{"id":106,"date":"2020-12-10T12:05:09","date_gmt":"2020-12-10T11:05:09","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ptakopysk.cz\/?p=106"},"modified":"2020-12-10T12:05:09","modified_gmt":"2020-12-10T11:05:09","slug":"prispevky-nasich-ctenaru-archiv","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/10\/prispevky-nasich-ctenaru-archiv\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edsp\u011bvky na\u0161ich \u010dten\u00e1\u0159\u016f archiv"},"content":{"rendered":"\n
My\u0161ov\u00e9 mizern\u00fd… Druga 17.11.2007)<\/strong> kon\u010dilo l\u00e9to a u\u017e od konce srpna se n\u00e1m st\u011bhujou do chaty my\u0161ky. Bode\u0165 ne, m\u00e1me chatu, kde z jedn\u00e9 strany je pole a z druh\u00e9 rybn\u00edk a les. Letos je spousta my\u0161\u00ed, nikdy jsem jich tolik nevid\u011bl, nen\u00ed ale divu, lo\u0148sk\u00e1 zima byla tepl\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e9 mrazy, leto\u0161n\u00ed jaro a l\u00e9to hork\u00e9, hlodavci se vesele mno\u017eili a te\u010f je m\u00e1me v p\u0159\u00edbytc\u00edch. Sed\u00edm na verand\u011b, kous\u00ed\u010dek od m\u00e9 nohy si jedna \u0161edivka sb\u00edr\u00e1 na zemi drobe\u010dky, druh\u00e1 sed\u00ed na lednici a drbe se za u\u0161ima, t\u0159et\u00ed \u0161mejd\u00ed po gau\u010di a hled\u00e1 n\u011bco dobr\u00e9ho na zub, \u010ctvrt\u00e1 leze na polici, m\u00e1m dojem, \u017ee jsem u\u017e v deliriu, ale m\u00edsto b\u00edl\u00fdch my\u0161ek vid\u00edm jen \u0161ediv\u00e9.
Jednou ve\u010der sly\u0161\u00edme za starou kredenc\u00ed v kuchyni \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed a hryz\u00e1n\u00ed. Nikde nic, ale jsme na to zvykl\u00ed, tak jdeme sp\u00e1t. R\u00e1no otv\u00edr\u00e1m kredenc a vida, v m\u00edse na t\u011bsto vid\u00edm my\u0161ku, ale bude asi mrtv\u00e1. To bylo tak: my\u0161\u00ed je f\u016fra, b\u011bhaj\u00ed n\u00e1m mezi nohama a j\u00e1 jsem asi jednu z nich p\u0159edt\u00edm zav\u0159ela omylem v kredenci, kdy\u017e jsem p\u0159edt\u00edm \u0161patn\u011b dov\u0159ela dv\u00ed\u0159ka. A ona tam ve\u010der hryzala a sna\u017eila se dostat ven. Tak jsem ji vyndala a nechala ji na schodech do chaty, jako \u017ee ji vyhod\u00edm do pole. Jen\u017ee na schody sv\u00edtilo slunce a mil\u00e1 my\u0161ka ob\u017eivla. A jak! Ona toti\u017e v t\u00e9 kredenci byla p\u011bkn\u00e1 zima a my\u0161ka Jul\u010da byla m\u00edrn\u011b podchlazen\u00e1, jeliko\u017e v kredenci byla zima. Slunce ale d\u011bl\u00e1 divy a mrtvolka v\u016f\u010dihledn\u011b o\u017eila, nab\u00eddla jsem j\u00ed tedy kousek s\u00fdra. Vd\u011b\u010dn\u011b ho p\u0159ijala, vzala do paci\u010dek a bez okolk\u016f poob\u011bdvala. Cht\u011bla jsem ji d\u00e1t do sklenice a uk\u00e1zat ji synovi, a\u017e p\u0159ijde z lesa, aby vid\u011bl skute\u010dnou pachatelku z kredence. Chytla jsem ji do ruky, ale to u\u017e byla p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u00e1, vysmekla se a p\u00e1dila pod k\u0159eslo, aby si zachr\u00e1nila ko\u017eich. A te\u010f n\u00e1m do chaty vod\u00ed na n\u00e1v\u0161t\u011bvu svoje k\u00e1mo\u0161ky a po\u0159adaj\u00ed tam mejdany. Minul\u00fd t\u00fdden se veselily ve vysava\u010di, koncem z\u00e1\u0159\u00ed po\u0159\u00e1daly mejdan v motoru od ledni\u010dky. Vysava\u010d p\u0159e\u017eil, ledni\u010dka ne. Vyr\u00e1\u017e\u00edm koupit jed na my\u0161i, Jul\u010da-Nejul\u010da, chatu m\u00e1me jen jednu :-\/<\/td><\/tr>
Jezev\u010d\u00edk erotoman… (Jezabell, 31.05.2005)<\/strong> Na Hrad\u010danech bydlela jedna star\u00e1 pan\u00ed.Potk\u00e1valy jsme se psy a hodn\u011b toho spolu o nich nakecaly. Kdy\u017e u\u017e jsme byly takov\u00e9 d\u016fv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011b\u0159ila mi tenhle p\u0159\u00edb\u011bh…
Jej\u00ed jezev\u010d\u00edk byl hodn\u011b na feny. Kdy\u017e n\u011bkter\u00e1 v okol\u00ed h\u00e1rala ne\u017eral,smutnil,nespal.
„Mlad\u00e1 pan\u00ed, on dok\u00e1zal t\u0159eba skoro t\u00fdden jen lemtat kvanta vody“ \u0159\u00edkala, „tak jsem se rozhodla,\u017ee mu ulev\u00edm. Postavila jsem ho v koupeln\u011b na kobere\u010dek a ‚pomohla jsem mu‘. Ted jsem z toho ne\u0161\u0165astn\u00e1.Jak se r\u00e1no vzbud\u00edm, b\u011b\u017e\u00ed do koupelny na ten zatracenej koberec a \u010dek\u00e1. Ignorovala jsem ho. A tak m\u011b za\u010dal s t\u00edm kobere\u010dkem v tlam\u011b pron\u00e1sledovat po byt\u011b. Kdy\u017e koupelnu zav\u0159u, \u0161t\u011bk\u00e1 p\u0159ed n\u00ed jak bl\u00e1zen. P\u0159ipad\u00e1m si jak sexu\u00e1ln\u00ed \u0161tvanec…“
Pan\u00ed u\u017e dnes ne\u017eije,ale j\u00e1 si na n\u00ed vzpomenu v\u017edy kdy\u017e vid\u00edm jezev\u010d\u00edka.:o))<\/td><\/tr>
Hrabo\u0161 (Rpu\u0165, 14.02.2005)<\/strong> Navzdory pr\u016fkazu p\u016fvodu v n\u011bm\u017e se pravilo, \u017ee jedn\u00e1 se o n\u011bmeck\u00e9ho ov\u010d\u00e1ka, rozhodl se b\u00fdt norn\u00edkem. Ji\u017e jako \u0161t\u011bn\u011b vyhrabal z\u00e1hon tulip\u00e1n\u016f, babi\u010d\u010dinu cibuli i ko\u0161 se \u0161pinav\u00fdm pr\u00e1dlem. V d\u016fsledku toho zapomenuto jeho ofici\u00e1ln\u00ed jm\u00e9no Nero von Tentononc a p\u0159ezd\u011bn na Hrabo\u0161e. Krtka pova\u017eoval za \u0161pinavou konkurenci, za to v\u0161ak studna\u0159i byl nad\u0161en a ochotn\u011b jim pom\u00e1hal. Studna\u0159i v\u0161ak byli nad\u0161eni m\u00e9n\u011b, nebo\u0165 jim hlasit\u011b sp\u00edlal, kdykoli p\u0159eru\u0161ili kop\u00e1n\u00ed a na z\u00e1v\u011br, p\u0159i kontrole kvality pr\u00e1ce, do studny spadl. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich pak tvrdili, \u017ee dostat toho \u010dokla ven bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e vykopat studnu.
