{"id":174,"date":"2020-12-27T15:03:03","date_gmt":"2020-12-27T14:03:03","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ptakopysk.cz\/?p=174"},"modified":"2020-12-27T15:03:03","modified_gmt":"2020-12-27T14:03:03","slug":"pechfogl-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/27\/pechfogl-19\/","title":{"rendered":"Pechfogl 19"},"content":{"rendered":"\n

Siattah<\/a><\/h1>\n\n\n\n

„Algi, poslechni, nejse\u0161 ty magor? Pro\u010d furt s sebou tah\u00e1\u0161 to \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n

Algi, ukl\u00e1daj\u00edc\u00ed si zbran\u011b na pat\u0159i\u010dn\u00e1 m\u00edsta, se jenom usm\u00e1l a pohl\u00e9dl ke stropu a pohodil d\u00fdku v ruce.<\/p>\n\n\n\n

„Riorgh, m\u00e1 Pan\u00ed, v bar\u00e1ku pln\u00fdm sk\u0159et\u016f, kerejm \u0161\u00e9fuje\u0161 ty s Gorghem, vobklopen\u00fdm lesem kterej je plnej uprchlejch Elf\u016f, budu chodit nevozbrojenej? Si upadla na vobli\u010dej, n\u00e9?“<\/p>\n\n\n\n

„…m\u00e1 Pan\u00ed…“ Riorgh sebou trhla a zastavila se.<\/p>\n\n\n\n

M\u011bla pocit, \u017ee st\u00edny v chodb\u011b zhoustly a vzduch zavon\u011bl po oz\u00f3nu. Na k\u016f\u017ei uc\u00edtila mraven\u010den\u00ed, zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee v\u0161echny hrany p\u0159edm\u011bt\u016f kolem se rozho\u0159ely modrav\u00fdmi plam\u00e9nky. Algi kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed o p\u016fl kroku vp\u0159edu, ud\u011blal za pochodu p\u0159edpisov\u00fd \u010delem vzad a stanul p\u0159ed sk\u0159et\u00ed kr\u00e1lovnou.<\/p>\n\n\n\n

„D\u011bje se n\u011bco, m\u00e1 Pan\u00ed?“ zeptal se a p\u00e1trav\u011b se rozhl\u00e9dl chodbou, pak Riorgh pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

V o\u010d\u00edch Riorgh chyb\u011bly v\u0161echny atributy, kter\u00e9 tam byl Algi zvykl\u00fd vid\u011bt. Pot\u00e1p\u011bl se st\u00e1le hloub\u011bji a hloub\u011bji do jej\u00edho pohledu a nevid\u011bl ani ledovou krutost, ani z\u00e1blesky sadismu, ani sk\u0159et\u00ed touhu po krvi, nic takov\u00e9ho. Vn\u00edmal jenom o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Jakoby hypnotizov\u00e1n se ke sk\u0159et\u00ed kr\u00e1lovn\u011b naklonil, ost\u0159\u00edm d\u00fdky j\u00ed zvedl bradu a pak ji za\u010dal l\u00edbat.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh bez hnut\u00ed op\u011btovala polibek. T\u011blo j\u00ed ho\u0159elo, ale na krku c\u00edtila, jak se ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed Algiho d\u00fdky op\u00edr\u00e1 o napnutou k\u016f\u017ei.<\/p>\n\n\n\n

Pak ji Algi p\u0159estal l\u00edbat a jeho ruka s d\u00fdkou klesla.<\/p>\n\n\n\n

Kontury st\u00edn\u016f zm\u011bkly, mraven\u010dne\u00ed ustalo a plam\u00ednky zmizely.<\/p>\n\n\n\n

Kouzlo bylo pry\u010d.<\/p>\n\n\n\n

„Mysl\u00edm, \u017ee p\u016fjdeme d\u00e1l, aby po n\u00e1s nebyla sh\u00e1\u0148ka,“ su\u0161e prohodil Algi, znovu si hodil d\u00fdkou a zasunul ji za pas. Runa Jezdce zaho\u0159ela temn\u011b rudou barvou.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh om\u00e1men\u011b vykro\u010dila za n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

