{"id":102,"date":"2020-12-10T11:59:18","date_gmt":"2020-12-10T10:59:18","guid":{"rendered":"http:\/\/www.ptakopysk.cz\/?p=102"},"modified":"2020-12-10T11:59:18","modified_gmt":"2020-12-10T10:59:18","slug":"feuilletony-roku-2009-ii-pololeti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/10\/feuilletony-roku-2009-ii-pololeti\/","title":{"rendered":"Feuilletony roku 2009 II. pololet\u00ed"},"content":{"rendered":"\n<figure class=\"wp-block-table\"><table><tbody><tr><td><strong>M\u0148o&#8230; (25.12.2009)<\/strong> tak se n\u00e1m rok ch\u00fdl\u00ed ke konci. Z pohledu lidsk\u00e9ho by to m\u011bl b\u00fdt \u010das bilancov\u00e1n\u00ed, \u010das pl\u00e1n\u016f do budoucna. Z pohledu ps\u00edho je to \u010das spac\u00ed. Den je kr\u00e1tk\u00fd, mokr\u00fd, studen\u00fd, mraziv\u00fd. Tlapky zebou od sn\u011bhu, nebo od bl\u00e1ta. To podle toho, zda nejmocn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bta rozhodnou, jestli se glob\u00e1ln\u011b otepluje, nebo ochlazuje a planeta se tomuto rozhodnut\u00ed promptn\u011b p\u0159izp\u016fsob\u00ed.<br>Kdyby byl Denis t\u00edm nejmocn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bta, ur\u010dit\u011b by rozhodl, \u017ee m\u00e1 b\u00fdt trvale polojasno, kolem dvaceti stup\u0148\u016f nad nulou a pr\u0161et m\u00e1 jenom v noci, kdy\u017e sp\u00ed.<br>Samoz\u0159ejm\u011b, jsou okam\u017eiky, kdy po\u010das\u00ed &#8211; nepo\u010das\u00ed, se mus\u00ed plivnout do tlap a vz\u00edt po\u0159\u00e1dn\u011b za pr\u00e1ci. Jeden takov\u00fd okam\u017eik nastal v\u010dera. Naho\u0159e ve vsi bydl\u00ed jeden takovej mr\u0148avej, \u010derno-hn\u011bdo-b\u00edle flekatej, drzej hajzl\u00edk. To snad ani nen\u00ed pes, ale zplozenec pekla! P\u0159edstavte si, \u017ee kdy\u017e jde kolem, ozna\u010dkuje VA\u0160I hromadu d\u0159eva, kterou tam p\u00e1n\u00ed\u010dek PRO V\u00c1S uskladnil, abyste m\u011bli co ob\u010d\u016fr\u00e1vat. Hulv\u00e1t!!!<br>Celou dobu, co se potloukal v lese a po louce, Denis s Betynou \u0159vali za plotem jak zasypan\u00ed horn\u00edci a byli nervov\u011b \u00fapln\u011b kaput. Nezbylo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e vz\u00edt vod\u00edtko a vyrazit s nimi po stop\u00e1ch onoho vyvrhela. Pro\u0161li jsme na centimetr p\u0159esn\u011b celou trasu, kterou absolvoval flekatec. Vlezli jsme do v\u0161ech bodl\u00e1k\u016f, o\u010duchali v\u0161echny trsy tr\u00e1vy, ve kter\u00fdch se mohla skr\u00fdvat zakousnut\u00e1 ko\u0159ist. Revize rev\u00edru na\u0161t\u011bst\u00ed dopadla dob\u0159e. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit ty n\u00e1sledky, kdyby psiska zjistila, \u017ee ten pi\u0161i\u0161vor ulovil t\u0159eba divok\u00e9 prase, jelena, mamuta, nebo my\u0161 poln\u00ed. To bych asi musel ve vsi vyhl\u00e1sit v\u00e1lku.