Byla u\u010din\u011bna v\u0161emo\u017en\u00e1 opat\u0159en\u00ed, k zamezen\u00ed dal\u0161\u00ed destruktivn\u00ed \u010dinnosti a sou\u017eit\u00ed Hrabo\u0161e s rodinnou prob\u00edhalo bez probl\u00e9m\u016f. Pak v\u0161ak vypukla plynofikace obce a v katastru obce vyskytovalo se najednou v\u00edce d\u011br, ne\u017e mohl Hrabo\u0161 zkontrolovat. Vynalezl za t\u00edm \u00fa\u010delem nez\u010detn\u011b zp\u016fsob\u016f, jak tajn\u011b se dostat z domu, v\u010detn\u011b otev\u0159en\u00e9ho ok\u00e9nka na z\u00e1chod\u011b. Nal\u00e9zt ho bylo celkem snadn\u00e9. Zat\u00edmco ofici\u00e1ln\u00ed kop\u00e1\u010di firmy op\u00edrali se o krump\u00e1\u010de a lopaty a holdovali alkoholu, z v\u00fdkop\u016f, kde „pracoval“ Hrabo\u0161, l\u00e9taly gejz\u00edry p\u00edsku a kam\u00e9nk\u016f o sto\u0161est. D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee jen d\u00edky Hrabo\u0161ovi byla plynofikace dokon\u010dena v term\u00ednu. V\u0161e prob\u00edhalo celkem hladce a\u017e do chv\u00edle, kdy kopan\u00fd p\u0159\u00edkop p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k jeho rodn\u00e9mu domu. Hrabo\u0161 okam\u017eit\u011b p\u0159evzal stavebn\u00ed dozor a fl\u00e1k\u00e1n\u00ed rozhodn\u011b netrp\u011bl. Faktem je, \u017ee jeho \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed m\u011blo pozitivn\u00ed \u00fa\u010dinek a kop\u00e1\u010di „jeli“ jak buldozer a\u017e do p\u00e1te\u010dn\u00edho dopoledne, kdy rozjeli se do sv\u00fdch domov\u016f. A\u017e na jednoho, jen\u017e zmo\u0159en nezvykle intenzivn\u00ed prac\u00ed a n\u011bkolika lahv\u00e1\u010di si dn\u011b v\u00fdkopu na chv\u00edli zd\u0159\u00edml. Hrabo\u0161ovi povolily nervy a jeliko\u017e zrovna nikdo nebyl doma, dok\u00e1zal p\u0159el\u00e9zt branku. Rozespal\u00fd drobn\u00fd minorita s hr\u016fzou zjistil, \u017ee nad n\u00edm stoj\u00ed rozkro\u010den obrovit\u00fd pes a hrozn\u011b \u0159ve. Obloha se zat\u00e1hla, zafoukal chladn\u00fd v\u00edtr a uv\u00e1len\u00e9 t\u00edlko s kra\u0165asy uk\u00e1zalo se b\u00fdt oble\u010den\u00edm zcela nedostate\u010dn\u00fdm. Pochopil, \u017ee mus\u00ed se z v\u00fdkopu dostat, ne\u017e zem\u0159e zimou a \u017e\u00edzn\u00ed. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m pokusu v\u0161ak obluda vr\u010dela tak temn\u011b, \u017ee si to okam\u017eit\u011b rozmyslel. Za\u010daly mu cvakat zuby a tak na svou obranu uchopil krump\u00e1\u010d. Hrabo\u0161e to z m\u00edry nevyvedlo ani v nejmen\u0161\u00edm. Do\u0161el v\u0161ak posledn\u00ed lahv\u00e1\u010d a doty\u010dn\u00fd pochopil, \u017ee n\u011bjak se zah\u0159\u00e1t mus\u00ed. Kdy\u017e Hrabo\u0161ova sme\u010dka dorazila v pozdn\u00edch no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch dom\u016f, byl p\u0159\u00edkop vykop\u00e1n a\u017e na konec ulice.<\/td><\/tr>
Korupce (Rpu\u0165, 14.02.2005)<\/strong> Vo\u0159\u00ed\u0161ek byl prost\u011b vo\u0159ech, vo\u0159ech vo\u0159echovi\u010d, je\u017eatej, st\u0159apatej a veselej. P\u00e1nem byl milov\u00e1n a sousedy z\u00e1vid\u011bn zejm\u00e9na pro svou nep\u0159ekonatelnou schopnost chytat krysy. Dok\u00e1zal u kan\u00e1lu \u010d\u00edhat cel\u00e9 hodiny, aby se ve vte\u0159in\u011b vymr\u0161til a pak cel\u00fd naje\u017een\u00fd, s jedn\u00edm uchem \u0161tajf a krysou v tlami\u010dce pel\u00e1\u0161il dom\u016f. P\u00e1n pochv\u00e1lil a vym\u011bnil krysu za p\u016flku Romad\u016fru , kter\u00fd Vo\u0159\u00ed\u0161ek k smrti miloval.