„…u v\u0161ech boh\u016f, mus\u00edm se vzpamatovat. Jestli m\u011b Elfky uvid\u00ed v tomhle stavu, v\u0161echno poznaj\u00ed a rozsekaj\u00ed m\u011b na nudle…“ roz\u010dilen\u011b si p\u0159et\u0159ela dlan\u011bmi rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

„… ony to v\u011bd\u00ed…“ mihla se j\u00ed hlavou Algiho my\u0161lenka.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh sebou \u0161kubla.<\/p>\n\n\n\n

„Cco tto bbylo,“ vykoktala.<\/p>\n\n\n\n

„…vn\u00edm\u00e1me se navz\u00e1jem…“ zachv\u011bla se j\u00ed v hlav\u011b dal\u0161\u00ed Algiho my\u0161lenka.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh se zastavila.<\/p>\n\n\n\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ oto\u010dil Algi a v hlase se mu ozvala starost.<\/p>\n\n\n\n

„Jj\u00e1 s tebou nem\u016f\u017eu. Ony m\u011b zabij\u00ed,“ vyhrkla Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„Nezabij\u00ed, proto\u017ee si to nep\u0159eju. Poj\u010f, mus\u00edme d\u00e1t v\u0161ichni \u0159e\u010d,“ odpov\u011bd\u011bl Algi a znovu vykro\u010dil.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh jako ve snu \u0161la za n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Kolemjdouc\u00ed sk\u0159ety, uctiv\u011b zdrav\u00edc\u00ed svoji kr\u00e1lovnu a ukazuj\u00edc\u00ed jim cestu, vn\u00edmala jenom jako st\u00edny.<\/p>\n\n\n\n

Jej\u00ed nervy byly vybuzen\u00e9 tak, jako nikdy p\u0159edt\u00edm. P\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee se v\u0161e okolo pohybuje pomalu. Jako by byl cel\u00fd okoln\u00ed sv\u011bt pono\u0159en do medu. M\u011bla pocit, \u017ee by mohla b\u011bhem vte\u0159iny pozab\u00edjet cel\u00e9 osazenstvo stanice, ani\u017e by kdo zareagoval.<\/p>\n\n\n\n

Pak se p\u0159ed n\u00ed otev\u0159ely dve\u0159e. Vstoupila do m\u00edstnosti.<\/p>\n\n\n\n

„V\u00edtej, Riorgh,“ p\u0159iv\u00edtala ji Elvian.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh om\u00e1men\u011b usedla na pol\u0161t\u00e1\u0159 a zk\u0159\u00ed\u017eila pod sebou nohy.<\/p>\n\n\n\n

„Elly, je to tady \u010dist\u00e9?,“ zeptal se Algi.<\/p>\n\n\n\n

Elly jenom p\u0159ik\u00fdvla.<\/p>\n\n\n\n

„Zkus\u00edme to uzav\u0159\u00edt?,“ zeptal se znovu Algi.<\/p>\n\n\n\n

Ob\u011b Elfky p\u0159ed sebe nat\u00e1hly ruku a ud\u011blaly prsty gesto.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh m\u011bla pocit, \u017ee se n\u00e1hle ocitla uvnit\u0159 obrovsk\u00e9 m\u00fddlov\u00e9 bubliny. U\u0161i j\u00ed zalehly n\u00e1hl\u00fdm tichem.<\/p>\n\n\n\n

„Tak, to bychom m\u011bli. Tak poslouchejte, co jsem se dozv\u011bd\u011bl,“ za\u010dal Algi.<\/p>\n\n\n\n

Elvian se k n\u011bmu naklonila a b\u0159\u00ed\u0161kem ukazov\u00e1\u010dku mu set\u0159ela z \u010dela tak\u0159ka neviditelnou skvrnku krve. Promnula ji v prstech a t\u00e1zav\u011b se na Algiho pod\u00edvala.<\/p>\n\n\n\n

„…dozv\u011bd\u011bl… …zd\u00e1 se, \u017ee n\u00e1m Algi pon\u011bkud m\u011bn\u00ed sv\u00e9 zvyky… …\u017ee by pozitivn\u00ed vliv Riorgh…“ t\u00e1zav\u011b \u0161um\u011bly my\u0161lenky obou Elfek v hlav\u011b Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

