s progn\u00f3zou stejn\u011b p\u0159ichc\u00edplejch \u0161t\u011b\u0148at). Pak si fenka s \u010doklem pohl\u00e9dnou do o\u010d\u00ed, p\u0159esko\u010d\u00ed jiskra porozum\u011bn\u00ed, no a pokud p\u00e1n\u00ed\u010dek zrovna v tu chv\u00edli ned\u00e1v\u00e1 pozor, pak jenom \u017easne, pro\u010d m\u00e1 za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f ko\u0161\u00edk plnej voblud.<\/td><\/tr>
Pidipsi (6.2.2003)<\/strong> tuhle jsem \u0161el na proch\u00e1zku se sv\u00fdmi hafany. A\u010d bylo po\u010das\u00ed nevaln\u00e9, bylo venku pon\u011bkud p\u0159epseno. Vyprov\u00e1zel jsem svoji maminku dom\u016f a cesta byla nevl\u00eddn\u00e1 proti v\u011btru popad\u00e1val sn\u00edh, bylo to do kopce no prost\u011b hnus. Mamina byla pat\u0159i\u010dn\u011b navle\u010dena a o to h\u016f\u0159e se j\u00ed \u0161lo. Ale poda\u0159ilo se mi j\u00ed p\u0159emluvit, \u017ee ty moje psiska v pohod\u011b udr\u017e\u00ed a chytla se tedy oprat\u011b (stopovac\u00ed \u0161\u0148\u016fry), pesani zabrali a maminka kr\u00e1\u010dela proti kopci stejn\u011b svi\u017en\u011b jako za mlada. Dva kilometry jsme zm\u00e1kli asi za 25 minut (maminka se ani nezad\u00fdchala) a j\u00e1 zjistil pro\u010d hafani celou cestu poctiv\u011b t\u00e1hli. Okraj vesnice byl zamo\u0159en podvra\u0165\u00e1ky v\u0161eho druhu a po v\u011btru je ti m\u00ed pacholci c\u00edtili asi celou cestu. Ov\u010doun Denou\u0161\u00e1k se d\u011bsn\u011b prsil, chlupiska na h\u0159bet\u011b se mu je\u017eily, hlavu m\u011bl zvednutou jak \u017eirafa, tak\u017ee vypadal ne jako jedno, ale aspo\u0148 dv\u011b hovada. Dobrman se sice neje\u017eil (nem\u011bl \u010d\u00edm) ale mezi chr\u010den\u00edm na napnut\u00e9 \u0161\u0148\u016f\u0159e si tlumen\u011b vr\u010del a svaly m\u011bl na\u0161ponovan\u00fd jak gumu od tren\u00fdrek. Podvra\u0165\u00e1ci se rozeb\u011bhli k n\u00e1m se zu\u0159iv\u00fdm \u0161t\u011bkotem, jeho\u017e intenzita za\u010dala sl\u00e1bnout se zmen\u0161ov\u00e1n\u00edm vzd\u00e1lenosti asi n\u011bjak takhle: „BAF HAF baf haf hafi\u010dky bafi\u010dky \u0148af \u0148af \u0148afi\u010dky kv\u00edk“ a asi na dvou metrech od n\u00e1s zastavili. Ov\u010doun se naopak do toho pustil duniv\u00fdm haf\u00e1n\u00edm a\u017e u\u0161i zal\u00e9haly. Dobrman p\u0159e\u0161lapoval a ti\u0161e kv\u00edlel, proto\u017ee jsem ho necht\u011bl pustit. To u\u017e se sb\u00edhali domorodci a volali na svoje Punt\u00edky, \u0147uf\u00edky a \u0164apiny tak jsem rad\u011bji zabral za vod\u00edtko a \u0161el jsem zase do pol\u00ed. Maminku jsem zanechal na m\u00edst\u011b, aby domorodc\u016fm vysv\u011btlila \u017ee t\u011bch cca 80 kilo m\u00fdch ps\u016f jsou v podstat\u011b dobr\u00e1ci, kte\u0159\u00ed by mou\u0161e neubl\u00ed\u017eili (ov\u0161em podvra\u0165\u00e1k nen\u00ed moucha, \u017ee). Ov\u010doun se nat\u0159\u00e1sal a kr\u00e1\u010del hrd\u011b, jak nad t\u011bma pidipsama zv\u00edt\u011bzil t\u00edm, \u017ee je p\u0159e\u0161t\u011bkal a dobrman kr\u00e1\u010del smutn\u011b a furt se ohl\u00ed\u017eel p\u0159es rameno takov\u00fdm t\u00edm pohledem:“ Pro\u010d jdeme pry\u010d pane? V\u017edy\u010f jsme se mohli kr\u00e1sn\u011b servat jako debilov\u00e9. Mohl jsem m\u00edt zase rozervan\u00fd u\u0161i. Ur\u010dit\u011b by se na\u0161la i n\u011bjak\u00e1 slepice, nebo kachna, nebo husa… Pro\u010d pane, pro\u010d????