Jednou v\u0161ak, jak\u00fdmsi nedopat\u0159en\u00edm, zapomn\u011bl krysu zakousnout, \u010d\u00edm\u017e uvedl sv\u00e9ho p\u00e1na do zna\u010dn\u00fdch rozpak\u016f, nebo\u0165 tento nesn\u00e1\u0161el pohled na krev. P\u0159edstava \u017eiv\u00e9 krysy pob\u00edhaj\u00edc\u00ed po dom\u011b byla v\u0161ak je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed a tak p\u00e1n navl\u00e9kl ko\u017eenou rukavici, chopil se krysy, zav\u0159el o\u010di a hotovil se k exekuci, pro kterou m\u011bl v k\u016fln\u011b u \u0161palku p\u0159ipravenou palici. R\u00e1na dopadla, ozval se srdcervouc\u00ed v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd krysu vyd\u011bsil k smrti a p\u0159im\u011bl ji schovat se pod hromadu d\u0159\u00edv\u00ed, aby si tam l\u00e9\u010dila pocuchan\u00e9 nervy. Vo\u0159\u00ed\u0161ek chv\u00edli se z\u00e1jmem pozoroval p\u00e1na jak kv\u00edl\u00ed, hek\u00e1 a b\u011bduje a rozhodl se v\u011bc napravit. Ne\u017e si p\u00e1n\u00ed\u010dek sta\u010dil prst zav\u00e1zat, byla hromada d\u0159\u00edv\u00ed rozmet\u00e1na po cel\u00e9 k\u016fln\u011b a krysa dopadena. S krysou, tentokr\u00e1t u\u017e zakousnutou, objevil se p\u0159ed utr\u00e1pen\u00fdm p\u00e1nem a dostalo se mu zaslou\u017een\u00e9 pochvaly. Kdy\u017e v\u0161ak p\u00e1n\u00ed\u010dek cht\u011bl krysu odebrat, Vo\u0159\u00ed\u0161ek uhnul a jeho pohled zcela jasn\u011b \u0159\u00edkal: „A kde je ten kus sejra?“
„U\u017e si dostal“, br\u00e1nil se p\u00e1n vyd\u00edr\u00e1n\u00ed.
Vo\u0159\u00ed\u0161ek nepovolil a p\u00e1n se zatvrdil, jen\u017ee jak \u0161el \u010das, zatvrzen\u00ed m\u011bklo. Ono tak\u00e9, zkuste cel\u00fd den koukat na chc\u00edplou krysu, kterou za v\u00e1mi nos\u00ed vy\u010d\u00edtav\u00fd pes. P\u00e1n nevydr\u017eel, vydal Romad\u00far a dostal mrtvolku.
Pes korumpuje se snadno a tak od t\u00e9 doby nosil Vo\u0159\u00ed\u0161ek krysy z\u00e1sadn\u011b \u017eiv\u00e9.<\/td><\/tr>
O ps\u00ed dvojjedinosti. (Rpu\u0165, 29.12.2004)<\/strong> Rodina skl\u00e1dala se z maminky, tat\u00ednka, dcery v rozpuku puberty a b\u00edl\u00e9ho, \u010dern\u011b punt\u00edkovan\u00e9ho jezev\u010d\u00edka nezn\u00e1m\u00e9ho p\u016fvodu a rasy, zvan\u00e9ho \u017dol\u00edk. Krom \u010dern\u00fdch punt\u00edk\u016f m\u011bl je\u0161t\u011b \u010dern\u00e9 prav\u00e9 ucho a \u010dern\u00fd praporec na oc\u00e1sku. Jako ka\u017edou sobotu r\u00e1no i ten den maminka s dcerou si dop\u0159\u00e1valy vydatn\u00e9ho sp\u00e1nku a \u017dol\u00edk, v\u011bda, \u017ee s nimi nic nepo\u0159\u00edd\u00ed, rovnou \u0161el ol\u00edznout nos tat\u00ednkovi. Tat\u00ednek si, pro forma, post\u011b\u017eoval,\/ co kdyby ho p\u0159ece jenom n\u011bkdo sly\u0161el\/ a odebral se \u017dol\u00edkem do parku. V tuto dobu tam chodila lep\u00e1 majitelka kokr\u0161pan\u011bla, se kterou tat\u00ednek zan\u00edcen\u011b \u0159e\u0161il kynologick\u00e9 probl\u00e9my. Toho dne se v\u0161ak docela oby\u010dejn\u011b zakecal, co\u017e stalo se mu osudn\u00fdm. Uprost\u0159ed rozhovoru ni\u010deho\u017e nic shledal, \u017ee mu kru\u010d\u00ed v b\u0159i\u0161e, rychle se omluvil, p\u0159ipnul \u017dol\u00edka na vod\u00edtko a posp\u00edchal dom\u016f.
Jeliko\u017e proch\u00e1zka trvala dlouho, dcera ji\u017e, co instantn\u00ed krasavice, opustila koupelnu a jako takov\u00e1 byla vysl\u00e1na pro \u010derstv\u00e9 pe\u010divo. Jej\u00ed pe\u010dliv\u011b konturovan\u00e9 rt\u00edky z r\u016fznilo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee nev\u011bd\u00ed, co po n\u00ed je\u0161t\u011b cht\u00edt. Byla v\u0161ak a\u017e kupodivu brzy zp\u00e1tky, co\u017e objasn\u011bno faktem, \u017ee bylo mo\u017eno, alespo\u0148 jednomu z rodi\u010d\u016f, beztrestn\u011b vynadat: „By si taky moh d\u00e1t na toho psa pozor“, brblala.
„Chud\u00e1k \u017dol\u00ed\u010dek plakal dole u dve\u0159\u00ed“, vci\u0165ovala se do role opu\u0161t\u011bn\u00e9 bytosti.
„\u017dol\u00edk p\u0159i\u0161el se mnou“, br\u00e1nil se tat\u00ednek,“ na \u0159em\u00ednku.“
„Pfffff“, ufouklo v odpov\u011b\u010f. „P\u0159ivedla jsem ho j\u00e1.“
“ \u017dol\u00ed\u010dku, pejsku malej, vopu\u0161t\u011bnej, nechal by t\u011b tam\u2026tu m\u00e1\u0161 sal\u00e1mek“, zapojila se maminka a vrhla k tat\u00ednkovi kritick\u00fd pohled.
\u017dol\u00edk pak rozumn\u011b chopil se sal\u00e1mu a odebral se na pel\u00ed\u0161ek v kuchyni. Tat\u00ednek zaznamenal houstnouc\u00ed atmosf\u00e9ru a odkr\u00e1\u010del nen\u00e1padn\u011b do vedlej\u0161\u00edho pokoje, aby p\u0159edst\u00edral neodkladnou pr\u00e1ci. Do nohy \u0161\u0165ouchnul ho ps\u00ed \u010denich a chlupat\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se k n\u011bmu oddan\u011b p\u0159itisklo. Vzal \u017dol\u00edka do n\u00e1ru\u010de a hladil mu hedv\u00e1bn\u00e1 ou\u0161ka, kdy\u017e najednou se ho zmocnil neodbytn\u00fd pocit, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku.
Zd\u011b\u0161en a se psem v n\u00e1ru\u010d\u00ed v\u0159\u00edtil se do kuchyn\u011b: „Ten pes je zrcadlovej“, chrapt\u011bl rozru\u0161en\u011b.
„Co blbne\u0161“, ot\u00e1zal se apl\u00e9gr neuctiv\u011b, ale tat\u00ednek si toho v rozru\u0161en\u00ed nev\u0161iml.
„\u017dol\u00edk m\u00e1 p\u0159ece \u010dern\u00e9 PRAV\u00c9 ucho“, zdvihl p\u0159ed sebe psa s \u010dern\u00fdm uchem LEV\u00ddM.