Za\u010dala se j\u00ed to\u010dit hlava. Zav\u0159ela pevn\u011b o\u010di a sna\u017eila se nevn\u00edmat hlasy ve sv\u00e9 hlav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

„Mluvte nahlas. Pan\u00ed Riorgh nen\u00ed dob\u0159e,“ usly\u0161ela starostliv\u00fd hlas t\u00e9 Elfky z pralesa.<\/p>\n\n\n\n

Jako v mlze vn\u00edmala, jak se k n\u00ed v\u0161ichni starostliv\u011b nakl\u00e1n\u011bj\u00ed a n\u011bco si \u0161eptaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Pak se z \u0161epotu vyloupl Algiho hlas.<\/p>\n\n\n\n

„Nech\u00e1m tu zpr\u00e1vu Gorghovi a vr\u00e1t\u00edme se v\u0161ichni do Siattah.“<\/p>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b si uv\u011bdomila, \u017ee se otev\u00edr\u00e1 Port\u00e1l. Pak sv\u011bt kolem z\u010dernal a Riorgh se propadla do bezv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

M\u011bla pocit, \u017ee pad\u00e1 do bezedn\u00e9 propasti a n\u011bco ji trh\u00e1 na kusy. Ale pak se p\u00e1d za\u010dal pozvolna zastavovat.<\/p>\n\n\n\n

C\u00edtila zase ruce, nohy a kdy\u017e zkusmo zah\u00fdbala prsty, c\u00edtila pod nimi n\u011bjakou jemnou l\u00e1tku.<\/p>\n\n\n\n

Ot\u0159\u00e1sla se.<\/p>\n\n\n\n

„Je mi zima,“ \u0159ekla s o\u010dima pevn\u011b zav\u0159en\u00fdma.<\/p>\n\n\n\n

„Hele, je zp\u00e1tky,“ \u0159ekl n\u011bjak\u00fd hlas nad n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

„Tys n\u00e1m dala,“ \u0159ekl druh\u00fd hlas.<\/p>\n\n\n\n

„Dost j\u00e1s\u00e1n\u00ed, jdu pro p\u0159ikr\u00fdvku,“ \u0159ekl t\u0159et\u00ed hlas.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh uc\u00edtila v\u00e1hu dal\u0161\u00ed p\u0159ikr\u00fdvky, vn\u00edmala, jak ji starostliv\u00e9 ruce pe\u010dliv\u011b p\u0159ikr\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Rotace v hlav\u011b se zastavila. Otev\u0159ela o\u010di.<\/p>\n\n\n\n

Le\u017eela na posteli v obrovsk\u00e9 kamenn\u00e9 m\u00edstnosti pln\u00e9 rostlin, odkudsi dol\u00e9hal zvuk proud\u00edc\u00ed vody. Na strop\u011b odraz vodn\u00ed hladiny kreslil pohybuj\u00edc\u00ed se obrazce.<\/p>\n\n\n\n

„Kde to sem?“<\/p>\n\n\n\n

„M\u011bsto Siattah, kr\u00e1lovsk\u00fd pal\u00e1c. N\u00e1\u0161… \u0159ekn\u011bme hlavn\u00ed stan. V\u00edtej zp\u00e1tky, m\u00e1 Pan\u00ed,“ naklonil se nad n\u00ed Algi.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed p\u0159ikr\u00fdvka za\u010dala h\u0159\u00e1t. Riorgh se spokojen\u011b zavrt\u011bla v posteli a prsty znovu pohladila jemnou l\u00e1tku povle\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

„…zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nikdy m\u011b nenapadlo, jak je to p\u0159\u00edjemn\u00e9, le\u017eet v \u010dist\u00e9 posteli…“ mihlo se j\u00ed hlavou.<\/p>\n\n\n\n

„N\u011bco bych zobla,“ ozvala se nahlas.<\/p>\n\n\n\n

„Vydr\u017e, n\u011bco ti p\u0159ineseme,“ naklonil se nad n\u00ed znovu Algi.<\/p>\n\n\n\n