<br><\/td><\/tr><tr><td><strong>Je to \u010d\u00faza nena\u017eran\u00e1&#8230; (23.12.2009)<\/strong> V\u010dera jsem m\u011bl n\u011bjak\u00e9 zbytky z p\u0159\u00edpravy ve\u010de\u0159e. Konkr\u00e9tn\u011b mastnou p\u00e1nev po pe\u010den\u00ed \u0159\u00edzk\u016f.<br>Vzal jsem dva kraj\u00edce chleba, onu p\u00e1nev a \u0161el na dv\u016fr pod\u011blit chudinu. Betyna dostala jeden kraj\u00edc omo\u010den\u00fd v omastku a jala se ho konzumovat. K Denisovi do boudy dovanulo n\u011bkolik molekul mastnoty, tak\u017ee se vy\u0161trachal ven, aby n\u011bco zobnul. Dostal druh\u00fd kraj\u00edc. P\u0159ipl\u00e1cnul si ho tlapou a jak je jeho zvykem, chv\u00edli dumal, jestli se konzumac\u00ed chleba neotr\u00e1v\u00ed.<br>Betyna nedumala a ten chleba mu z pod tlapy b\u011bhem vte\u0159iny \u010dmajzla.<br>Kdy\u017e Denis po n\u011bkolika sekund\u00e1ch rozj\u00edm\u00e1n\u00ed sklonil hlavu, nezbylo mu, ne\u017e jenom z\u00edrat. Tlapa st\u00e1la na zemi a po chlebu nebylo ani pam\u00e1tky. Na\u0161t\u011bst\u00ed je Betyna je\u0161t\u011b nezku\u0161en\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b a kalibru Bodyho, blah\u00e9 pam\u011bti, nedosahuje. Ten Denisovi krmi \u0161lohnul a okam\u017eit\u011b ji spolkl. I kdy\u017e pak dostal na prdel, \u017evanec m\u011bl bezpe\u010dn\u011b v b\u0159i\u0161e a nikdo mu ho nemohl vz\u00edt.<br>Tentokr\u00e1t jsem chleba zachr\u00e1nil, proto\u017ee jsem za\u0159val, bafnul ko\u0161t\u011b a Betyn\u011b leknut\u00edm chleba vypadnul z huby. Ko\u0161t\u011btem jsem ji od chleba odsunul, Denis si pro sk\u00fdvu do\u0161el a ura\u017een\u011b loupaje okem, odnesl si po\u017eivatinu do boudy. Jistota je jistota. Jeden prost\u011b nikdy nev\u00ed, z jak\u00e9 \u010dasoprostorov\u00e9 dimenze se ta \u010d\u00faza vyloupne a ukradne v\u00e1m ve\u010de\u0159i zpod fr\u0148\u00e1ku.<\/td><\/tr><tr><td><strong>Jak se dostalo poprv\u00e9 p\u0159es prdel&#8230; (14.10.2009)<\/strong> Denis je jako vykop\u00e1va\u010d jam celkem naivn\u00ed a pr\u016fhledn\u00fd pachatel. Kdy\u017e vylezete z bar\u00e1ku a kolem v\u00e1s se za\u010dne jakoby nic ochomejtat pes, kter\u00fd m\u00e1 na \u0161pi\u010dce fr\u0148\u00e1ku kope\u010dek hl\u00edny, v\u00edte hned, kter\u00e1 bije Taky se l\u00e9ty vycvi\u010dil a kope tam, kde mi to nevad\u00ed.<br>Te\u010f kone\u010dn\u011b zapr\u0161elo a ter\u00e9n zm\u011bkl. Co\u017e Betyna pojala jako pokyn sh\u016fry k tomu, aby se za\u010daly ve velk\u00e9m kopat j\u00e1my v tr\u00e1vn\u00edku a tam, kde se chod\u00ed. A byly to j\u00e1my zv\u00edci p\u016fl metru do hloubky. P\u00e1n\u00ed\u010dek Veni, Vidi, a m\u00edsto Vici si \u0161el pro n\u016f\u017eky a z p\u0159\u00edru\u010dn\u00edho l\u00edskov\u00e9ho ke\u0159e si ust\u0159ihl proutek.