“ Psychicky jsem to neunesl a \u0161li jsme do lesa. Tam jsme b\u011bhali jako debilov\u00e9 po srn\u010d\u00edch stop\u00e1ch, prol\u00e9zali paseky, zamot\u00e1vali se jako debilov\u00e9 do malejch smr\u010dk\u016f, prob\u00edhali bahnem a a\u017e potom, kdy\u017e jsme byli v\u0161ichni zpocen\u00ed, smradlav\u00ed a zabahn\u011bn\u00ed, pak mi bylo odpu\u0161t\u011bno.<\/td><\/tr>
\u0160ikovnost (29.1.2003)<\/strong> kdy\u017e byl n\u00e1\u0161 ov\u010doun mal\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko a my je\u0161t\u011b nebyli navykl\u00ed d\u00e1vat n\u00e1kup okam\u017eit\u011b na st\u016fl, poda\u0159ila se mu tak\u00e9 dobr\u00e1 loupe\u017e. Chrn\u011bl si v kout\u011b pod sv\u00fdm stole\u010dkem, kam se mu te\u010f vejde akor\u00e1t tak hlava. Man\u017eelka p\u0159i\u0161la s n\u00e1kupem. Polo\u017eila ta\u0161ku na zem a ode\u0161la se p\u0159evl\u00e9knout. Pesan ti\u0161e jako my\u0161 prozkoumal fr\u0148\u00e1kem ta\u0161ku. Zavrhl naprosto nepo\u017eivateln\u00e9 v\u011bci jako je such\u00fd rohl\u00edk, such\u00fd chleba a pod. A na\u0161el m\u00e1slo! Jak se mu poda\u0159ilo vyndat z prost\u0159edka igelitky kostku m\u00e1sla bez po\u0161kozen\u00ed a bez vyh\u00e1zen\u00ed obsahu ta\u0161ky na zem – o tom dodne\u0161ka vedeme spory. M\u00e1slo si odnesl do sv\u00e9ho doup\u011bte pod stole\u010dkem, ROZBALIL HO bez po\u0161kozen\u00ed staniolu! a jal se ho olizovat. Ne\u017e si man\u017eelka uv\u011bdomila, \u017ee chyb\u00ed m\u00e1slo, ten malej blbec u\u017e ho m\u011bl p\u016flku v sob\u011b. A nic mu potom nebylo! Ani se nepos… Zbytek m\u00e1sla jsme mu pak namazali na chleba, aby si smlsnul, kdy\u017e mu tak chutn\u00e1. Denou\u0161ek \u010dapnul chleba, odnesl si ho do sv\u00e9ho doup\u011bte, tam ho pe\u010dliv\u011b ol\u00edzal a such\u00fd chleba zase p\u0159inesl man\u017eelce pro dal\u0161\u00ed porci m\u00e1sla. Dostal dal\u0161\u00ed porci chleba s m\u00e1slem, ale u\u017e rozkr\u00e1jenou na voj\u00e1\u010dky, proto\u017ee moje \u00fatlocitn\u00e1 polovi\u010dka si myslela, \u017ee by se Denou\u0161ek mohl t\u00edm kraj\u00edcem udusit. Kdy\u017e jsme se potom \u0161li pod\u00edvat, jak si s t\u00edm poradil, na\u0161li jsme v misce pe\u010dliv\u011b ol\u00edzanou hrom\u00e1dku such\u00fdch kosti\u010dek chleba. \u010cokl byl patrn\u011b t\u00e9ho\u017e n\u00e1zoru, \u017ee by se mohl chlebem udusit. A dote\u010f chleba ne\u017eere. Tedy s jedinou v\u00fdjimkou: pokud by ten chleba MOHL se\u017erat n\u00e1\u0161 dobrman, tak ho Denou\u0161\u00e1k do sebe narve i kdyby m\u011bl na m\u00edst\u011b puknout.<\/td><\/tr>