Spokojen\u011b zav\u0159ela o\u010di a b\u011bhem okam\u017eiku se propadla do sp\u00e1nku.<\/p>\n\n\n\n

Probudila ji v\u016fn\u011b j\u00eddla. Na stolku vedle postele le\u017eel t\u00e1c se v\u0161\u00edm, co mohla pal\u00e1cov\u00e1 kuchyn\u011b nab\u00eddnout.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh nev\u00e1hala a b\u011bhem p\u016fl hodiny z\u016fstaly na t\u00e1cu jenom \u017ealostn\u00e9 zbytky.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159em\u00edra j\u00eddla j\u00ed znovu zav\u0159ela o\u010di.<\/p>\n\n\n\n

Probudila se k ve\u010deru. V m\u00edstnosti bylo \u0161ero. Ve vzduchu byla c\u00edtit intenzivn\u00ed v\u016fn\u011b v noci kvetouc\u00edch rostlin. Z venku dovnit\u0159 pronikaly pablesky ohn\u011b, tlumen\u00e9 \u0161pit\u00e1n\u00ed a sm\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh vstala a prot\u00e1hla se. T\u011blo bylo v po\u0159\u00e1dku, nikde nic nebolelo, hlava j\u00ed p\u0159ipadala lehk\u00e1 a rozja\u0159en\u00e1. My\u0161lenky se m\u00edhaly jako blesky a po mlze a z\u00e1vrat\u00edch nebylo ani pam\u00e1tky. Spokojen\u011b se usm\u00e1la. P\u0159ehodila p\u0159es sebe lehkou tuniku, kter\u00e1 byla p\u0159ipravena vedle postele a pro\u0161la mezi sloupy ven.<\/p>\n\n\n\n

St\u00e1la na terase. Kolem n\u00ed se rozprost\u00edral pohled na m\u011bsto Siattah. Za hradbami za\u010d\u00ednala pou\u0161\u0165 a t\u00e1hla se k hor\u00e1m, pozvolna se no\u0159\u00edc\u00edm do fialov\u00e9 no\u010dn\u00ed tmy. Terasa nekon\u010dila z\u00e1bradl\u00edm, ale baz\u00e9nem, jeho\u017e druh\u00fd okraj jako by plynule p\u0159ech\u00e1zel mezi budovy m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh shodila tuniku, rozeb\u011bhla se a sko\u010dila do baz\u00e9nu. P\u0159eplavala na druh\u00fd kraj a vyhoupla se na dla\u017edice. Stoupla si a v \u00fa\u017easu rozp\u0159\u00e1hla ruce. St\u011bna baz\u00e9nu m\u011bla na h\u0159ebeni \u0161\u00ed\u0159i jedn\u00e9 stopy a na druh\u00e9 stran\u011b padala dol\u016f do temn\u00e9 hlubiny m\u011bsta. Zapadaj\u00edc\u00ed slunce se naposledy vylouplo z oblak\u016f a rudou z\u00e1\u0159\u00ed osv\u00edtilo Riorgh. Kapky vody na k\u016f\u017ei se rozz\u00e1\u0159ily jako rub\u00edny a Riorgh s rozpa\u017een\u00fdma rukama vypadala jako socha krvav\u00e9 bohyn\u011b p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00ed ob\u011bti ve sv\u00e9m chr\u00e1mu. Zdola ze tmy, proz\u00e1\u0159en\u00e9 tu a tam z\u00e1\u0159\u00ed pochodn\u00ed, se ozvaly pochvaln\u00e9 v\u00fdk\u0159iky, obdivn\u00e9 hv\u00edzd\u00e1n\u00ed a potlesk.<\/p>\n\n\n\n

Posledn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsek nad obzorem blikl a zmizel. Siattah se pono\u0159ilo do tmy.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh se probrala z tranzu. Oto\u010dila se, napjala ruce nad hlavu a sko\u010dila \u0161ipku zp\u00e1tky do baz\u00e9nu.<\/p>\n\n\n\n

Na druh\u00e9 stran\u011b na ni \u010dekala Elvian s ohromnou osu\u0161kou v ruce.<\/p>\n\n\n\n