<br>Betyna cel\u00e1 zprasen\u00e1 p\u0159ihl\u00ed\u017eela do okam\u017eiku, kdy p\u00e1n\u00ed\u010dek s prutem do\u0161el k prvn\u00ed j\u00e1m\u011b. Pak znejist\u011bla, co se bude d\u00edt, ale kdy\u017e j\u00ed proutek p\u0159ist\u00e1l v ko\u017eichu, spadly j\u00ed \u0161upiny z o\u010d\u00ed.<br>P\u00e1n\u00ed\u010dek \u0159val cosi o \u010d\u016fz\u00e1ch a chlupatejch besti\u00edch, a\u017e se ze strom\u016f sypalo list\u00ed a v ko\u017eichu jmenovan\u00e9 p\u0159ist\u00e1lo je\u0161t\u011b p\u00e1r \u0161t\u00edpanc\u016f.<br>Od v\u010derej\u0161ka m\u00e1 madame fr\u0148\u00e1k \u010dist\u00fd a zasypan\u00fdm jam\u00e1m se obloukem vyh\u00fdb\u00e1.<br>Uvid\u00edme, jak dlouho n\u00e1m to polep\u0161en\u00ed vydr\u017e\u00ed.<\/td><\/tr><tr><td><strong>Jak se b\u011bh\u00e1 po zahrad\u011b&#8230; (14.10.2009)<\/strong> Betyna b\u011bh\u00e1 jako \u0161\u00edlenec na p\u00e9ro. Denis, zleniv\u011bl\u00fd p\u016flro\u010dn\u00edm poleh\u00e1v\u00e1n\u00edm a vytrval\u00fdm posp\u00e1v\u00e1n\u00edm, m\u00e1 hodn\u011b velk\u00e9 probl\u00e9my s t\u00edm, aby ji dohonil. Abych pravdu \u0159ekl, zat\u00edm se mu to je\u0161t\u011b nepovedlo.<br>Betyna si ob\u011bhne po zahrad\u011b dv\u011b, t\u0159i kole\u010dka, ne\u017e Denis nato\u010d\u00ed motory a vystartuje. Ta potvora kolem n\u011bj poskakuje jak vopice v ro\u0161t\u00ed, zat\u00edmco Denda cv\u00e1l\u00e1 zahradou jako postar\u0161\u00ed pivovarsk\u00fd k\u016f\u0148. Pak ho vezme hexn\u0161\u016fs, za\u010dne kv\u00edkat a zvoln\u00ed na poklus.<br>Zkou\u0161el jsem Betynu vyfotit, ale ned\u00e1 se. V pln\u00e9m ps\u00edm trysku je tikit\u00e1ln\u00ed fo\u0165\u00e1k zoufale pomal\u00fd. Na obr\u00e1zku byl obvykle jenom tr\u00e1vn\u00edk, pop\u0159\u00edpad\u011b ps\u00ed z\u00e1\u010f, co\u017e nen\u00ed esteticky \u00fapln\u011b ono. Jedin\u00e9, kdy se daj\u00ed vyfotografovat, je \u010deln\u00ed pohled:<br><br><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"\" alt=\"betty_beh.jpg(47 kb)\" width=\"666\" height=\"357\"><br><br>Druh\u00e1 mo\u017enost se mi naskytla, kdy\u017e p\u0159ibrzdili. Poda\u0159ilo se mi vytvo\u0159it monument\u00e1ln\u00ed obraz, kter\u00fd bych nazval: &#8222;Skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se Denis lov\u00ed Betynu lov\u00edc\u00ed my\u0161&#8220;. Denis toti\u017e zjistil, \u017ee je vhodn\u00e9 se ukr\u00fdt za st\u00e9blo tr\u00e1vy, nebo za kv\u011btinu a \u010dekat, a\u017e nic netu\u0161\u00edc\u00ed Betyna pob\u011b\u017e\u00ed kolem. Pak vystartuje ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a skoro ji dohon\u00ed. Tak tady to m\u00e1te in