Hodn\u00ed psi (21.1.2003)<\/strong> j\u00e1 m\u00e1m psiska dv\u011b dobrmana a ov\u010douna. Rostou spolu u\u017e od \u0161t\u011bn\u011bc\u00edho v\u011bku a d\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee v den, kdy by se neservali jako kon\u011b, bych za\u010dal b\u00fdt ostra\u017eit\u00fd, jestli nejsou nemocn\u00ed. Na pohled to vypad\u00e1 hr\u016fzostra\u0161n\u011b: \u0159ev, kvi\u010den\u00ed, oblaka prachu, sn\u011bhu, bahna (podle po\u010das\u00ed). Na konci je zkrvaven\u00fd dobrman a ov\u010doun s dr\u017ekou plnou krve. Ze za\u010d\u00e1tku jsem je rozh\u00e1n\u011bl, ale pak jsem zjistil, \u017ee poku\u0161itelem je v\u011bt\u0161inou dobrman, proto\u017ee se pl\u00ed\u017e\u00ed k ov\u010dounovi zezadu a kousne ho do zadele. Toto opakuje tak dlouho, a\u017e ov\u010dounovi povol\u00ed nervy a pust\u00ed se do n\u011bj. Pokud se chce servat ov\u010doun, up\u0159en\u011b se zad\u00edv\u00e1 dobrmanovi do o\u010d\u00ed a zaujme postaven\u00ed „Letm\u00fd start“ dobrman ztuhne a \u010du\u010d\u00ed na ov\u010douna. Pak ov\u010doun vystartuje a dobrmana prost\u011b p\u0159eb\u011bhne. Ten se ov\u010dounovi zakousne do krku zespoda a d\u00e1le pokra\u010duj\u00ed jak bylo pops\u00e1no v\u00fd\u0161e. Ov\u010doun se v\u011bt\u0161inou kousne do jazyka, a odtud plyne jejich p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 krvav\u00e9 vzez\u0159en\u00ed po rva\u010dce. Nejhor\u0161\u00ed, co je zat\u00edm stalo, byly prokousnut\u00e9 u\u0161i dobrmana, ale to se b\u011bhem t\u00fddne zahoj\u00ed samo. Pro ty psiska je to hra a proto\u017ee jsou to hovada ohromn\u00e1, vypad\u00e1 to holt trochu jinak, ne\u017e kdy\u017e se spolu poperou dva pal\u00e1cov\u00ed ps\u00e9ci…<\/td><\/tr>
Hled\u011bn\u00ed z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed (17.1.2003)<\/strong> Kdy\u017e si se sv\u00fdm psiskem hled\u00edte z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed – my\u0161leno tak, \u017ee m\u00e1te oba kotrby ve stejn\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce, to je pro psisko zdroj nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1bavy. M\u016f\u017ee v\u00e1m o\u010duchat celou hlavu (m\u00e1te pocit, \u017ee v\u00e1m hlava MUS\u00cd smrd\u011bt jinak ne\u017e zbytek t\u011bla) m\u016f\u017ee v\u00e1m ji oslintat kolem dokola (tohle se mus\u00ed u\u010dit ve ps\u00ed \u0161kole jako \u017eivotn\u00ed c\u00edl ve\u0161ker\u00e9ho sna\u017een\u00ed) a \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00ed je, kdy\u017e se nem\u016f\u017eete br\u00e1nit, nap\u0159. m\u00e1te ruce pod autem, s\u00e1z\u00edte kytky nebo tak n\u011bco a mezi \u0161roubky, nebo sazenicemi v\u00e1m tan\u010d\u00ed chlupat\u00e1 bestie, vy j\u00ed sp\u00edl\u00e1te, ona v\u00e1m oslint\u00e1v\u00e1 hlavu, v\u00e1m stoup\u00e1 adrenalin nade v\u0161echny meze, u\u017e nesp\u00edl\u00e1te, ale \u0159vete jak zasypan\u00fd horn\u00edk, psina se dost\u00e1v\u00e1 \u00fapln\u011b do ext\u00e1ze a p\u0159evrhne pixlu s olejem, nebo prob\u011bhne p\u0159epravkou plnou sazenic sal\u00e1tu. To je ov\u0161em posledn\u00ed kapka do poh\u00e1ru va\u0161\u00ed trp\u011blivosti. Vzty\u010d\u00edte se, notn\u011b zv\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem sd\u011bl\u00edte psisku co si mysl\u00edte jmenovit\u011b o