„D\u011bkuji. \u010cemu vd\u011b\u010d\u00edm za takovou p\u00e9\u010di,“ zahalila se spokojen\u011b do hu\u0148at\u00e9 jemn\u00e9 l\u00e1tky.<\/p>\n\n\n\n

„\u010cist\u011b humanit\u00e1rn\u00edm d\u016fvod\u016fm. Algimu se prudce zvedl tlak. Tak jsem si myslela, \u017ee kdy\u017e se rychle osu\u0161\u00ed\u0161 a oble\u010de\u0161, \u017ee nebude\u0161 m\u00edt tak drastick\u00fd vliv na jeho zdrav\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n

Riorgh rozev\u0159ela osu\u0161ku a cel\u00fdm t\u011blem se p\u0159itiskla s Elvian.<\/p>\n\n\n\n

„Jenom Algimu se zvedl tlak?,“ zavrn\u011bla.<\/p>\n\n\n\n

„Nejenom. Ale na ostatn\u00edch to nen\u00ed tak z\u0159eteln\u011b vid\u011bt,“ za\u0161eptala j\u00ed Elvian do ucha.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh vr\u00e1tila osu\u0161ku Elvian a obl\u00e9kla na sebe tuniku.<\/p>\n\n\n\n

„Poj\u010f za mnou,“ vyzvala ji Elvian a vydala se po to\u010dit\u00fdch schodech vzh\u016fru.<\/p>\n\n\n\n

Uk\u00e1zalo se, \u017ee nad s\u00edn\u00ed, kde se zotavovala Riorgh, je ploch\u00e1 st\u0159echa. Na kraji st\u0159echy st\u00e1l mal\u00fd stanov\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, pod kter\u00fdm sed\u011bl Algi s Elly.<\/p>\n\n\n\n

„Posa\u010f se k n\u00e1m,“ uk\u00e1zal Algi na voln\u00e9 k\u0159es\u00edlko, nat\u00e1hl se n\u011bkam do tmy za sebou, a vyndal hlin\u011bn\u00fd poh\u00e1r. Pak do n\u011bj nalil ze d\u017eb\u00e1nu \u010derven\u00e9 v\u00edno a nab\u00eddl Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„M\u00e9 Pan\u00ed,“ pozdvihl poh\u00e1r k p\u0159\u00edpitku.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh se opatrn\u011b napila. Kdo n\u011bkdy ochutnal sk\u0159et\u00ed ko\u0159alku, opatrn\u011b ochutn\u00e1v\u00e1 i vodu. Ale tohle v\u00edno bylo p\u0159\u00edjemn\u011b vo\u0148av\u00e9, s plnou chut\u00ed a lehce nakysl\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Pochvaln\u011b mlaskla a podala Algimu poh\u00e1r k dopln\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

„Dobr\u00e9, \u017ee? Ale pozor na n\u011bj. Ono te\u010de jako vodi\u010dka, ale svoji s\u00edlu m\u00e1,“ za\u0161klebil se Algi.<\/p>\n\n\n\n

„Pl\u00e1nuje\u0161 dnes v noci n\u011bjakou v\u00fdpravu? Nebo se za hradbami pl\u00ed\u017e\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 komando? Nebo je tu v tajn\u00e9 m\u00edstnosti ukryt\u00fd dob\u011bla rozzu\u0159en\u00fd kouzeln\u00edk?,“ zeptala se Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

Do chv\u00edle u\u017easl\u00e9ho ticha zavrt\u011bl Algi hlavou: „J\u00e1 o ni\u010dem nev\u00edm. D\u011bje se n\u011bco, m\u00e9 Pan\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n

Ob\u011b Elfky zavrt\u011bly hlavami.<\/p>\n\n\n\n

„V tom p\u0159\u00edpad\u011b bych navrhla, aby slu\u017eebnictvo doneslo je\u0161t\u011b n\u011bkolik d\u017eb\u00e1n\u016f tohohle v\u00fdte\u010dn\u00e9ho v\u00edna, n\u011bco k zakousnut\u00ed a pak aby dostalo volno,“ zavrn\u011bla Riorgh a zavrt\u011bla se v k\u0159es\u00edlku.<\/p>\n\n\n\n