situ:<br><br><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"\" alt=\"betty_denda.jpg(47 kb)\" width=\"666\" height=\"357\"><\/td><\/tr><tr><td><strong>Jak dostala prvn\u00ed kost&#8230; (16.9.2009)<\/strong> Na\u0161i haf\u00e1ci odjak\u017eiva dost\u00e1vali kosti. Morkov\u00e1 hov\u011bz\u00ed kost, to je v\u00fdborn\u00e1 hra\u010dka, jestli to nev\u00edte. A kost z prasete, to je po\u0161u\u0161\u0148\u00e1n\u00ed\u010dko. Ale d\u00e1 to p\u00e1n\u00ed\u010dkovi pr\u00e1ci, ji p\u0159ipravit \u00e1 la gourmet.<br>To se dojde do \u0159eznictv\u00ed a koup\u00ed se dv\u011b zadn\u00ed vep\u0159ov\u00e9 kolena v celkov\u00e9 v\u00e1ze \u010dty\u0159 kil. Po o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed se vlo\u017e\u00ed se do \u017eelez\u0148\u00e1ku, lehkou rukou zasol\u00ed, podlije \u010dern\u00fdm pivem, \u0161oupne do trouby a pe\u010de se.. a obrac\u00ed se&#8230; a pol\u00e9v\u00e1 se&#8230; a furt se pe\u010de, a\u017e je po t\u0159ech, \u010dty\u0159ech hodin\u00e1ch hotovo. K\u016f\u017ei\u010dka je ch\u0159upav\u00e1, mas\u00ed\u010dko se jen rozpad\u00e1 a v\u00fdpek s karamelizovan\u00fdm pivem von\u00ed a\u017e do vedlej\u0161\u00ed vsi. Potom p\u00e1n\u00ed\u010dkova rodina vyseparuje z ka\u017ed\u00e9ho dvoukilov\u00e9ho kolena asi p\u016fl kila masa pro sebe, co\u017e mu lze odpustit a skoro cel\u00e1 k\u016f\u017ee v\u010detn\u011b kosti p\u0159ipadne haf\u00e1k\u016fm.<br>No a kdy\u017e je haf\u00e1k \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 v \u017eivot\u011b nevid\u011blo kost zv\u00edci p\u016flky \u0161t\u011bn\u011bc\u00ed d\u00e9lky, tak je z toho naprosto perplex. A zkoum\u00e1, jak to ukousnout, jestli z prost\u0159edka, nebo z kraje. Skoro se to ned\u00e1 ani odt\u00e1hnout do bezpe\u010d\u00ed, je\u0161t\u011b je v kastrole hromada k\u016f\u017e\u00ed a \u0161lach a \u0161\u0165avna\u0165ou\u010dk\u00e9ho rosolu, kterou by mu mohl p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed p\u00e1n\u00ed\u010dek klidn\u011b se\u017erat, kdy se to nehl\u00eddalo. Prost\u011b \u0161t\u011bn\u011b je zral\u00e9 na psychologickou poradnu. Ale pak si v\u0161imne, co d\u011bl\u00e1 druhej pes. Kost m\u00e1 mezi tlapama, aby mu ji p\u00e1n\u00ed\u010dek ne\u010dmajzl a nese\u017eral, p\u0159itom labu\u017enicky p\u0159e\u017evykuje kus k\u016f\u017ee velikosti slon\u00edho ucha. \u0160t\u011bn\u011b se za\u0159\u00edd\u00ed zrovna tak. Akor\u00e1t \u017ee nep\u0159e\u017evykuje. Proto\u017ee je nap\u016fl dobrman, rovnou polyk\u00e1.<br>P\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed p\u00e1n\u00ed\u010dek si poznamen\u00e1v\u00e1 do sv\u00e9ho nitrolebn\u00edho prostoru, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b mus\u00ed tu k\u016f\u017ei rozkr\u00e1jet, jinak se to p\u0159iblblo udus\u00ed.