n\u011bm, jeho rodi\u010d\u00edch a cel\u00e9 v\u00fdvojov\u00e9 v\u011btvi a sna\u017e\u00edte se ho vzteky nakopnout. Samoz\u0159ejm\u011b se v\u00e1m to nepovede a pes vida, \u017ee stoj\u00edte a sranda kon\u010d\u00ed, odch\u00e1z\u00ed n\u011bkam do hou\u0161t\u00ed, aby tam spokojen\u011b usnul po dob\u0159e vykonan\u00e9 pr\u00e1ci. V\u00e1m se je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny vzteky t\u0159esou ruce tak, \u017ee nejste schopni za\u0161roubovat jedin\u00fd \u0161roubek, nebo vyndat z p\u0159epravky sazenici, ani\u017e byste j\u00ed neurvali ko\u0159\u00ednky. A za v\u0161echno m\u016f\u017ee ten pes jeden pitomej… zatracenej… blbej… A klidn\u011b si chr\u00e1pe v k\u0159ov\u00ed! Hele jak sp\u00ed – v\u017edy\u010f on takhle sp\u00e1val jako \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, j\u00e9\u00e9\u017ei\u0161 ten je roztomilej….<\/td><\/tr>
Himbajs \u0161\u016fviks kur\u0148apes (10.1.2003)<\/strong> Krmit toho uboh\u00fdho psa cel\u00fd rok s\u00f3jovou n\u00e1hra\u017ekou, to je fakt \u017eivot pod psa. A t\u00edm, \u017ee si neum\u00edte usma\u017eit \u0159\u00edze\u010dek, bych se Astone moc nechlubil. \u0158\u00edzek a pivo jsou p\u0159ece z\u00e1kladn\u00ed potraviny nutn\u00e9 k udr\u017een\u00ed \u017eivota na Zemi. Po\u0159\u00e1dn\u00fd vep\u0159ov\u00fd \u0159\u00edzek usma\u017een\u00fd na vo\u0148av\u00e9m s\u00e1dl\u00ed\u010dku a ulo\u017een\u00fd na p\u016fl hodinky do tepl\u00e9ho hrnce s m\u00e1sl\u00ed\u010dkem, aby to nas\u00e1klo a dostalo v\u016fni, va\u0159en\u00e9 \u017elu\u0165ou\u010dk\u00e9 bramb\u016frky, znojemsk\u00e1 kysel\u00e1 okur\u010di\u010dka a \u0161tandl\u00edk vychlazen\u00e9 dvan\u00e1ctky… M\u0148am to je n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e chroustat k ve\u010de\u0159i zahn\u011bdl\u00fd kus p\u011bnov\u00e9 gumopry\u017ee (s\u00f3jov\u00e9 maso) zap\u00edjet to odst\u0159ed\u011bn\u00fdm zbytkem ze shnil\u00e9ho ml\u00e9ka (kef\u00edr) a jako desert si d\u00e1t rozva\u0159en\u00e9 \u0161lachy mrtv\u00fdch zv\u00ed\u0159at sm\u00edchan\u00e9 se shnil\u00fdm ml\u00e9kem (jogurty Danone), se \u0161rotem a seschl\u00fdmi rozdrcen\u00fdmi zbytky jak\u00e9si du\u017einy (musli).<\/td><\/tr>
V\u00e1noce: divn\u00fd \u010das (7.1.2003)<\/strong> P\u0159i ukl\u00edzen\u00ed d\u011bv\u011bnka starostliv\u00e1 zotv\u00edr\u00e1 v\u0161echny okna, aby byl v byt\u011b \u010derstvej vzduch, tak\u017ee je v\u0161ude hnusnej pr\u016fvan, zv\u00ed\u0159enej prach, krav\u00e1l z vysava\u010de. Tak\u017ee je nutn\u00e9 opustit takto zamo\u0159en\u00fd prostor a uch\u00fdlit se do osv\u011b\u017eovny. Po p\u0159\u00edchodu NESM\u00cdME zapomenout pochv\u00e1lit uklizen\u00fd byt, i kdy\u017e n\u00e1m p\u0159ipad\u00e1 na prvn\u00ed pohled v\u0161echno stejn\u00e9. Tedy jen na prvn\u00ed pohled… Proto\u017ee nic nen\u00ed na p\u016fvodn\u00edm m\u00edst\u011b. Hrne\u010dky, kter\u00e9 byly od minul\u00fdch v\u00e1noc v lev\u00e9m fochu jsou b\u016fhv\u00edpro\u010d v prav\u00e9m, pixla s \u010dajem je na druh\u00e9m konci kuchyn\u011b, atd., atd. A v posteli je