„Ale to v\u016fbec nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Pot\u0159ebujeme vysadit a mali\u010dko relaxovat. A lidi v pal\u00e1ci taky,“ Algiho o\u010di se st\u00e1hly do \u00fazk\u00fdch \u0161kv\u00edrek.<\/p>\n\n\n\n

Elly vstala, a ode\u0161la kamsi do tmy na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b st\u0159echy. Bylo sly\u0161et jej\u00ed hrdeln\u00ed hlas pln\u00fd m\u011bkk\u00fdch souhl\u00e1sek, jak komusi cosi nal\u00e9hav\u011b sd\u011bluje.<\/p>\n\n\n\n

Pak se vr\u00e1tila a \u0159ekla: „Za\u0159\u00edzeno, v pal\u00e1ci dnes bude mejdan, jak\u00fd tyhle zdi je\u0161t\u011b neza\u017eily.“<\/p>\n\n\n\n

Riorgh se znovu pot\u011b\u0161en\u011b zavrt\u011bla, upila z poh\u00e1ru a spokojen\u011b nat\u00e1hla nohy.<\/p>\n\n\n\n

To bylo to posledn\u00ed, co si p\u0159esn\u011b pamatovala.<\/p>\n\n\n\n

Zbytek noci se rozprskl v kaleidoskop st\u0159\u00edpk\u016f setk\u00e1v\u00e1n\u00ed s nezn\u00e1m\u00fdmi lidmi, neust\u00e1l\u00e9 p\u0159ip\u00edjen\u00ed, uzob\u00e1v\u00e1n\u00ed exotick\u00fdch lah\u016fdek, divok\u00fd tanec…<\/p>\n\n\n\n

Probudil ji ostr\u00fd slune\u010dn\u00ed svit a vedro s\u00e1laj\u00edc\u00ed z paprsky rozeh\u0159\u00e1t\u00fdch kamen\u016f terasy.<\/p>\n\n\n\n

Vstala a prot\u00e1hla se. Bolel j\u00ed \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00fd sval v t\u011ble. M\u011bla pocit, \u017ee p\u0159es ni muselo cv\u00e1lat st\u00e1do kon\u00ed. St\u00e1hla ze sebe tuniku a rozeb\u011bhla se nah\u00e1 k baz\u00e9nu.<\/p>\n\n\n\n

T\u011bsn\u011b na kraji se zastavila, proto\u017ee baz\u00e9n byl pln\u00fd nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

„U Alringa, co se to tu proboha d\u011blo?“ vydechla.<\/p>\n\n\n\n

„Slu\u0161n\u011b se tu rozjel mejdan,“ ozvalo se za n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Riorgh se oto\u010dila. Za n\u00ed st\u00e1la z\u00edvaj\u00edc\u00ed Elly tak, jak j\u00ed b\u016fh stvo\u0159il: „Nevid\u011bla jsi n\u011bkde moji tuniku? N\u011bjak\u00fd zv\u00ed\u0159e z pal\u00e1cov\u00e9 str\u00e1\u017ee mi ji sebralo, kdy\u017e jsi vydala ten rozkaz.“<\/p>\n\n\n\n

„Jak\u00fd rozkaz? J\u00e1 si v\u016fbec nic nepamatuju,“ zana\u0159\u00edkala Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„No… ud\u011blala jsi tady na terase bojov\u00e9 rozd\u00edlen\u00ed cel\u00e9 pal\u00e1cov\u00e9 str\u00e1\u017ee. Pak jsi usoudila, \u017ee jsou v\u0161ichni zpocen\u00ed a neupraven\u00ed a vydala jsi rozkaz, aby se v\u0161ichni svl\u00e9kli do naha a nask\u00e1kali do baz\u00e9nu. A v tom zmatku mi n\u011bkdo \u0161lohnul tuniku. Sakra tady by se n\u011bkde m\u011bla v\u00e1let,“ bezradn\u011b se rozhl\u00e9dla Elly.<\/p>\n\n\n\n

„U Alringa! To je ostuda! To nem\u016f\u017eu vystr\u010dit nos mezi lidi,“ chytla se Riorgh za hlavu.<\/p>\n\n\n\n