<br>Pak Betyna vezme kost, odt\u00e1hne ji tak daleko, co s\u00edly sta\u010d\u00ed, zalehne ji a za\u010dne ji ohlod\u00e1vat.<br>Na Bodyho tedy nem\u00e1. Ten dok\u00e1zal zfr\u00e9zovat \u010dtvrtmetrovou hov\u011bz\u00ed stehenn\u00ed kost b\u011bhem patn\u00e1cti minut, \u017ee z n\u00ed nezbylo v\u016fbec nic. Ale ona se Betyna vypracuje. Prvn\u00ed kost hlodala asi hodinu, tu druhou zlikvidovala mnohem d\u0159\u00edv. Akor\u00e1t d\u00edky mastnot\u011b peristaltika fungovala p\u0159\u00edli\u017e hladce a na dvo\u0159e nebylo m\u00edsto, kam bezpe\u010dn\u011b \u0161l\u00e1pnout.<br>Tady je na\u0161e potv\u016frka dumaj\u00edc\u00ed nad prvn\u00ed kost\u00ed. .<br><br><img decoding=\"async\" src=\"\" alt=\"betty.jpg(47 kb)\"> .<br><br>A tady u\u017e v\u00ed, jak na to. V pop\u0159ed\u00ed jsou obl\u00edben\u00e9 hra\u010dky: .<br><br><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"\" alt=\"betty.jpg(47 kb)\" width=\"666\" height=\"357\"><\/td><\/tr><tr><td><strong>Jak se sh\u00e1n\u00ed pes&#8230; (1.9.2009)<\/strong> Tak n\u011bjak jsem pr\u016fb\u011b\u017en\u011b dumal, kde vz\u00edt jak\u00e9ho hafi\u0161t\u011bka, kter\u00fd by u n\u00e1s d\u011blal Bo\u010f\u00e1ka. On je to dost probl\u00e9m. Mus\u00ed b\u00fdt mrazuvzdorn\u00fd, mus\u00ed to b\u00fdt hl\u00edda\u010d, mus\u00ed z n\u011bj j\u00edt strach. N\u011bkde hluboko uvnit\u0159 jsem se zap\u0159is\u00e1hl, \u017ee to nebude takovej magor po\u0161ahanej jako byl Body, blah\u00e9 pam\u011bti, ani nebude du\u0161evn\u011b indisponov\u00e1n jako Denis, nebude ochc\u00e1vat v\u0161echno, co uvid\u00ed, nebude l\u00edtat jako \u0161\u00edlenec.<br>Nebudu v\u00e1s nap\u00ednat. Jednou jsem zabloudil na str\u00e1nky \u00fatulku v Mar\u0161ovic\u00edch. To je tady: <a href=\"file:\/\/\/D:\/Zaloha_ptakopysk_cz\/Web_Data\/Pes\/pes09_2.html#\">http:\/\/www.utulek-marsovice.estranky.cz\/<\/a><br>No, jel jsem se tam pod\u00edvat. Byl tam takovej haf\u00e1k velik\u00e1nskej, k\u0159\u00ed\u017eenec st\u0159edoasijsk\u00e9ho pastevce s mamutem. Hrozn\u011b milej, drbac\u00ed a p\u0159\u00e1telskej pes. Pan\u00ed \u00datulkov\u00e1 mi doporu\u010dila, \u017ee by bylo fajn, kdybych p\u0159ivezl Denou\u0161\u00e1ka, aby se jako o\u010duchali a skamar\u00e1dili. Pan\u00ed \u00datulkov\u00e1 je odborn\u00edk a odborn\u00edk\u016fm je t\u0159eba naslouchat. Jednoho r\u00e1na jsem sklopil seda\u010dky, nalo\u017eil Denise do auta, otev\u0159el v\u0161echna ok\u00e9nka, co auto m\u011blo, k Dendovi si p\u0159isedla dceru\u0161ka Beru\u0161ka, aby ho m\u011bla pod dozorem, poru\u010dili jsme du\u0161i svat\u00e9mu Autobusovi, patronu dopravc\u016f, a vyrazili jsme.