vym\u011bn\u011bn\u00e9 povle\u010den\u00ed za nov\u00e9, na\u0161kroben\u00e9 a tvrd\u00e9 jak glaspap\u00edr, tak\u017ee m\u00e1me zase co d\u011blat abychom si ho uv\u00e1leli, propotili a zaprd\u011bli – no prost\u011b aby se v n\u011bm dalo sp\u00e1t. Ale d\u011bvenka na\u0161e starostliv\u00e1 t\u00edmto \u00faklidem ze sebe dostala v\u0161echny \u0161kodliv\u00e9 s\u00edly projevuj\u00edc\u00ed se \u0161t\u011bk\u00e1n\u00edm, bolen\u00edm hlavy, odp\u00edr\u00e1n\u00edm man\u017eelsk\u00fdch povinnost\u00ed a pod. a pot\u00e9, co se n\u00e1m poda\u0159\u00ed vypudit z bytu ob\u011b maminky, m\u016f\u017eeme d\u011bvenku uchopit, odn\u00e9st do lo\u017enice a tam popustit uzdu sv\u00fdm mrzk\u00fdm cht\u00ed\u010d\u016fm (proto\u017ee jsou sv\u00e1tky m\u00edru d\u011bvenka si nedovol\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee ji bol\u00ed hlava a m\u00edt tud\u00ed\u017e cel\u00fd v\u00e1noce doma na\u0161tvan\u00fdho chlapa) a kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b uvalchovat to pitom\u00fd na\u0161kroben\u00fd prost\u011bradlo…<\/td><\/tr>
Rachejtle (2.1.2003)<\/strong> j\u00e1 bydl\u00edm na samot\u011b u lesa, tak\u017ee k n\u00e1m dol\u00e9haly jenom dozvuky oh\u0148ostroj\u016f a raketov\u00fdch salv. Tro\u0161ku to p\u0159ipom\u00ednalo v\u00e1lku v Persk\u00e9m z\u00e1livu sledovanou p\u0159es CNN. Dozvuky palby, z\u00e1blesky na obzoru, sem tam rozkvetla kytice ohn\u011b na obloze. Proto\u017ee byla hnusn\u00e1 zima, byl dobrman zalezl\u00fd v pelechu a chrn\u011bl, ale ov\u010doun obch\u00e1zel jemu sv\u011b\u0159en\u00fd pozemek a NE\u0160T\u011aKAL. Pouze p\u0159\u00edsn\u011b hled\u011bl na obzor a kontroloval, zda se st\u0159elba nep\u0159ibli\u017euje. Uva\u017eoval jsem o tom, co by u\u010dinil, kdyby se sv\u011bteln\u00e9 a zvukov\u00e9 efekty za\u010daly bl\u00ed\u017eit k n\u00e1m. Vzhledem k jeho filozofick\u00e9mu zam\u011b\u0159en\u00ed by pravd\u011bpodobn\u011b ulehl do sv\u00e9ho pelechu a usnul by. A a\u017e by se to nad\u011blen\u00ed p\u0159ehnalo, \u0161el by zase hl\u00eddat, aby si zaslou\u017eil svoji misku \u010do\u010dovice (eufemismus – k\u00fdbl granul\u00ed).<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pohyb na \u0161pag\u00e1t\u011b(11.6.2003) Z\u00e1kladn\u00edm pravidlem pro pohyb na vod\u00edtku u m\u00e9ho dobrmana je: „Pokud je vod\u00edtko dlouh\u00e9 X metr\u016f, chci se pohybovat ve vzd\u00e1lenosti X+1 metr\u016f.“ Tuto pou\u010dku dodr\u017euje za v\u0161ech okolnost\u00ed, mimo situace, kdy v\u00ed, \u017ee se jde dom\u016f. … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-76","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mr_owcrope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=76"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":77,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/76\/revisions\/77"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=76"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=76"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=76"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}