Do hrobov\u00e9ho ticha za\u0165apaly na dla\u017edi\u010dk\u00e1ch dr\u00e1pky a u\u017easl\u00fd \u017dol\u00edk vzhl\u00ed\u017eel k dvojn\u00edkovi. Tat\u00ednek pochopil, \u017ee ukradl psa a propadl depresi. Pod dojmem sv\u00e9ho zlo\u010dinu je\u0161t\u011b 14 dn\u00ed vylepoval po ulic\u00edch ozn\u00e1men\u00ed, \u017ee „na\u0161el se b\u00edl\u00fd punt\u00ed\u010dkovan\u00fd jezev\u010d\u00edk“, a nech\u00e1pal pro\u010d se lidi tak sm\u011bjou.<\/td><\/tr>
P\u0159\u00e1l si p\u00e1n\u00ed\u010dek Neapolsk\u00e9ho mastina (Rpu\u0165, 17.11.2004)<\/strong> To je takovej ten pes,co m\u00e1 na hub\u011b z\u00e1clony, krhav\u00e9 o\u010di a del\u0161\u00ed brzdnou dr\u00e1hu. Prost\u011b pes jak almara. Jinak je moc hodnej a \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko Bary k v\u00e1noc\u016fm bylo p\u0159\u00edslu\u0161n\u011b rozko\u0161n\u00e9. Pejsek prosp\u00edval a jak rostl byl by ut\u00e1hl i \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1k. Jeliko\u017e ten nebyl po ruce, provozoval tot\u00e9\u017e s p\u00e1n\u00ed\u010dkem. P\u0159i\u0161el listopad a s n\u00edm spadan\u00e9 list\u00ed. Odkudsi se vyrojili men\u0161inov\u00ed meta\u0159i a shrabali list\u00ed na hromadu velikou, p\u0159evelikou. Neobsahovala v\u0161ak jen spad, ale i ledacos jin\u00e9ho, jak \u0161el \u010das a pejsci kakali. Vo\u0148av\u00e1 hromada pak l\u00e1kala ke zna\u010dkov\u00e1n\u00ed a tak\u00e9 lecjak\u00e1 blecha vytrousena. I Bary musel zkontrolovat co v\u0161e se v hromad\u011b vynach\u00e1z\u00ed, kdy\u017e v tom p\u0159es z\u00eddku p\u0159eb\u011bhla ko\u010dka. Bary za\u0159val, vyrazil, p\u00e1n\u00ed\u010dek projel hromadou jako n\u016f\u017e m\u00e1slem a jeho vzez\u0159en\u00ed zna\u010dn\u011b utrp\u011blo. Jsa pon\u011bkud ohovn\u011bn kr\u00e1\u010del p\u00e1n rychle k domovu. Na cest\u011b pak po\u010dalo ho sv\u011bdit. Tu i onde, na z\u00e1dech, v podpa\u017e\u00ed, v nohavici. P\u00e1n zpanika\u0159il a chopil se mobilu, aby upozornil na vzniklou katastrofu. Na dvorku pak zjistil, \u017ee tchyn\u011b ozbrojila se smet\u00e1kem. Na jeho konci vl\u00e1l igelitov\u00fd pytel: „V\u0161echny \u0161aty nah\u00e1zej dovnit\u0159“, \u0161t\u011bkala neoblomn\u011b. Posl\u00e9ze p\u0159isunut mu ps\u00ed \u0161ampon proti blech\u00e1m a z okna vyno\u0159ila se hadice, kterou pohotov\u011b p\u0159imontovala ke karm\u011b. V chladn\u00e9m listopadov\u00e9m odpoledni stoupala z n\u011bj p\u00e1ra a stra\u0161nej vztek. Byl odhodl\u00e1n dopustit se vra\u017edy, vyhnat psa a zap\u00e1lit d\u016fm. Kone\u010dn\u011b dostal se dovnit\u0159, chopil se deky a slivovice od str\u00fd\u010dka. Tchyn\u011b pozorovala ho nesouhlasn\u00fdm zrakem a kriticky se vyj\u00e1d\u0159ila k jeho alkoholismu. Cht\u011bl nam\u00edtnout, \u017ee jedn\u00e1 se o l\u00e9k, kdy\u017e v tom zas\u00e1hl Bary, kter\u00fd m\u011bl pocit, \u017ee nep\u0159\u00edtel se nebezpe\u010dn\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed. Za\u0159val nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ps\u00ed zakl\u00ednadlo a tchyn\u011b r\u00e1zem ocitla se ve sv\u00e9m pokoji na druh\u00e9m konci domu. A p\u00e1n se rozhodl, \u017ee takov\u00e9ho psa nikdy nikomu ned\u00e1.<\/td><\/tr>
D\u00e1vno, d\u00e1vno je tomu co v jedn\u00e9 horsk\u00e9 chat\u011b \u017eila fenka foxteri\u00e9ra Dine\u010dka. (Rpu\u0165, 17.11.2004)<\/strong> Pro teplomiln\u00e9ho psa, nen\u00ed nic lep\u0161\u00edho ne\u017e \u017e\u00edt ve velk\u00e9 kuchyni, kde se po\u0159\u00e1d n\u011bco va\u0159\u00ed a tud\u00ed\u017e je tam neust\u00e1le teplo. A nav\u00edc tu se najde n\u011bjak\u00e1 ta kosti\u010dka \u010di od\u0159ezek, kter\u00e9 j\u00ed laskav\u011b poskytoval kucha\u0159 zvan\u00fd O\u010dko, nebo\u0165 m\u011bl jedno oko sklen\u011bn\u00e9. Ten den na to Dine\u010dka obzvl\u00e1\u0161t\u011b vyzr\u00e1la, jeliko\u017e objevila otev\u0159en\u00e1 dv\u00ed\u0159ka, t\u00e9 spr\u00e1vn\u011b tepl\u00e9, trouby. Doba ob\u011bda se v\u0161ak bl\u00ed\u017eila a tak kucha\u0159 troubu zav\u0159el a zapnul. 10 minut na to rozlehl se kuchyn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd rachot a vyt\u00ed baskervilsk\u00e9ho psa. Vylekan\u00fd O\u010dko p\u0159isko\u010dil a z trouby vyrazil vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fd p\u0159i\u010dmoudl\u00fd pes a vrhl se kucha\u0159i p\u0159\u00edmo pod nohy. O\u010dko se zapot\u00e1cel, zakopl a stra\u0161liv\u011b se pra\u0161til do \u010dela o kuchy\u0148sk\u00e9 sk\u0159\u00ednky. P\u0159i tom ov\u0161em vyl\u00e9tlo mu oko z o\u010dn\u00edho d\u016flku a s cinknut\u00edm kdesi zmizelo. To u\u017e v kuchyni vyli dva.