<br>Denis to rozbalil naplno. A\u010d bylo l\u00e9to bylo v pln\u00e9m proudu, pelichal zimn\u00ed srst. Civ\u011bl z ok\u00e9nka s otev\u0159enou tlamou a slintal. Prd\u011bl. Auto bylo r\u00e1zem pln\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9ho puchu, v pr\u016fvanu l\u00e9taj\u00edc\u00edch chlup\u016f a vlaj\u00edc\u00edch slint\u00e1n\u016f. Beru\u0161ka, d\u00e1ma \u010distotn\u00e1 a vo\u0148av\u00e1, b\u011bhem chvilky smrd\u011bla jak rozp\u00e1ranej herec. Musel jsem jet pomalu, proto\u017ee Denis hodlal st\u00e1t, aby dob\u0159e vid\u011bl z okna a v ka\u017ed\u00e9 prud\u0161\u00ed zat\u00e1\u010dce se p\u0159evracel.<br>Nechci se rouhat, ale odhaduji, \u017ee ta hodinov\u00e1 j\u00edzda mi u\u0161et\u0159ila asi tis\u00edc let muk pekeln\u00fdch.<br>V Mar\u0161ovic\u00edch jsme vystoupili a j\u00e1 \u0161el hledat pan\u00ed \u00datulkovou. Denda se zat\u00edm rozkouk\u00e1val a dcera se sna\u017eila nainhalovat tolik molekul kysl\u00edku, kolik se jen dalo. Pan\u00ed \u00datulkov\u00e1, kdy\u017e uvid\u011bla Denise, chytla sv\u00e9ho osobn\u00edho haf\u00ed\u010dka do n\u00e1ru\u010de. Sna\u017eil jsem se j\u00ed uklidnit, \u017ee Denda je starej dobr\u00e1ckej p\u00e1n, kterej by mou\u0161e neubl\u00ed\u017eil.<br>Nev\u011b\u0159ila mi.<br>Prohl\u00e1sila, \u017ee by se ten pasteveckej mamut s Denisem porval a \u017ee by se navz\u00e1jem zakousli a kdesi cosi. Necht\u011bl jsem ji pla\u0161it vesel\u00fdmi historkami, jak to vypad\u00e1, kdy\u017e se jen tak v legraci serve dobrman s vl\u010d\u00e1kem a \u017ee zas nen\u00ed a\u017e takov\u00fd probl\u00e9m je od sebe dostat. Tak\u017ee pan\u00ed \u00datulkov\u00e1 nakonec vyrukovala s k\u0159\u00ed\u017eenkyn\u00ed dobrmana s \u010d\u00edmsi, co bych j\u00e1 osobn\u011b odhadl na pointra.<br>Ro\u010dn\u00ed sle\u010dna. \u010cern\u00e1 jako pekeln\u00edk, plandac\u00ed u\u0161i, v o\u010d\u00edch deset \u010dert\u016f, \u0161t\u00edhl\u00e1, nohy jak na perk\u00e1ch.<br>Denisovi bylo horko a n\u011bjak\u00e1 juniorka ho pranic nezaj\u00edmala. Sle\u010dna se sna\u017eila p\u0159i\u0161majchlovat a \u0161la Denisovi o\u010duchat jeho n\u011bmou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se z\u0159ejm\u011b tv\u00e1\u0159ila mnohem p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bji ne\u017e ta \u0161t\u011bkac\u00ed na druh\u00e9m konci t\u011bla.