„Jo, ostuda to je. \u00dapln\u011b galaktick\u00fdch rozm\u011br\u016f. Ale ka\u0161li na to, d\u011bly se daleko hor\u0161\u00ed v\u011bci. O tomhle mejdanu se bude vypr\u00e1v\u011bt nejm\u00e9n\u011b sto let. Poj\u010f, p\u016fjdeme se osprchovat. Koupelnu jsem vlastn\u00edm t\u011blem ubr\u00e1nila p\u0159ed n\u00e1jezdn\u00edky,“ usm\u00e1la se Elly a vzala Riorgh d\u016fv\u011brn\u011b za ruku.<\/p>\n\n\n\n

„Kde je Algi a Elvian? Je\u0161t\u011b sp\u00ed?,“ uv\u011bdomila si Riorgh, \u017ee nec\u00edt\u00ed jejich p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n\n\n\n

„Elvian je na vyj\u00ed\u017e\u010fce ve m\u011bst\u011b. On se ten mejdan pon\u011bkud roz\u0161\u00ed\u0159il, tak s\u010d\u00edt\u00e1 \u0161kody. A Algi? No, \u0159ekn\u011bme, \u017ee nab\u00edr\u00e1 s\u00edly. Dne\u0161n\u00ed noc otestovala meze jeho mo\u017enost\u00ed,“ p\u0159imhou\u0159ila Elly oko.<\/p>\n\n\n\n

„J\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee neud\u011bl\u00e1m krok. Jsem naklepan\u00e1 jako stejk,“ post\u011b\u017eovala si Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„J\u00e1 tak\u00e9 sotva lezu. V\u010dera to bylo opravdu nad obvykl\u00fd r\u00e1mec noc\u00ed s Algim,“ spokojen\u011b se prot\u00e1hla Elly.<\/p>\n\n\n\n

„Hmmm,“ zabru\u010dela neutr\u00e1ln\u011b Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„Hele, ty fakt nic nepamatuje\u0161,“ rozesm\u00e1la se Elly.<\/p>\n\n\n\n

„A m\u011bla bych?“ rozpa\u010dit\u011b se zeptala Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„Ne, v\u016fbec ne. V\u016fbec nic se ned\u011blo. Nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat krok proto, \u017ees celou noc b\u011bhala po schodech,“ hih\u0148ala se Elly a strkala p\u0159ed sebou Riorgh do sprchy.<\/p>\n\n\n\n

Za chv\u00edli se objevily na terase, kde rozespal\u00e9 slu\u017eebnictvo pon\u011bkud m\u00e1to\u017en\u011b ukl\u00edzelo a terasa pozvolna p\u0159est\u00e1vala vypadat jako m\u00edsto, kde vybuchla bomba.<\/p>\n\n\n\n

Na\u0161ly si klidn\u011bj\u0161\u00ed koutek, p\u0159enesly si tam \u017eidli\u010dky a nalezen\u00fd t\u00e1c s lah\u016fdkami, kter\u00fd n\u011bjakou z\u00e1hadou unikl no\u010dn\u00edmu plen\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

„Je na dne\u0161ek n\u011bjak\u00fd program?“ zahuh\u0148ala s pln\u00fdmi \u00fasty Riorgh.<\/p>\n\n\n\n

„Po\u010dk\u00e1me, a\u017e se probere Algi k \u017eivotu,“ pokr\u010dila rameny Elly.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Siattah „Algi, poslechni, nejse\u0161 ty magor? Pro\u010d furt s sebou tah\u00e1\u0161 to \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed?“ Algi, ukl\u00e1daj\u00edc\u00ed si zbran\u011b na pat\u0159i\u010dn\u00e1 m\u00edsta, se jenom usm\u00e1l a pohl\u00e9dl ke stropu a pohodil d\u00fdku v ruce. „Riorgh, m\u00e1 Pan\u00ed, v bar\u00e1ku pln\u00fdm sk\u0159et\u016f, kerejm … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8],"tags":[],"class_list":["post-174","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-algi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=174"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":175,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/174\/revisions\/175"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=174"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=174"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=174"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}