Do m\u00edstnosti v\u0159\u00edtil se zd\u011b\u0161en\u00fd chata\u0159 a nalezl b\u011bduj\u00edc\u00edho kucha\u0159e, kterak leze po \u010dty\u0159ech a hled\u00e1 sv\u00e9 ztracen\u00e9 oko a co bylo hor\u0161\u00ed, Dine\u010dku, kter\u00e1 v \u0161oku le\u017eela na podlaze, o\u010di v sloup a v\u0161echny \u010dty\u0159i „\u0161tajf“. Na horsk\u00e9m h\u0159ebenu veterin\u00e1\u0159e se nedovol\u00e1\u0161 a tak se chata\u0159 chopil osv\u011bd\u010den\u00e9ho prost\u0159edku, kter\u00fd i jemu pom\u00e1hal zvl\u00e1dat krizov\u00e9 chv\u00edle. Vzal lahev rumu a nalil jednu odlivku do psa, druhou do kucha\u0159e a t\u0159et\u00ed do sebe. Prvn\u00ed vzpamatovala se Dine\u010dka a pon\u011bkud vr\u00e1vorav\u011b se odebrala pod lavici, odkud vr\u010dela na ka\u017ed\u00e9ho, kdo \u0161el okolo. Chata\u0159 s kucha\u0159em pak piln\u011b hledali oko a d\u00e1le se p\u0159i tom posil\u0148ovali. Le\u010d byla doba ob\u011bda a bylo nutno obslou\u017eit hosty. O\u010dko si ov\u00e1zal zubo\u017eenou hlavu ut\u011brkou, tak\u017ee vypadal jak kostkovan\u00fd \u017di\u017eka, ale i jednook\u00fd a pod vlivem alkoholu, zvl\u00e1dal svou pr\u00e1ci celkem dob\u0159e.
Po ob\u011bd\u011b pono\u0159ila se chata do klidn\u00e9 alkoholick\u00e9 pod\u0159\u00edmlosti, kdy\u017e v tom se dostavil posledn\u00ed host a \u017e\u00e1dal si hov\u011bz\u00ed pol\u00e9vku. Bylo mu vyhov\u011bno a v\u0161em u\u017e bylo v\u0161echno jedno. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed pak rozlehl op\u011bt stra\u0161n\u00fd k\u0159ik, tentokr\u00e1t z j\u00eddelny. Chata\u0159, u\u017e hr\u016fzou zje\u017een\u00fd, dob\u011bhl do j\u00eddelny, kde zastihl velmi vulg\u00e1rn\u011b \u0159vouc\u00edho hosta, ukazuj\u00edc\u00edho na tal\u00ed\u0159 s pol\u00e9vkou. A tam, mezi nudlemi, koketn\u011b jukalo modr\u00e9 o\u010dko.<\/td><\/tr>
N\u00e1\u0161 pejs\u00e1\u010dek (\u017ee by byli v\u0161ichni Fil\u00edpci prasopsi? pozn.red.) (V\u011bra, 12.03.2004)<\/strong> Mil\u00e1 Patricie, d\u00edky za p\u0159\u00edb\u011bh, \u010dlov\u011bk se zasm\u011bje opravdu s chut\u00ed- proto, \u017ee si p\u0159edstavuje obsah v \u017eiv\u00fdch obrazech – ka\u017ed\u00fd pejska\u0159 n\u011bco podobn\u00e9ho ur\u010dit\u011b s t\u00edm sv\u00fdm psem za\u017eil a za\u0159adil do kategorie pro\u017eitk\u016f nejhor\u0161\u00edch. P\u0159ipomn\u011blo mi to moj\u00ed kamar\u00e1dku a jej\u00edho kokr\u0161pan\u011bla, psa mal\u00e9ho, ale \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vel\u00edc\u00edho cel\u00e9 sv\u00e9 dom\u00e1c\u00ed sme\u010dce, pani\u010dkou po\u010d\u00ednaje. Ta, ocelov\u011b zocelen\u00e1 desetilet\u00fdm sou\u017eit\u00edm s dominantn\u00edm Filipem, d\u00e1vno sm\u00ed\u0159en\u00e1 se sv\u00fdm osudem „druh\u00e9ho“ v hierarchii sme\u010dky,ukol\u00e9ban\u00e1 do stavu- m\u011b u\u017e nep\u0159ekvap\u00ed v\u016fbec nic- se jednoho lo\u0148sk\u00e9ho podzimn\u00edho odpoledne dobrala dna sv\u00fdch sil a svat\u00e9 trp\u011blivosti. Vypr\u00e1v\u011bla – sed\u00edm v hou\u0161tin\u011b na bobku, kr\u00e1j\u00edm ryzce a Filipa,ostatn\u011b jako v\u017edy, nem\u00e1m u\u017e hezkou dobu. Natr\u00e9novan\u011b naslouch\u00e1m odkud, a jestli u\u017e p\u0159ib\u011bhne, ale nesly\u0161\u00edm nic. V duchu mu zase sp\u00edl\u00e1m, boj\u00edm se myslivc\u016f, a najednou – jak blesk z \u010dist\u00fdho nebe-Filip skokem u m\u011b.Z\u00e1blesk my\u0161lenky -kruci, ten je n\u011bjakej jinej a pak u\u017e jen spr\u0161ka, a – nebylo pochyb – \u010deho. Bo\u017ee, bo\u017ee,kdybys to vid\u011bla, j\u00e1 m\u011bla najednou hovna v\u0161ude, co ti m\u00e1m pov\u00eddat, dokonce i ve \u0161roubk\u00e1ch na paci\u010dk\u00e1ch brejl\u00ed, v zoubk\u00e1ch zipu na sv\u011btlemodrej bund\u011b, prost\u011b \u00fapln\u011b v\u0161ude. Hele-\u0159ekla, B\u016fh mi odpus\u0165,jen on v\u00ed, co se mi cht\u011blo v t\u00fd chv\u00edli s Filipem ud\u011blat. Ale co m\u016f\u017ee\u0161 , \u017ee jo? Mus\u00ed\u0161 se k tomu n\u011bjak postavit. A tak jsem ho p\u0159iv\u00e1zala a \u0161la k potoku, jeho i sebe aspo\u0148 trochu omejt. No a aby to bylo dokonal\u00fd, najednou kolem jede cyklista, j\u00e1 se tam smradlav\u00e1 a cel\u00e1 vod hoven m\u00e1ch\u00e1m v potoce a kdo\u017ee to neni! P\u0159edstav si, Honza \u0160afa\u0159\u00edk! \/ Na vysv\u011btlenou \u010dten\u00e1\u0159\u016fm: spole\u010dn\u00fd spolu\u017e\u00e1k, od ml\u00e1d\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00fd fe\u0161\u00e1k,l\u00e1ska v\u0161ech spolu\u017ea\u010dek, nedostupn\u00fd idol\/. Je\u017e\u00ed\u0161i, j\u00e1 jsem se modlila, aby m\u011b nepoznal. Ale poznal a byl moc r\u00e1d, \u017ee m\u011b po tak dlouh\u00fd dob\u011b od \u0161koly zase vid\u00ed.Byl fakt pot\u011b\u0161enej, sesednul z kola, \u0161el za mnou do bobku a kdy\u017e se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed p\u0159es hn\u011bd\u011b punt\u00edkat\u00fd skla m\u00fdch brejl\u00ed a poprv\u00e9 se nadechnul, \u0159ekl:- ty jo,Hani, tady to stra\u0161n\u011b smrd\u00ed. Hele, nem\u011blo to chybu, fakt, moje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, m\u00e1ch\u00e1n\u00ed rukama od hoven a jeho \u00fasm\u011bvy, p\u0159ikyvov\u00e1n\u00ed, jo jasn\u011b, tov\u00ed\u0161takovej je\u017eivot, tak\u010dau\u010dau a velmi rychl\u00fd odjezd.