<br>V Denisovi se probudil nacvi\u010den\u00fd reflex a po sle\u010dn\u011b se ohnal. Nestalo se j\u00ed samoz\u0159ejm\u011b nic, proto\u017ee okam\u017eit\u011b odsko\u010dila jako boxer bantamov\u00e9 v\u00e1hy a j\u00e1 musel vyd\u011b\u0161en\u00e9 pan\u00ed \u00datulkov\u00e9 vysv\u011btlovat, \u017ee to nic nen\u00ed, \u017ee on takhle reaguje, proto\u017ee Body s n\u00edm za\u010d\u00ednal hru tak, \u017ee se k Denisovi v\u017edycky p\u0159ipl\u00ed\u017eil zezadu a kousnul ho do zadku. Denda Budul\u00edna n\u00e1sledn\u011b povalil a za\u010dal ho jako rdousit a Body jako \u00fap\u011bnliv\u011b vyl a byla to d\u011bsn\u00e1 psina. Pan\u00ed jsem n\u011bjak nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Tv\u00e1\u0159ila se ch\u00e1pav\u011b, ale roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 pupily v o\u010d\u00edch prozrazovaly jej\u00ed rostouc\u00ed obavy.<br>Sle\u010dna byla naprdnut\u00e1 a Denise, kter\u00fd se cht\u011bl kamar\u00e1dit, ignorovala.<br>Koneckonc\u016f, nen\u00ed divu. Kdybyste \u0161li n\u011bkomu p\u0159\u00e1telsky o\u010duchat zadek a on se po v\u00e1s ohnal, taky by se v\u00e1s to dotklo, ne?<br>Ka\u017edop\u00e1dn\u011b po sob\u011b ne\u0161li a na mal\u00e9 proch\u00e1zce pochodovali vedle sebe, ani\u017e by na sebe n\u011bjak \u0148afali. Denda toho u\u017e m\u011bl dost. Hic byl jako v pekle, nikde ani kousek st\u00ednu a p\u00e1n v nejlep\u0161\u00edch letech s bolav\u00fdma z\u00e1dama pot\u0159ebuje chlazen\u00e9 n\u00e1poje, klid, vl\u00eddn\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed a n\u00e9 n\u011bjak\u00e9 hauz\u00edrov\u00e1n\u00ed po v\u0161ech \u010dertech \u010f\u00e1blech s prepubert\u00e1ln\u00edm po\u0161ukem.<br>Bacil sebou na zem a odm\u00edtl ud\u011blat jedin\u00fd krok.<br>Dostal misku s vodou, do kter\u00e9 si namo\u010dil tlamu a p\u0159edn\u00ed tlapy. Le\u017eel v misce a chladil se.<br>Rozhodli jsme se, \u017ee nejd\u0159\u00edv Denise odvezeme dom\u016f a pak dojedeme pro jemnostsle\u010dnu. Dva psi pohromad\u011b v horkem rozp\u00e1len\u00e9m aut\u011b &#8211; to bychom asi nep\u0159e\u017eili nikdo. Kdy\u017e se Denda zrestauroval, nalo\u017eil jsem ho do auta, Beru\u0161ka se naposledy nadechla norm\u00e1ln\u00edho vzduchu a vlezla do dovnit\u0159.<br>Dom\u016f jsme dojeli kupodivu v klidu, proto\u017ee Denise bolel hexen\u0161\u016fs a le\u017eel v klidu na podl\u00e1\u017ece. Musel jsem chvilku po\u010dkat, a\u017e dcera ob\u017eivne a vyrazili jsme znovu sm\u011br Mar\u0161ovice, nalo\u017eili jsme sle\u010dnu a valili dom\u016f.<br>\u010cubina koukala se z\u00e1jmem z okna a vystavovala p\u0159i spat\u0159en\u00ed jak\u00e9hokoli zv\u00ed\u0159ete jako prvot\u0159\u00eddn\u00ed mysliveck\u00fd pes. Kachny na rybn\u00edce, \u010di kon\u011b v ohrad\u00e1ch jezdeck\u00e9ho statku Pec\u00ednov, ji uv\u00e1d\u011bly do loveck\u00e9ho tranzu.