A resum\u00e9:
slovy Adiny Mandlov\u00e9 – dneska u\u017e se tomu sm\u011bju.<\/td><\/tr>
N\u00e1\u0161 pejs\u00e1\u010dek (Patricie, 12.03.2004)<\/strong> P\u0159\u00edhoda, kterou tu vyl\u00ed\u010d\u00edm, se ud\u00e1la v srpnu 1989 a je pouze pro otrl\u00e9 povahy, slab\u0161\u00ed nech\u0165 rad\u011bji odvr\u00e1t\u00ed zrak \ud83d\ude42 Na\u0161emu haf\u00e1\u010dkovi bude za m\u011bs\u00edc 15 let a z\u00e1\u017eitky s n\u00edm se siln\u011b podobaj\u00ed p\u0159\u00edhod\u00e1m, kter\u00e9 popisuje ve sv\u00e9 kn\u00ed\u017ece „Robin“ Zdena Fr\u00fdbov\u00e1. Tak tedy v srpnu 1989, kdy\u017e byly na\u0161emu maz\u00e1nkovi 4 m\u011bs\u00edce, jsme nav\u0161t\u00edvili m\u00edsta na\u0161eho ml\u00e1d\u00ed, kam jsme se jezd\u00edvali v 60. letech koupat (kdysi kr\u00e1sn\u00e1 louka u Berounky pobl\u00ed\u017e Srbska). P\u00ed\u0161u z\u00e1m\u011brn\u011b KDYSI kr\u00e1sn\u00e1 louka, proto\u017ee p\u0159ed t\u011bmi zhruba 15 lety u\u017e to byla louka, zvan\u00e1 „sra\u010dkov\u00e1“. Prost\u011b kam oko pohl\u00e9dne, tam lidsk\u00e9 tentononc (nejm\u00e9n\u011b 20 kousk\u016f), ale jako na potvoru v\u0161echny siln\u011b pr\u016fjmovit\u00e9. Netu\u0161e zrady jsme na\u0161eho mil\u00e1\u010dka (mal\u00e9ho kn\u00edra\u010de) pustili z vod\u00edtka, aby se prob\u011bhl. Neomyln\u011b zam\u00ed\u0159il tam, kde to nejv\u00edc smrd\u011blo a ve v\u0161ech asi dvaceti sr…\u00e1ch se vyv\u00e1lel a velkou \u010d\u00e1st jich se\u017eral. Dodnes vid\u00edm, jak pob\u00edh\u00e1 od hromady k hromad\u011b v prostoru asi 1 hektaru … P\u0159edstavte si mal\u00e9 roztomil\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, ze kter\u00e9ho kapou sr…., voda v Berounce studen\u00e1 a hluboko pod norm\u00e1lem (v podstat\u011b jen kameny, mezi kter\u00fdmi l\u00edn\u011b prot\u00e9kala voda) a te\u010f je\u0161t\u011b takov\u00e9ho chlupatce, opat\u0159en\u00e9ho \u010dty\u0159ma rychl\u00fdma no\u017ei\u010dkama, chytit a do t\u00e9 vody dostat! No, bylo to p\u011bkn\u00fd! Po p\u016flhodince se n\u00e1m ho poda\u0159ilo chytit a zna\u010dn\u011b zahovn\u011bni jsme brou\u010dka jak\u017etak\u017e vykoupali a te\u010f zb\u00fdvala cesta autem dom\u016f. Norm\u00e1ln\u011b je to 25 km a za slabou p\u016flhodinku bychom byli doma. Le\u010d pozor! Bylo l\u00e9to 1989 a socialistick\u00e1 arm\u00e1da p\u0159esunovala svou techniku okolo Berouna hlem\u00fd\u017ed\u00edm tempem, tak\u017ee cesta trvala tenkr\u00e1t 2,5 hodiny. Co to znamen\u00e1 m\u00edt v aut\u011b nedostate\u010dn\u011b odhovn\u011bn\u00e9ho psa, si ka\u017ed\u00fd ur\u010dit\u011b dovede p\u0159edstavit. Hafisko rajtovalo po v\u0161ech sedadlech a kl\u00ednech (byli jsme tam \u010dty\u0159i + pes), cel\u00e1 rodina st\u0159\u00eddav\u011b omdl\u00e9vala a p\u0159\u00edsahala, \u017ee psa nech\u00e1me n\u011bkde v lese sv\u00e9mu osudu, byla \u0159e\u010d i o vra\u017ed\u011b neboh\u00e9ho nevi\u0148\u00e1tka … no, p\u0159e\u017eili jsme! Pejsek dodnes \u017eije, t\u011b\u0161\u00ed se v\u00fdborn\u00e9mu zdrav\u00ed (asi d\u00edky t\u00e9 koproterapii v ran\u00e9m ml\u00e1d\u00ed:-) A takov\u00fdch p\u0159\u00edhod bych mohla popsat stovky, n\u00e1\u0161 Filou\u0161ek je po\u0159\u00e1d temperamentn\u00ed pes, o tom, \u017ee by se projevoval vzhledem k v\u011bku jako vetch\u00fd sta\u0159ec, nem\u016f\u017ee b\u00fdt ani \u0159e\u010d. Zat\u00edmco my jsme u\u017e postar\u0161\u00ed a jsme r\u00e1di, \u017ee se dr\u017e\u00edme na nohou (u\u017e po\u010d\u00edt\u00e1me dny do d\u016fchodu), pejs\u00e1\u010dek zat\u00edm rozum nedostal (jak jsme se bl\u00e1hov\u011b kdysi domn\u00edvali) a chyst\u00e1 se n\u00e1s v\u0161echny p\u0159e\u017e\u00edt \ud83d\ude42 A\u0165 \u017eije pes – p\u0159\u00edtel \u010dlov\u011bka!
P.S.