<br>Doma dcera okam\u017eit\u011b nab\u011bhla do koupelny a dv\u011b hodiny jsme ji nevid\u011bli. J\u00e1 jsem vzal vysava\u010d, \u0161amp\u00f3n, kart\u00e1\u010d a houbu a jal jsem se odchlupovat, odsli\u0148ovat a odsmradovat interi\u00e9r neboh\u00e9ho Fiata. Po hodin\u011b usilovn\u00e9 pr\u00e1ce auto zase uvnit\u0159 vypadalo a von\u011blo jako auto a ne jako ras\u016fv pytel. Pak jsem je\u0161t\u011b musel asi t\u0159ikr\u00e1t m\u00edstem um\u00fdt prav\u00e9 zadn\u00ed ok\u00e9nko kter\u00fdm Denis koukal (a hlavn\u011b slintal) ven, zadn\u00ed dve\u0159e a blatn\u00edk, proto\u017ee vypadaly \u00fapln\u011b stejn\u011b jako bok no\u010dn\u00edho rychl\u00edku, kde se opivn\u011bn\u00e9mu cestuj\u00edc\u00edmu neud\u011blalo dob\u0159e a hodil z okna v pln\u00e9 rychlosti \u0161avli. Nechal jsem otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e, aby vyv\u011btralo a \u0161el jsem dom\u016f uklidit v\u011bci. Vylezl jsem ven a vid\u011bl jsem jenom Denise. Nic zl\u00e9ho netu\u0161e, pravil jsem k n\u011bmu: &#8222;Kde m\u00e1\u0161 sle\u010dnu Denou\u0161\u00e1ku, co?&#8220;<br>Sle\u010dna le\u017eela v aut\u011b na pr\u00e1v\u011b vy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9m zadn\u00edm sedadle a u\u010d\u016fr\u00e1vala pod sebe, aby si to sympatick\u00e9 m\u00edsto ozna\u010dkovala.<br>Na m\u016fj pokyn &#8222;Jede\u0161 ven, ty \u010d\u016fzo jedna!&#8220; reagovala neprodlen\u011b a naprosto bezchybn\u011b.<br>No, a m\u011bli jsme doma nov\u00e9ho psa.<br>Pra\u0161t\u011bn\u00e9ho, l\u00edtac\u00edho, ochc\u00e1vac\u00edho, p\u0159esn\u011b takov\u00e9ho, jak\u00e9ho jsem necht\u011bl.<br><br><\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>M\u0148o&#8230; (25.12.2009) tak se n\u00e1m rok ch\u00fdl\u00ed ke konci. Z pohledu lidsk\u00e9ho by to m\u011bl b\u00fdt \u010das bilancov\u00e1n\u00ed, \u010das pl\u00e1n\u016f do budoucna. Z pohledu ps\u00edho je to \u010das spac\u00ed. Den je kr\u00e1tk\u00fd, mokr\u00fd, studen\u00fd, mraziv\u00fd. Tlapky zebou od sn\u011bhu, nebo &hellip; <a href=\"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/2020\/12\/10\/feuilletony-roku-2009-ii-pololeti\/\">Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek <span class=\"meta-nav\">&rarr;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-102","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-mr_owcrope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/102","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=102"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/102\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":103,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/102\/revisions\/103"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=102"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=102"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ptakopysk.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=102"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}