N\u00e1\u0161 maz\u00e1nek, zocelen\u00fd v ml\u00e1d\u00ed koproterapi\u00ed, se jmenuje Filip (Filou\u0161ek, Filip\u00e1\u010dek, Cucan, Haf\u00e1\u010dek, Chlupatec, Pi\u0161kvorek, Pi\u0161i\u0161vor, Hafizn\u00edk …).<\/td><\/tr>
Kdy\u017e Jul\u010da \u0161patn\u011b vid\u00ed… (V\u011bra, 22.12.2003)<\/strong> Na\u0161e Jul\u010da odjakt\u011b\u017eiva \u0161patn\u011b vid\u011bla na d\u00e1lku, o to v\u00edce v\u0161ak vy\u0161t\u011bk\u00e1vala p\u0159edm\u011bty\/ v jej\u00ed palici ur\u010dit\u011b ciz\u00ed psi\/jen matn\u011b tu\u0161en\u00e9.Jej\u00ed m\u00e1ma Betyna, star\u00e1 zku\u0161en\u00e1 boxerka s ost\u0159\u00ed\u017e\u00edm zrakem, toto jej\u00ed po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed nesn\u00e1\u0161ela. V\u011bd\u011bla p\u0159esn\u011b, \u017ee v dohledu i nedohlednu nen\u00ed nic.V\u017edycky jen hodila po Jul\u010de vokem jako\u017ee – ty se\u0161 \u00fapln\u011b blb\u00e1- a Jul\u010da sklopila u\u0161i a \u0161ourala se zahanben\u011b pry\u010d. Takhle se mnou jednou Jul\u010da chodila po balkon\u011b v 1. pat\u0159e domu.Dole u branky do bar\u00e1ku st\u00e1la Betynka a pozorovala okol\u00ed. Jul\u010da j\u00ed zblejskla-a vystartovala s mohutn\u00fdm \u0161t\u011bkotem se porvat s t\u00edm drz\u00fdm ciz\u00edm psem,kterej se n\u00e1m produc\u00edruje po dvorku. Aj\u00e9je, to je pr\u016fser, \u0159\u00edk\u00e1m si,to j\u00ed zas Betyna set\u0159e, jak je pitom\u00e1, \u017ee ani vlastn\u00ed m\u00e1mu nepozn\u00e1. Jul\u010da bojovn\u00edk se vrhla ze schod\u016f proti tomu vet\u0159elci– a v ten moment j\u00ed moment pozn\u00e1n\u00ed zap\u00edchl nohy do betonov\u00fdho chodn\u00edku. Jenom krati\u010dkou chvilinku p\u0159emej\u0161lela. Potom rozehr\u00e1la sv\u016fj velk\u00fd v\u00edtac\u00ed ritu\u00e1l.To\u010dila se dokola kolem Betynky, jakoby j\u00ed tejden nevid\u011bla. Ale j\u00e1 poznala, \u017ee Betyna v\u00ed „sv\u00fd“ a kdy\u017e po mn\u011b loupla vokem na ten balkon, jej\u00ed o\u010di mi \u0159\u00edkaly – „hele, s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1\u0161, ona je fakt \u00fapln\u011b blb\u00e1.“<\/td><\/tr>
U\u010ditelka (V\u011bra, 22.12.2003)<\/strong> J\u00e1 taky ob\u010das zajdu do vedlej\u0161\u00ed vsi se sv\u00fdmi hafany. Chod\u00ed n\u00e1s dokonce v\u00edc-ka\u017ed\u00fd se sv\u00fdm hafanem a chod\u00edme do hospody. Do takov\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 mal\u00e9 zapadl\u00e9 hosp\u016fdky, kde ho\u0159\u00ed polena v krbu a kde pan\u00ed hospodsk\u00e1 m\u00e1 v\u017edy: dom\u00e1c\u00ed tla\u010denku, sulc,slaninu, gul\u00e1\u0161ek, knedl\u00ed\u010dkovou pol\u00e9vku „jakodoma“ a tak. O n\u00e1poj\u00edch ani nemluv\u011b. Asi si v\u0161ichni dok\u00e1\u017eete p\u0159edstavit, jak p\u0159\u00edjemn\u00e9 je proj\u00edt se p\u00e1r kil\u00e1k\u016f s kamar\u00e1dy a psy, venku mr\u00e1z a sn\u00edh a pak, za odm\u011bnu, p\u0159ij\u00edt do takov\u00e9ho podniku, legrace, n\u011bkdy i muzika s harmonikou, no prost\u011b n\u00e1dhera. Dlouho jsem na t\u011bchto v\u00fdletech nucen\u011b „pauz\u00edrovala“ z d\u016fvodu m\u00e9 boxerky, kter\u00e1 se sice dob\u0159e zkamar\u00e1dila s ostatn\u00edmi ps\u00edmi \u00fa\u010dastn\u00edky na\u0161ich v\u00fdlet\u016f, nicm\u00e9n\u011b naprosto tvrd\u011b trvala na sv\u00e9m ohledn\u011b nezn\u00e1m\u00fdch ps\u016f. A t\u011bch se v hosp\u016fdce v\u017edycky p\u00e1r na\u0161lo. Vznikaly trapn\u00e9 situace, kdy pani\u010dka vzdala jako prvn\u00ed, popadla toho sv\u00fdho blb\u00fdho psa a cht\u011bjnecht\u011bj se odebrala k domovu. Po \u010dase r\u016fzn\u00fdch pokus\u016f-omyl\u016f ve v\u00fdchov\u011b Juliny, jsem dosp\u011bla k n\u00e1zoru, \u017ee „u\u017e je to dobr\u00fd“ a \u017ee u\u017e to zvl\u00e1dnu. Za\u010dali jsme zase chodit a p\u00e1r v\u00fdlet\u016f kon\u010d\u00edc\u00edch v hospod\u011b dopadlo dob\u0159e. Teda dob\u0159e. Tak, \u017ee s ka\u017ed\u00fdm p\u0159\u00edchodem nov\u00fdho psa do hospody jsem m\u011bla od vod\u00edtka nakr\u00e1tko namotan\u00fdm kolem ruky m\u00edsto prst\u016f fialov\u00fd bu\u0159ty, srdce v poklusu, a psa pod stolem chr\u010d\u00edc\u00edho a hv\u00edzdaj\u00edc\u00edho od zata\u017een\u00e9ho obojku. Ale dobr\u00fd, jo, dobr\u00fd. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edchodu kamar\u00e1di, u\u017e pou\u010deni, nacvi\u010den\u011b zkoukli mno\u017estv\u00ed a typ p\u0159\u00edtomn\u00fdch ciz\u00edch ps\u016f, p\u0159es rameno mi dali echo a teprve pak jsme se um\u00edstili. Jednou jsme tam takhle p\u0159i\u0161li a nebyl tam \u017e\u00e1dnej ciz\u00ed pes. Z\u00e1\u0159ila jsem pohodou, a v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed slastn\u00fdch chvil p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch sedla si neopatrn\u011b na kraj stolu, nejbl\u00ed\u017e k uli\u010dce a Julinu nacpala pod st\u016fl ke v\u0161em ostatn\u00edm hafan\u016fm. Naproti n\u00e1m sed\u011bla skupina asi \u0161esti star\u0161\u00edch lid\u00ed, z nich\u017e t\u0159i \u017eeny jsem poznala. Byly to u\u010ditelky-d\u016fchodkyn\u011b-turistky, kter\u00e9 u\u010d\u00edvaly na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole, kterou jsem absolvovala , ale m\u011b ani jedna z nich neu\u010dila, tud\u00ed\u017e ani nevadila. A te\u010f dokonce nem\u011bla ani jedna s sebou \u017e\u00e1dn\u00e9ho psa, tak\u017ee moje ned\u016fv\u011bra a nel\u00e1ska k u\u010ditelk\u00e1m se zm\u011bnila r\u00e1zem ve v\u0161eobj\u00edmaj\u00edc\u00ed sympatii a p\u0159\u00e1telskou vst\u0159\u00edcnost. Rozd\u00e1vala jsem \u00fasm\u011bvy na v\u0161echny strany, z\u00e1bava b\u011b\u017eela jak na dr\u00e1tk\u00e1ch, grog\u016f p\u0159ib\u00fdvalo, sm\u00edch ze v\u0161ech stran, \u017eivot byl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. N\u00e1sledn\u00fdch p\u00e1r vte\u0159in se semlelo tak rychle, \u017ee nikdo, j\u00e1, samoz\u0159ejm\u011b nejm\u00ed\u0148, nezareagoval tak rychle,aby byl o ten zlomek sekundy rychlej\u0161\u00ed ne\u017e Julina. Na podlahu toti\u017e zni\u010dehonic sesko\u010dil z kl\u00edna jedn\u00e9 t\u00e9 pan\u00ed u\u010ditelky mali\u010dk\u00fd jork\u0161\u00edr- dosud, bohu\u017eel, neviditeln\u00fd. Asi se cht\u011bl, chud\u00e1k, tro\u0161ku prot\u00e1hnout z toho dlouh\u00fdho sezen\u00ed. Julina st\u0159elhbit\u011b vystartovala, za n\u00ed vod\u00edtko, po n\u011bm moje \u017eidle a nakonec j\u00e1. \u017de n\u011bkdy n\u011bkdo spadne ze \u017eidle nen\u00ed nic a\u017e tak legra\u010dn\u00edho ani ohromuj\u00edc\u00edho, \u010di trapn\u00e9ho. Jen\u017ee j\u00e1 jsem nespadla-j\u00e1 se vrhla st\u0159emhlav po Julin\u011b, kterou jsem prost\u011b pot\u0159ebovala zpacifikovat a jinak, ne\u017e t\u00edm, \u017ee j\u00ed zalehnu sv\u00fdm t\u011blem a t\u00edm p\u00e1dem nese\u017eere toho mali\u010dk\u00fdho psa a t\u00edm p\u00e1dem m\u011b nese\u017eere pan\u00ed u\u010ditelka – to ne\u0161lo za\u0159\u00eddit. Jak tam tak le\u017e\u00edm t\u011blo na t\u011blo, dr\u017e\u00edm pevn\u011b sv\u00fdho blb\u00fdho psa, styd\u00edm se a \u010dek\u00e1m, a\u017e jork\u0161\u00edr u\u017e, dopr\u010dic, n\u011bkam zmiz\u00ed, sly\u0161\u00edm nad sebou ten zn\u00e1m\u00fd, z du\u0161e protivn\u00fd, jen u\u010ditelk\u00e1m vlastn\u00ed k\u00e1rav\u00fd hlas:
„Mlad\u00e1 pan\u00ed, bu\u010fte tak laskava a vychovejte si toho sv\u00fdho psa, nebo sem s n\u00edm, pros\u00edm V\u00e1s, necho\u010fte. Tady byl v\u017edycky klid, ne\u017e jste p\u0159i\u0161la Vy.“
To u\u017e mi ale pom\u00e1hali kamar\u00e1di zp\u00e1tky na svislo, Julinu bezpe\u010dn\u011b zpacifikovanou. Vlastn\u011b v\u0161echno dob\u0159e dopadlo. Jork\u0161\u00edr byl na\u017eivu a j\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee u\u017e nikdy nebudu muset chodit do z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly.<\/td><\/tr>
J\u00edzda(V\u011bra, 19.11.2003)<\/strong> Jednou m\u011b takhle popovezly po zamrzlej oranici m\u00e9 dv\u011b boxerky, je\u0161t\u011b ob\u011b mlad\u00e9 a v\u00fdkonn\u00e9. Tehdy jsem hodn\u011b chv\u00e1tala a nep\u0159evl\u00e9kla sv\u016fj sv\u00e1te\u010dn\u00ed novej zimn\u00ed kab\u00e1t – sv\u011btlounce \u0161ed\u00fd, p\u00e9\u0159ov\u00fd. Kdy\u017e se to seb\u011bhlo, vl\u010d\u00e1k, coby objekt z\u00e1jmu m\u00fdch dvou siln\u00fdch ps\u016f, se rozhodl b\u011b\u017eet nap\u0159\u00ed\u010d t\u00fd oranice a j\u00e1 ve chv\u00edli p\u0159ip\u00edn\u00e1n\u00ed dvojit\u00e9ho vod\u00edtka v poloze „na bobku“ spadla hubou do oranice, psy nepust\u00edc ale ani n\u00e1hodou a p\u0159esn\u011b jako ve \u0161patn\u00fdm filmu jsem metla nov\u00fdm kab\u00e1tem po oranici. Hezkou chv\u00edli.
Dost dlouhou na to, aby mi pe\u0159\u00ed l\u00edtalo z kab\u00e1tu.
Soused, se mnou ven\u010d\u00edc\u00ed svoje hodn\u00e9 psy p\u0159ihl\u00ed\u017eel – nepomohl. Ani nebylo jak. Bylo to v\u0161echno moc rychl\u00e9. Druh\u00fd den se ke mn\u011b naklonil a ti\u0161e pov\u00edd\u00e1 – v\u00edte, pan\u00ed V\u011bro, ve v\u0161\u00ed \u00fact\u011b, ne, \u017ee bych se cht\u011bl sm\u00e1t, to ne,ale teda hrozn\u011b jsem litoval, \u017ee nem\u00e1m kameru….<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

My\u0161ov\u00e9 mizern\u00fd… Druga 17.11.2007) kon\u010dilo l\u00e9to a u\u017e od konce srpna se n\u00e1m st\u011bhujou do chaty my\u0161ky. Bode\u0165 ne, m\u00e1me chatu, kde z jedn\u00e9 strany je pole a z druh\u00e9 rybn\u00edk a les. Letos je spousta my\u0161\u00ed, nikdy jsem jich … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[5],"tags":[],"class_list":["post-106","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pesoviny"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=106"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":107,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/106\/revisions\/107"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=106"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=106"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=106"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}